Ztracený obzor přehled
James Hilton
V díle Jamese Hiltona zaujímá román Ztracený obzor zvláštní místo. Je to jeho nejzajímavějši, nejpoutavější a myšlenkově nejzávažnější kniha. Tento brilantně vyprávěný napínavý příběh z exotického prostředí, příběh snově poetický a symbolický, je podobenstvím o pohádkovém ráji na Zemi, v němž může být člověk šťastný, když se dokáže zbavit všeho, co ho poutá k vnějšímu světu. Současně ale podobenstvím o tom, že ani ráj by neměl být člověku vnucován. Ve třicátých letech, za povstání Baskulu, jsou čtyři osoby uneseny letadlem do odlehlých, nezmapovaných končin tibetských velehor, do lamaserie Šangri-La. Toto podivuhodné prostředí se zdá vysněným rájem hlavní postavě příběhu, konzulárnímu úředníku Conwayovi, zatímco mnohem mladší Mallinson v něm vidí vězení, z kterého chce za každou cenu uniknout. Nejen tito dva, ale všechny postavy románu jsou lidé obyčejní, někdy trochu směšní a zároveň nešťastní, avšak maji vynikající lidské vlastnosti, kterými získali svému autorovi oblibu čtenářů. V jejich lidskosti spočívá nejcennějši odkaz Jamese Hiltona. 7. vydání, v tomto překladu vydání první.... celý text
Literatura světová Romány Náboženství
Vydáno: 1991 , MelantrichOriginální název:
Lost Horizon, 1933
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ztracený obzor. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (40)
Věřím, že v době prvního vydání byla tato kniha objevem a světlým bodem na obzoru, ať již ztraceném či nedosažitelném. Dnes, kdy je k dispozici přehršle knih duchovních, či jen tak zvaně duchovních, a kdy si každý může vybrat z ohromné nabídky všech možných směrů i žánrů, je tato kniha již snad jen jakýmsi zajímavým rekliktem časů minulých. Velmi přeceňovaná a ne tak úplně zajímavá stojí za přečtení snad jen ze studijních a srovnávacích důvodů.
(SPOILER)
Z tejto knižky som bol veľmi sklamaný, a vôbec na mňa nemala taký dopad, ako tu popisuje väčšina čitateľov. Najviac mi vadili 2 veci:
1. Spôsob, akým bol prezentovaný hlavný hrdina v kontraste s ostatnými "kolegami" bol veľmi jednoznačný. Všetko vedel, jediný bol rozvážny, jediný poznal jazyk, atd... a ak aj mal nejakú negatívnu vlastnosť, tak to vlastne bola cnosť, a len ostatní nedozreli na jeho úroveň. Bolo to takmer na úrovni holywoodskych akčných filmov. Keď som na to narazil na začiatku príbehu tak som si úprimne myslel, že je to začiatok nejakej komédie/vtípku. Pripadalo mi, že autor musel byť veľmi samoľúbí, ak toto fakt nemyslel ako nejakú formu sarkazmu.
2. (SPOILER ALERT) Nedokázal som sa vžiť do daného miesta, a spôsobu života. Ideálny svet si predstavujem trochu inak, než len užívanie si nerastného bohatstva seba-centrickou lenivosťou, pričom to alibisticky zabalím do pozlátka uchovania cenností pre budúce generácie (ktoré len tak náhodou sú zároveň luxusnými výdobytkami). A hlavný hrdina to zaklincoval nihilizmom, a to je vlastne cnosť, vďaka ktorej sa nakoniec stane najvyšším. To, že ostatní ľudia sa pachtia za takými malichernosťami, ako "rodina", "zodpovednosť", prípadne "všeobecne prospešná sebarealizácia", je prezentované ako ich slabosť. Fakt nechápem, čo tým chcel autor povedať. Pričom úplne v pohode by sa dala vytvoriť trochu iná, ale zároveň veľmi podobná predstava raja na zemi, ktorá by nestavala na dvoch najväčších problémoch ľudského úpadku (privlastnenie a drancovanie prírodných zdrojov, neochota aktívne sa realizovať v prospech ostatných).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1934 -
Hawthornden Prize
Kniha Ztracený obzor v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 222x |
ve Čtenářské výzvě | 18x |
v Doporučených | 16x |
v Knihotéce | 99x |
v Chystám se číst | 97x |
v Chci si koupit | 19x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2004 | Ztracený obzor |
1992 | Sbohem, pane profesore |
1992 | Byla to vražda? |
1947 | V zajetí minulosti |
1948 | Díky, pane profesore |
Podle mého názoru zcela výjimečná a skvěle napsaná kniha. Ani se nechce věřit, že další autorova díla jsou údajně z většiny jen průměrná. Vysvětlením snad může být jen to, že vše zásadní, co mohl autor sdělit, je koncentrováno do této knihy. Děj ( který by dnešní čtenář možná označil jako "fantasy" ), je zde pouze prostředkem, obalem ve kterém jsou uschovány velké myšlenky. Hilton je však nabízí přirozeně, bez nepříjemného poučování. Rovněž vykreslení psychologie postav je zcela mimořádné. Samozřejmě že čtenářům, kteří se chtějí pouze pobavit a "odpočinout si", bych "Ztracený obzor" asi nedoporučil.