Tři jablka spadlá z nebe přehled

předevčírem

Výborný příběh o tom, že ne všechno musí být tak černé, jak to v tu chvíli vypadá a že osud má s námi vlastní plány. I když si často myslíme, že si osud určujeme sami. Ale my jen uděláme jedno rozhodnutí a už to jede. Anatolie Sevojancova je toho dobrým příkladem. Kniha začíná tím, že si myslí, že během 24 hodin umře. A končí? No, jak končí vám fakt neřeknu, ale je to síla. A mezitím poznáváme život ve vesnici Maran, vesnici vysoko v horách. Celý děj se točí kolem Anatolie, i když někdy hodně zdaleka, aby se ve výsledku všechno krásně spojilo. Je to sympatická postava od první stránky. Vlastně v celém příběhu není nikdo vysloveně zlý. Pokud ano, tak to tak má být, je to vůle boží. Líbilo se mi, jak nás autorka nenásilně zavedla do časů předků, do jejich domků, k jejich tradicím. Příběh plynul, i když jsme jen pekli piroh nebo trhali a sušili šťovík na zimu. Úplně nejlepší ale bylo, jak celá vesnice držela při sobě. Opravdu lahodné čtení.

03.01.2025

Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Miluji magický realismus. Příběh z arménské vesnice, který pochmurně začíná a pak se neuvěřitelně barvitě větví. Sledování osudů vesnických lidí, kteří žijí jednoduchým životem v sounáležitosti daleko od všudypřítomného pokroku a chvátající současnosti. Prostě nádhera!