Den po dni by Kristýna

Aneb nápad hezký, provedení pokulhává.

Vyhlídky na letošní vánoce jsou pro Addie přímo katastrofální: její nejlepší kamarád se stěhuje pryč a rodiče se díky výzkumu zasekli někde na ledové planetě, takže vánoce letos stráví jen se svou potrhlou babičkou, proslulou spisovatelkou detektivek, a kočkou, která se každou chvíli snaží zaútočit na vánoční stromeček.

Do toho jí ve škole stále pronásledují drby ohledně jejího vztahového karambolu a pohledný hokejista jménem Jaxon si jí zničehonic začne všímat více, než by všichni okolo ní, i ona sama, kdy čekali.

Dopadnou tyhle vánoce opravdu tak mizerně, jak Addie předpokládá?

Kniha v podobě adventního kalendáře zní sama o sobě jako skvělý předvánoční dárek pro knihomola. Účel to v rámci mezí i splnilo, radost po dočtení knihy však značně odpadla. Můj platonický vztah k autorce to bohužel nezlepšilo, přesto Den po dni řadím mezi to málo z jejích “lepších výtvorů.

(SPOILER ZONE ->)

Jelikož se jedná o už čtvrtou knihu (ano, až takový masochista jsem), kterou jsem od autorky četla, její všudypřítomné odkazy na reálné knihy, filmy, seriály, písničky a přehnané citace mě už tak moc nerozházeli. Co mě ovšem docela otrávilo bylo, že autorka prakticky přepsala dvě již existující “reels (možná i více, jenom o tom nevím) ze sociálních sítí aniž by byla schopná je jakkoliv poupravit. přiznání zdroje? Nada.

Hlavní hrdinky jsou si v knihách autorky dosti podobné, a to zejména díky jejich vztahovačnosti a umu udělat ze sebe za jakékoliv situace oběť. Addie toho byla opět krásným případem a tím pádem mi byla pochopitelně i dosti nesympatická. Jaxona mi naopak bylo docela líto, přestože jeho charakter, a vlastně charaktery všech ostatních postav, nebyli moc popsané. Prakticky nevíme, jak všichni vypadají nebýt krásné obálky a děsivého karťáka, který v jednu dobu zaplavil instagram.

Kniha na mě měla celkově dojem, že si autorka, jakožto i knihomolka, prostě chtěla napsat určité scény, které jsou v romancích všudypřítomné, ale snaha spojit je dohromady a dát tomu řádný děj, ta už nedopadla tak dobře.

Mnoho situací bylo v rámci děje skutečně nesmyslných, hodně věcí by bylo potřeba rozepsat trošku více, aby to nabylo svoji váhu. Deset stránek na kapitolu, kde byly ze značné části i chatovací bublinky, dle mého příběhu nevytvořily dostatečnou hlavu a patu, spíše naopak.

Co se mi na knize vyjma obálky a uspokojivého trhání stánek líbilo, byla postava babičky a Kóča, které v příběhu ovšem neměly dostatek prostoru, aby ho zachránily.

Nesmyslnosti v ději:
- maloměsto (?) s vlastním rádiem, hokejovým stadionem, obřím nákupákem, do kterého je potřeba dojed autobusem

- babička aka paní colombová, která se zjevila a zase zmizela, jak se autorce zrovna hodilo

- Millie a její coming out - nebyl tam na to zpětně reálně žádný prostor ani sebemenší náznaky

- téměř nulové popisy charakterů

- Addie a její chování k Jaxonovi - dolejzá za ním ponižujícím způsobem za situací, kdy by neměla, a v opačném způsobu ho zase pouští k vodě

- situace s vánicí - Addie jí prakticky prošla celou cestu až do knihkupectví, ale uvědomí si to jakmile se za ní zavřou dveře

- k tomu logičnost faktu, že jde Jaxonovi rezignovaně vrátit šálu a k tomu s sebou vezme celý set na výrobu šmrncovní horké čokolády (chápeme, že se to hodilo pro scénu při přespání v knihkupectví, ale prostě f*ck logic)

- Jaxon je u Addie poprvé v životě, ale má automaticky přehled o tom co je kde v kuchyni (a kde se kuchyň nachází)

- Addie a její marná role v milostném trojúhelníku - Connor jí políbí před knihkupectvím a pak skutečně hloupě nechápe, proč je na ní Jaxon naštvaný

atd...

Cozy vánoční romantika z amerického městečka. Knižní adventní kalendář o 24 kapitolách! Pro Addie jsou Vánoce nejlepší část roku, letos to ale vypadá na propadák. Máma s tátou jsou pryč, nejlepší kámoš se stěhuje, navíc ji pomlou... více

Komentáře (0)