Drobničky jsou jako perličky, 07.11.2024

recenze

Drobničky: Malé povídky pro velké holky (2024) / Anežka010101
Drobničky: Malé povídky pro velké holky

Drobničky jsou jako perličky – každá povídka září svou vlastní jemnou krásou, a když jich všech dvanáct posbíráte, vznikne náhrdelník jménem život.

Realistické pojetí povídek, kdy se čtenář setká se situacemi povědomými z vlastního života, je okořeněno poetickým pohledem na svět. To dodává komorním příběhům hloubku, nebo naopak lehkost: prostě příjemnou rovnováhu.
Příjemnou harmonii a vyváženost, která se mi u autorky líbila už v předchozích dvou románech
(Láska ve špičce italské boty: 2023, Srdce nemá vrásky: 2024), si v těchto krátkých, svěžích miniaturkách opět užívám.
Přímý a prostý jazyk, osvěžující nadhled – to je základní rytmus díla. Díky oné přímosti, díky nadhledu a optimismu celou knihou, bez ohledu na téma konkrétní povídky, čtenář vnímá věty nejspíše jako rozvernou fughettu: jako drobnou, malou fugu, složenou z povědomých střípků každodenního života.
No a pak ta vůně čerstvé kávy, svěží vánek nesoucí hlasy až od moře! A co teprve všechny ty krásně bláznivé nápady, láska i nevěra, arogance instruktora v autoškole, hasiči pod oknem… prostě kompletní kaleidoskop našich dnů, které by nikdo jiný neposkládal lépe než život sám.
Všechny ingredience stačí zamíchat, protřepat a okořenit slzami, osladit láskou a smíchem. Vznikne koktejl, který osvěží každého, kdo po knize sáhne.
Autorka přistupuje k vlastním i cizím nedostatkům s laskavostí. Přirozeně tak vystihuje podstatu ženského světa, rovněž na muže se dívá pozitivně, bez předsudků a odsouzení, s vírou v nové začátky. Jak poznal čtenář jejích předchozích autobiografických děl, zažila i odvrácenou stranu lásky. Také díky tomu snad získala pro svá díla velmi cenný nadhled.
Oči, kterými autorka vidí svět, jsou dokonalým nástrojem pro zachycení všech detailů. Zároveň v sobě tyto vnímavé oči nesou dravost divoké ženy bohyně, ale i plachost něžné dívky. Je už znakem knih Blanky Malé, že umí mládí považovat za stav mysli, umí žít mladě, a to bez ohledu na okolnosti.
Drobničky jsou čtením, které osvěží, zahřeje a zanechá v duši jemný otisk. Rozveselí Vás, pobaví, nebo přimějí vrátit se k vlastním vzpomínkám.
Já jsem si velmi užívala třeba povídky „Kremrole“, „Fiat“, „Kalhotky“, „Moře“. V první z nich, v povídce „Kremrole“, dosáhla autorka formou i obsahem prakticky dokonalosti. Vzhledem k tomu, že jde o její první povídky, těším se, že u tohoto žánru vytrvá a nabídne nám časem i další brilantní povídky z prostředí rodiny a moře. Tato dvě témata jí prostě svědčí a je to znát.

Drobničky: Malé povídky pro velké holky Drobničky: Malé povídky pro velké holky Blanka Malá

Život se skládá z malých drobností, které den co den prožíváme a které tvoří neopakovatelnou mozaiku. U každého z nás jinou a často i pestřejší, než bychom sami dokázali vymyslet. V knížce, kterou právě držíte v ruce, najdete dvan... více

Komentáře (1)

Přidat komentář
Anežka010101
08.11.2024
Anežka010101

Drobničky jsou jako perličky – každá povídka září svou vlastní jemnou krásou, a když jich všech dvanáct posbíráte, vznikne náhrdelník jménem život.
Realistické pojetí povídek, kdy se čtenář setká se situacemi povědomými z vlastního života, je okořeněno poetickým pohledem na svět. To dodává komorním příběhům hloubku, nebo naopak lehkost: prostě příjemnou rovnováhu.
Příjemnou harmonii a vyváženost, která se mi u autorky líbila už v předchozích dvou románech
(Láska ve špičce italské boty: 2023, Srdce nemá vrásky: 2024), si v těchto krátkých, svěžích miniaturkách opět užívám.
Přímý a prostý jazyk, osvěžující nadhled – to je základní rytmus díla. Díky oné přímosti, díky nadhledu a optimismu celou knihou, bez ohledu na téma konkrétní povídky, čtenář vnímá věty nejspíše jako rozvernou fughettu: jako drobnou, malou fugu, složenou z povědomých střípků každodenního života.
No a pak ta vůně čerstvé kávy, svěží vánek nesoucí hlasy až od moře! A co teprve všechny ty krásně bláznivé nápady, láska i nevěra, arogance instruktora v autoškole, hasiči pod oknem… prostě kompletní kaleidoskop našich dnů, které by nikdo jiný neposkládal lépe než život sám.
Všechny ingredience stačí zamíchat, protřepat a okořenit slzami, osladit láskou a smíchem. Vznikne koktejl, který osvěží každého, kdo po knize sáhne.
Autorka přistupuje k vlastním i cizím nedostatkům s laskavostí. Přirozeně tak vystihuje podstatu ženského světa, rovněž na muže se dívá pozitivně, bez předsudků a odsouzení, s vírou v nové začátky. Jak poznal čtenář jejích předchozích autobiografických děl, zažila i odvrácenou stranu lásky. Také díky tomu snad získala pro svá díla velmi cenný nadhled.
Oči, kterými autorka vidí svět, jsou dokonalým nástrojem pro zachycení všech detailů. Zároveň v sobě tyto vnímavé oči nesou dravost divoké ženy bohyně, ale i plachost něžné dívky. Je už znakem knih Blanky Malé, že umí mládí považovat za stav mysli, umí žít mladě, a to bez ohledu na okolnosti.
Drobničky jsou čtením, které osvěží, zahřeje a zanechá v duši jemný otisk. Rozveselí Vás, pobaví, nebo přimějí vrátit se k vlastním vzpomínkám.
Já jsem si velmi užívala třeba povídky „Kremrole“, „Fiat“, „Kalhotky“, „Moře“. V první z nich, v povídce „Kremrole“ dosáhla autorka formou i obsahem prakticky dokonalosti. Vzhledem k tomu, že jde o její první povídky, těším se, že u tohoto žánru vytrvá a nabídne nám časem i další brilantní povídky z prostředí rodiny a moře. Tato dvě témata jí prostě svědčí a je to znát.