„Vedle mne jste všichni jenom básníci“ – Zlomky a skici k Jeanu Arthurovi Rimbaudovi přehled

26.07.2024

Francouzský básník Arthur Rimbaud (1854 - 1891) patří k mým nejoblíbenějším, a tak jsem si moc rád konečně přečetl knihu, kterou o něm napsal český básník, esejista a editor Miloslav Topinka (*1945). Nazval ji "Vedle mne jste všichni jenom básníci", což je citát z Rogera Gilberta-Lecomta, a opatřil ji podtitulem Zlomky a skici k Jeanu Arthurovi Rimbaudovi, čímž naznačuje, že nejde o úplný a souvislý životopis. Předkládá nám jakési obrazy z Rimbaudova života, který se rozpadá na dvě poloviny: Rimbaud básník, který poslední báseň napsal v 21 letech, tedy v roce 1875, a Rimbaud cestovatel a obchodník od roku 1876 až do smrti. Rimbaud, autor Opilého korábu, Iluminací, Dopisů vidoucího či Sezóny v pekle, byl však stejně neklidný a nestálý jako později, kdy už poezii nepsal, ba na ni zcela zanevřel.
Z domova utíkal Rimbaud už jako mladíček, do Paříže a jinam, za básníky a za milencem Paulem Verlainem, později mimo Evropu, když se živil jako obchodník s kávou či se zbraněmi a s karavanami putoval po Habeši (Etiopii) a Somálsku. Navštívil Londýn, Řím, Vídeň, Stockholm i Norsko, putoval pěšky do Švýcarska, Itálie a jinam; v Bruselu ho žárlivý Verlaine, dohnaný drzým Rimbaudem málem k šílenství, postřelil a strávil pak dva roky ve vězení. V Africe se Rimbaud nakazil syfilidou i morem, žil s Habešankou, měl spoustu plánů a nápadů na obchody a podnikání, ale u ničeho nevydržel nebo měl smůlu. Nakonec, s rakovinou, se vrátil do Francie, kde mu amputovali pravou nohu. Umírá v pouhých 37 letech...
Topinka se zabývá hlavně jeho "druhým" životem v Africe, hodně cituje z básní a z korespondence, knihu doplňuje o chronologii života a o bohatý obrazový doprovod. A především dospívá k závěru, že "nejsou dva Rimbaudové, Rimbaud geniální básník do roku 1875 a Rimbaud muž činu, obchodník, vynikající vůdce karavany, ztroskotanec či zrádce poesie v dalších šestnácti letech. Jakkoli rozostřeny jsou stopy i veškerá svědectví a vzpomínky na něho z doby pobytu v Africe, je jisté, čeho si všiml již jeho životopisec Pierre Petitfils: Rimbaud v Etiopii byl stejný jako Rimbaud kdysi."
Ale asi bych uvítal více o životě Rimbauda-básníka...
Četl jsem krásné druhé, rozšířené vydání z roku 2020.

20.05.2024

Nebyť ČV, tak sa k tejto knihe vôbec nedostanem.
Osobu Rimbauda som nikdy nijako zvlášť neobdivovala. No a tento text o jeho živote mi ho vzdialil ešte viac. Normálny človek predsa nemôže chcieť "žiť čo najzhýralejšie", "zbavený morálky" pobodať len tak z roztopaše priateľov, trápiť všetkých naokolo a tváriť sa, že tým "čosi" veľkého hľadá. Ono ani nečudo, že si v takom mladom veku zničil telo a skonal, keď sa počas života vyžíval v temnote... Pre tieto odpudzujúce aspekty sa mi kniha nečítala dobre a nemôžem jej dať viac ako dve hviezdičky.