Ultrazpracovaní lidé: Proč nemůžeme přestat jíst věci, které nejsou jídlo, a co s tím? přehled

16.10.2024

Knížka je napsaná velice hezky. Je zábavná, nenucená a zároveň jak plná dobře známých informací a zároveň i těch překvapivých a občas i kuriózních. Prvně hned v úvodu si řekneme, že vysoce zpracované potraviny nejsou tím nejlepším, co do sebe můžeme dávat a že je lepší to nedělat. Asi jako s kouřením. Autor sám však velice dobře ví, že to není nic snadného a úmyslně se jim vyhýbat je opravdový oříšek. Nesnadné to mají i lidé, co odmítají živočišnou stravu. Pro ně je připravená náhražka náhražek náhražek.

Asi nejzajímavější informace pro ty, co mají problém s vyšší váhou je ta, že to není jejich chyba, i když je ostatní přesvědčují o opaku a že ne vše je tak snadné, jak si mnozí myslí. Sám autor to demonstruje na příkladu sebe a svého jednovaječného dvojčete, kdy změna prostředí a stigmatizace narušila jejich vztah po tom, jak nabral 20 Kg.

Samozřejmě výživa není nic jednoduchého a problém s jídlem má většina populace, byť před 70 lety tomu tak nebylo a autor hezky popichuje, zda jsou tedy současníci natolik nezodpovědní a mají tak slabou vůli, že padají do nadváhy a obezity zcela svou vinou.

Asi nejzajímavější perlou je pak poukázání na kompenzační mechanismus, který ve zkratce dělá to, že lidé si i při navýšení fyzické aktivity udržují stejný energetický výdej, protože tělo si tento nárůst výdeje kompenzuje potlačením jiných metabolických procesů. Co jen poukazuje na další problém hubnutí, u kterého se ukazuje, že lidé musejí vynaložit opravdu velké množství energie, aby tento kompenzační mechanismus překonali a tým reálně zvýšili svůj skutečný energetický výdej. Jinak řečeno, kus dortu nevyběháme půl hodinkou na páse, nebo procházkou v parku. Variabilita kompenzačního mechanismu do střední zátěže je od 25%-70% a jak to tak bývá, ve hře je spousta faktorů. Co jen potvrzuje rady trenérů, že strava je základ pro hubnutí.

Není to moc dlouhá knížka a docela mě bavila. Je psaná hezkým novinářským stylem a vybírá si hezké příběhy a příměry. A když už nic jiného, zopakuje známá tvrzení a ukáže další perspektivy v hlubších souvislostech a pro ty se oplatí si ji přečíst. Ale sama o sobě není žádnou motivační knížkou a to je nakonec asi její největší plus.