Čínský pohled na věc

recenze

Playground (2016) / katy238

Jasmin je elitní vojačka. Švédka s chladným pohledem na věc a velitelka několika testosteronem nabušených vojáků. Sama se jim nepodobá, je chladná, umí si spočítat své šance a vede svou skupinu k přežití i nejistým územím.

Jednou se však něco nepovede. Jednou to nevyjde. Jasmin při akci padne do stadia klinické smrti a objeví se na místě, které nechce poznat nikdo. Zástupy lidí ve špinavém přístavu, beznaděj, smrad naftových výparů ze starých lodí. V tomto byrokratickém zmatku a špíně si Jasmin najde svou cestu a ztratí iluze o světle na druhé straně a přátelských bytostech beroucích za ruku zbloudilé poutníky na polovině cesty ze života.

Jenže to nejhorší má přijít. Její malý syn Dante se do přístavu má dostavit taky. A Jasmin moc dobře ví, že bez ní tam nepřežije. Jenže podmínkou návštěvy je zástava srdce. Jasmin chápe, že jediná cesta pro přežití jejího synka je absolutní sebeobětování. A také ví, že je to to nejmenší, co může udělat pro své dítě...

Playground má úchvatnou obálku. Jedna z nejkrásnějších barevných kompozic, jakou jsem na knize viděla. Po přečtení příběhu navíc získá další rozměr.

Jenže...

Příběhů a knih "z druhé strany" je už dost. Asijský motiv mě osobně příliš nesedl a příběh mi přijde roztahaný a nakonec překotně useknutý bez uspokojivého vysvětlení. V první polovině je rozvedeno mnoho dost dobrých nápadů, které jsou náhle utnuté bezhlavým vražděním a situacemi dost přitaženými za vlasy. Jako by si autoři řekli: "Mámo, pojďme to dopsat, ať se můžeme vrátit k naší oblíbené sérii, kterou má každý rád!"

Pokud je tedy čtenář vytrvalý a vydrží Jasmininy eskapády až do konce, zůstane najednou stát s knihou v ruce a neví, co si myslet dále. A to je škoda, protože kniha má výborný potenciál a zajímavou dějovou stopu, kterou ovšem zadupala sama autorská dvojice hluboko do země. A nezmínila se jediným slovem, proč takto činí.

Playground rozhodně není brak, jedná se o zajímavou sondu do jednoho nápadu, co by mohlo být potom, bohužel nedotaženou a nakonec zabitou nesmyslným vražděním a jedním útěkem za druhým. Celý nápad s přístavem v Asii je přitažený za vlasy, nějaký další oživující nápad by již nemohl více uškodit, místo neustálých útěků a hádek mezi hrdiny, které už jednomu lezou na nervy a místo sounáležitosti s hrdinskou partou jim přeje pomalé umírání, aby už bylo po všem.

Jasmin a její svět spolu se světem dalších lidí je pozoruhodný nápad a velmi zdařilý, je škoda že místo uspokojivého vysvětlení vsadili autoři na náhlý konec. Ten totiž nemá nádech tajemna, ale nese s sebou jen frustraci.

I tak má kniha nádhernou obálku. Škoda, že nejsou všechny její části tak pěkné, jako právě ta obálka.

Přístavní město plné násilí je nebezpečné místo. A ze všeho nejnebezpečnější je dětské hřiště. Jasmin Pascalová­-Andersonová má hodnost poručíka švédské armády. Během mise NATO v severním Kosovu se její jednotka ocitne v boji. ... více

Komentáře (0)