Cyklus vlkodlaka - hororový "kalendář"

recenze

Dvanáct měsíců, dvanáct úplňků, dvanáct nocí hrůzy. Zprvu tomu obyvatelé Tarkers Mills nevěnují pozornost, ale když se tyhle děsivé noci opakují, začínají se mít na pozoru. Jenže netvor si vždy nějak poradí...

Od Stephena Kinga vídáme spíš objemnější knihy, které vždycky vyplní nejen skvělým příběhem, ale i hodně detailními popisy. Proto jsem byla velmi zvědavá, jak bude vypadat příběh, který se vešel na pouhých 136 stran.

Musím říct, že smekám. I na těch pár stran (je jich ještě míň než 136, jelikož hodně místa zabírají ilustrace) dokázal autor "umístit" něco, co nejen že vyvolá úžasně napjatou atmosféru od první stránky, ale čtenář není ochuzen ani o popisy míst, lidí, dokonce i myšlenkových pochodů některých obyvatel. Ano, oproti jiným knihám je to opravdu velmi lehounké, ale prostě je to tam.

A nyní se dostávám k té stěžejní věci, kterou jsou ilustrace od Bernieho Wrightsona, ke kterým mohu dodat jen jedno: je to nádhera! Knížka je rozdělena na dvanáct měsíců a každý měsíc je započat dvoustránkovou černobílou ilustrací, plus je každý z měsíců doplněn ještě barevným celostránkovým obrázkem. Já se pokaždé "zastavila" a doslova se kochala tou atmosférou, která ze všech ilustrací sálá. (A musím pochválit nakladatele, že použil křídový papír, na kterém tohle všechno nádherně vynikne.)

Cyklus vlkodlaka je už trochu starší kousek z doby, kdy ilustrace v knize byly mnohem běžnější, a tahle nádherná knížečka je důkazem, jaká to může být paráda. Pro milovníky mistra Kinga je tohle prostě "must have".

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Beta

První výkřik se ozval od zasněženého železničáře, který cítil, jak se mu tesáky zahryzly do krku. Další měsíc se ozval výkřik extatické agónie napadené ženy v její útulné ložnici. Nyní se scény neuvěřitelné hrůzy objevují pokaž... více

Komentáře (0)