Vatikánské kobky přehled

06.08.2023

Po Penězokazích jsem si přečetl další slavné dílo francouzského spisovatele André Gida (1869 - 1951), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1947). Vatikánské kobky (1914), "Bláznovská fraška", se mi líbily víc než Penězokazi, i když i z této knihy jsem na rozpacích. Jednou z postav je Lafcadio Wluiki, který se v 19 letech dozví, že je šlechtickým levobočkem. Spolu s dalšími postavami je zapleten do zvláštní hry kolem údajného věznění papeže Lva XIII. v Andělském hradě, kam ho zavřeli Svobodní zednáři a místo něj nasadili dvojníka. Román je výsměchem náboženské bigotnosti i různým spiknutím...

10.02.2023

Tak tentokrát jsem se pěkně napálil. Patrik Linhart tuto knihu zmínil ve své čítance frenetismu, Hubeňourech, takže jsem se nechal navnadit. Navíc, ten mnohoslibný název! Jenže omyl. To už i fernet je frenetičtější. Též satiry je v knížce poskrovnu, a zajímalo by mě v jaké paralelní dimenzi by mohla nějakého pánbíčkáře pohoršovat. Pokud se kluci, Gid s Claudelem "rozešli", tak tohle jistě nebyl hlavní důvod. Není to ani žádná bláznovská fraška, jak je slibováno, asi jen blázen by tam dokázal najít něco humorného. Co to tedy je zač tato kniha? Klasická, ukecaná salonní snobárna, odvíjející se z drtivé většiny v nekonečných popisech různých místností a škrobených rozhovorech příslušníků vyšších tříd. Celé dlouhé odstavce jsou věnované holení, celé kapitoly popisům různých příbuzných a známých, kteří pak ovšem z románu zmizí a nehrají tam žádnou roli, anebo třeba boji s blechami a komáry. Postavy se chovají naprosto nepochopitelně, nelogicky. Pro jednoho švagra, který přijde o majetek si Julien, vymůže slyšení u samotného Papeže, aby mu pomohl. U druhého, který byl zavražděn, navrhne vrahovi: jděte se vyzpovídat. Shrnuto parafrází výroku jedné z postav knihy: " Pane, pokud jste tím nesledoval něco jiného, pak je neodpustitelné, že jste sepsal takové plky!"