Za plotem: verše 1953-1960 přehled
Jiří Stránský
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448659/bmid_za-plotem-verse-1953-1960-Bbz-448659.png
4
6
6
Jediná sbírka poezie Jiřího Stránského obsahuje verše napsané převážně v padesátých letech, kdy byl autor vězněn v politických lágrech. Jeho verše jsou jedinečným svědectvím o deformovaném a surovém světě za ostnatými dráty v temném období naší historie, ale zároveň, stejně jako všechny jeho prozaické knihy, jsou prodchnuty nadějí a vírou v člověka a láskou k životu. Vlastními slovy autora je to výpověď prozaika, který se v určité situaci musel uchýlit k poezii, neboť na to, co cítil a chtěl říct, próza nestačila.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Za plotem: verše 1953-1960. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Hned v úvodní básni se Jiří Stránský mistrně charakterizuje. Kdo zná jeho osud, tak ví, že ho komunisté zatkli těsně před maturitou…
„Těch Armstrongů a Beethovenů
a kapitánů Nemů i skautských slibů
a d´Artagnanů a Michelangelů i Piccasů a Kleeů
i u hája tri voly pasúcích Janů
a slalomů na zasněžených stráních
a kanoí a basketbalů!“ (Jednadvacet let, s. 7/8)
Básně jsou plné síly, ale zároveň i tíhy.
Verše působí, jako kdyby autor odříkával své poselství, jsou jak dlouhé, tak jednoslovné. Není důležitá forma, ale zachycení života „za plotem“. Spojení „za plotem“ se v jednotlivých básních občas vyskytuje.
„A tak se potom stane
že člověk vyfárá
a jde jedním směrem
a coby kamenem dohodil
voní les
A z něho vyšly dvě srny
pozdravit svítání.“ (s. 18)
Za intimní, lyrickou zpovědí je patrný velký životní příběh.
„až uvěříš
že já sám jsem tou strunou
napjatou mezi nebem a zemí
kterou tys rozechvěla k písni bez konce
dlouhým smyčcem čekání
až tomu uvěříš
pak snad pochopíš“ (s. 23/24)
I když autor zachycuje úskalí komunistických lágrů, uchovává si naději, svobodu myšlení a vidění…
„A kdyby to snad přece jen mělo bolet
za takovými ploty jako jsou kolem
jsme si vynalezli báječnou narkózu
Stačí jen zavřít oči
a odejít z této a z těchto chvil
někam daleko do minula
někam do jiných světů a pod jiné měsíční svity“ (s. 38/39)
„Oči ach oči oči moje
smějte se jenom se smějte
ohradě světel se vysmívejte
přeskočte koridor…
Vás za to
nikdo
nezastřelí“ (s. 32)
Související novinky (1)
Knižní novinky (32. týden)
02.08.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Za plotem: verše 1953-1960 v seznamech
| v Přečtených | 11x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 11x |
| v Chci si koupit | 7x |
Část díla
Autorovy další knížky
| 2006 |  Zdivočelá země / Aukce |
| 1991 | Zdivočelá země |
| 1998 | Štěstí (10 povídek) |
| 2013 |  Balada o pilotovi |
| 2004 | Tichá pošta |
I když jazyk je vzletný a básně vtíravé, projevuje se absence rýmů a poetičnosti, bez které je každá poezie pouze polovičatá.
Nevidím v řádcích básníka uměleckou zanícenost. Pouze popisy pocitů nepřevedené do básnické podoby.
Možná by se mělo přihlédnout k osudu autora, nebo k jeho prozaické tvorbě.
Ale zde se jedná o básně a já se nemohu radovat s prapodivných vyjádření bez ambicí k většímu výrazu.
Pár básní (MATCE, JEDENADVACET LET, ODPOVĚĎ PO MNOHA LETECH) překrývá monotematičnost slov a myšlenek. Pan Stránský v nich nalézá polohu, ke které se ovšem nevrací.
Přesto některé čtenáře jeho dějovost v básních zaujme.
Osobně dávám přednost větší malebnosti a kráse...
Větší tvořivosti a rýmům.
Lásce, která se rozlévá po papíře jako horká láva...