Český horor nepatří do koše aneb Otrávené duše

recenze

Otrávené duše (2017) / katy238

Městečko Raskovice je běžná "dědina" schovaná v kopečcích Zlínského kraje a i když svou velikostí už je považovaná za město, funguje stále v ospalém duchu zvědavých sousedů, krátkozrakých drbů a hospodských povalečů. Když se tedy v Raskovicích začnou objevovat temné stíny za pravého poledne a po nocích v myslích jeho obyvatel, nejprve se nic moc neděje. Lidé jsou k sobě zlejší, děti náhle řeší své spory pěstí a celkově atmosféra v městečku ztemní, ale taková je přece doba…

Náhlá úmrtí však již přehlížet nelze a Raskovice se pomalu ale jistě stávají místem zla. Nově příchozí mladá učitelka Monika Kloučková tuší zlo kolem sebe, ale nejprve si jej nevšímá, ignoruje jej. Zlé sny přece souvisí se změnou prostředí, náměsíčnost už se v jejím životě taky kdysi objevila a celkově nepřikládá událostem většího významu, když se jí však začnou osobně dotýkat a zjistí, že celé městečko sní jeden zlý společný sen, už zjevné skutečnosti nemůže nadále ignorovat.

Nitky se sbíhají u postavičky místního ředitele základní školy, který za poslední půlrok raketově změnil svou image ze spolehlivého vedoucího na trosku zmítanou chtíči různé intenzity a kalibru a jeho nebezpečnost je stále více zjevná. Počet obyvatel Raskovic, které ono šílenství budou moci snad zastavit, se s každou událostí snižuje a Monice je stále více jasné, že se bude muset postavit nejen démonům městečka, ale i těm svým.

A termín schůzky se nebezpečně blíží…

Otrávené duše se hlásí k žánru hororu a musím konstatovat, že plným právem. Příběh je smysluplně vystavěn, nemá slepá místa a na české poměry je i propracovaný, skutečně se nejedná o slátaninu, kde si čtenář musí mnohé domyslet a ke které ani nemá chuť se v průběhu čtení vracet. Naopak. Knihu jsem odkládala nerada a lákalo mě se do zkažených uliček zlínského maloměsta stále vracet a plížit se za stíny za nejbližším rohem a sledovat dospělé i dětské hrdiny, jak válčí se svými démony, kteří jim nepříjemně přerůstají přes hlavu. Až člověka mrazí, kolik jich s nimi má společného.

Raskovice jsou běžným městem, jakých jsou po Zlínském kraji stovky, mnoho let jsem v tomto kraji žila a mohu říct, že prostředí autor zachytil na jedničku, byť mohu realisticky uznat, že taková města se od sebe mnoho neliší. Mrazení v zádech jsem však cítila při čtení několikrát a také autorovi děkuji, že sexuální scény z knihy vynechal nebo jen rozumně naznačil, protože autoři tohoto žánru do nich, což nechápu, rádi sklouzávají.

Česká hororová scéna je v mých očích opomíjená a vydání Otrávených duší v roce 2017 mě minulo a knihu si nevybavuji ani v knihkupectvích, byť je to žánr, který vyhledávám. Jsem sice zarytý fanda mistra Kinga a jeho dospělé drobotiny, dobrý horor mám však ráda a ty ve stylu "může se to stát i Vám" ještě více. Autor do děje zakomponoval i opuštěnou chatičku v lese a ruku na srdce, mnoho z nás v lese takovou stavbu potkalo při toulkách s partou (pokud měli štěstí na toulky po lese jako já) a fantazie se rozjela na plno, zvláště když byla stavba natolik pevná ve statice, že se do ní dalo ještě vlézt a nebydlel tam místní ztroskotanec. Já sice v takové jedné chatě v lesích kolem jednoho městečka v Olomouckém kraji našla asi jen několik desítek kilogramů lidských výkalů, což by vydalo jen na jeden díl Špinavé práce nebo její české mutace, ale i tak byla historie domečku vzrušujících otazníkem.

Autor vede čtenáře několika měsíci života Raskovic a jeho špinavými tajemstvími, které tajemná síla tahá ven a živí se strachem jejich nositelů. Je jen na jedné mladé ženě s nulovým sebevědomím a velkým odhodláním, aby ji zastavila, a je otázka, zda bude vítězství definitivní.

Četba knihy pro mě byla příjemným zážitkem, a i když jsem podvědomě neměla od českého autora žádná zvláštní očekávání, byla pro mě kniha příjemným překvapením.

Pokud máte rádi horory, není nutné kvůli nim jezdit do Maine, Finska, Švédska ani na Island, ale stačí Zlínský kraj a městečko se zvučným jménem Raskovice. A protože se jedná o fiktivní vesnici, nikdy nevíte, zda její předobraz neleží někde kousek od Vás… Kdo ví…

Za knihu tímto děkuji jejímu autorovi, který mi laskavě poskytl možnost zajímavého čtenářského zážitku, ale posílil i mou víru v českou tvorbu i v hororovém žánru, kde se kvalita bohužel vždy nenajde nejen u nás, ale i ve světovém měřítku.

Raskovice. Místo, kde čas ubíhá líným tempem poklidného maloměsta. Místo, kde byste mohli žít. Monika Kloučková dostává příležitost učit na zdejší základní škole a společně s přítelem vyhlíží novou životní kapitolu. Šťastné c... více

Komentáře (0)