Zahrádka smrti přehled
Jaroslav Velinský
PODIVNÁ JAPONSKÁ ZAHRÁDKA SKRÝVÁ NEBEZPEČNÉ TAJEMSTVÍ...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zahrádka smrti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Dobrodružné! Marlowe Fink ze Solidarity tentokrát na mém oblíbeném Císařském ostrově mezi vodami, pražská galérka, jíž zákon šlape na perka, a samuraj i s gejšou. Výborné! Moc pěkný komentář od mi-380 pode mnou vystihuje moji náladu a pocit z tehdejší doby i tohoto dílu přesně. Zdá se jen, že lidi tenkrát měli spoustu času? Číst to je čiré potěšení.
Tenhle amatérský detektiv je naprosto originální. S ukecaným, stále zvídavým soustružníkem s dobrým srdcem Otou/Biggles/Fanfánem Finkem absolvujeme další osvěžující bloumání Prahou začátku šedesátých let. Případ je to smutný, ale život se zdá v porovnání s dnešní rychlou dobou jednoduchý a nekomplikovaný, skoro až idylický. Na každém rohu hospoda nebo bufet s věrnými štamgasty, zahrádkářské kolonie, pivo za korunu čtyřicet, telefonní budky, lístek na tramvaj za šedesát haléřů, výplaty patnáct stovek, minimální rozdíly mezi chudými a bohatými (Churchill označoval socialismus za spravedlivě rozdělenou bídu, na rozdíl od kapitalismu, tomu říkal nespravedlivě rozdělené bohatství). Soustružník si dělá poskoka z doktora práv a svým bystrým mozkem klopotně, a tu a tam s naivním zápalem, řeší starou záhadu. Autor vytvořil nejen originální postavu, ale i jeho styl a humor je zcela specifický, navíc jde vždy o skvělý popis doby a města z pozice mladého outsidera, který s tehdejším režimem nemá velké problémy, je k němu jen lehce kritický a díky proletářské rodině ho víceméně respektuje.
85 % (zatím 36 hodnotících s průměrem 91 %).
Určitě ho našli tady vevnitř, zašeptala holka House, sotva jsem domluvil. A protože nebylo zamčíno, hrnula se dovnitř jak velká voda, a že prej honem a na co čekám, za chvilku se setmí a už tam neuvidíme nic, i kdybysme vyškrtali všecky sirky, proč jsme si sakra nevzali baterky, a já připustil, že snad čtyři oči uviděj víc.
Byl to omyl, tam by bejval víc neviděl ani Bystrozrakej se světlometem a mikroskopem. Jestli tam totiž někdy něco zajímavýho bylo, tak teď už tam nebylo ani to nezajímavý. Jako by sem z okolí postupně vlez kdekdo, ti slušnější možná až nakonec.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zahrádka smrti v seznamech
v Přečtených | 60x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 47x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 7x |
Autorovy další knížky
2002 | Poslední tajemství Jana T. |
2003 | Tmavá studnice |
2007 | Bestie z Tamberku |
1969 | Spravedlivá pistole |
1999 | Zmizení princezny |
Pomyslný vrchol alias Matterhorn Finkovek? Jednen z nejvyzrálejších příběhů a nejvypsanější lehkohumorné pero? Taky trochu retrospektivy, která mi s přibývajícími díly vždy potěší.
Krom toho byl pro mě opět pohlazením po duši Otův skromný příspěvek k Dějinám národa skakeckýho! Na Skalce jsem totiž s chutí začala bydlet asi 10 let po Otovi a ještě chodila volat do stejných budek :o)
"Vždycky když do tý boudičky v Olešský ulici lezu, abych vytočil číslo...vzpomínám si, co tu bejvalo někdy v šestatřicátým roce, kdy jsme se přistěhovali. Jediná telefonní budka byla v Uhříněveský, skoro až u křižovatky s širokánskou a pustou ulicí Na padesátém, která vlastně vedla a ještě pořád vede odnikud nikam. V Olešský, naproti místu, kde až po válce postavili tenhle dru- hej skaleckej automat, měl trafiku pan Baša a hned vedle směrem do Kralovický ulice stála prkenná, zeleně natřená bouda, ve který si jistej pan Klomínek s ortopedickou bo- tou zrichtoval hokynářství."
Co do tématu - ještě, že tam byla Hacapajda, co ušil táta, kterýho zabásli za vraždu, protože to bylo trochu nahořklé. A taky Ota, co ani s přibývajícím věkem neztrácí rytířskou čest. . .
Výborné.
7/7