Jaké máte sousedy?

recenze

„Domov. Slovo, které znamená bezpečí. Bezpečí před vnějším světem. Před ostatními. Před nimi. Proč se tedy tak málo zajímáme o lidi, kteří bydlí vedle, když se stěhujeme do nového domu?“ Tak polemizuje Adam Nevill v poměrně obsáhlém doslovu své knihy Dobří sousedé, kterou on sám označuje za folk horor.
Tom s manželkou Fionou a malou dcerkou Gracey se stěhují do starého domu daleko na venkově anglického jihozápadu. Fiona i přes své pochybnosti, zda je dobrý nápad vydat se ze všech finančních prostředků a koupit starý dům v aukci, který potřebuje kompletní rekonstrukci, a který má navíc dost pohnutou historii, se manžela v jeho dlouholetém snu snaží podpořit.
Počáteční nadšení a radost z budování nového domova je brzy umírněno jednáním nevrlých Mootových, postaršího páru ze sousedství. Jsou to lidé jiné generace a postavení, kteří mají očividně dostatek financí a společenského vlivu. A rozhodně se nestydí dát najevo svou nelibost z přítomnosti nových sousedů. Výměna názorů ohledně plotu oddělujícího jejich pozemek na sebe nenechá dlouho čekat. Navíc se za domem nachází hluboký les, kde se po nocích odehrávají velmi podivné věci. Celá rodina brzy na vlastní kůži pocítí, že si místo nového domova zvolila hodně nešťastně.
Po vlažnějším začátku, kdy Tom pracuje na rekonstrukci domu, zatímco je Gracey ve školce a Fiona v práci, vše začne nepěkně nabírat na obrátkách. Sousedské rozepře se stupňují, stále více utrápenější a šílenější Tom pomalu ztrácí důvěru své manželky a k smrti vyděšená dcerka se probouzí z hrozivých nočních můr. V druhé polovině knihy přichází šokující okamžik, který mě překvapil natolik, že jsem si zmíněnou pasáž musel přečíst několikrát, abych ji řádně vstřebal. Díky výše zmíněnému se dá knize odpustit i těch pár nelogičností.
Dobří sousedé jsou po Rituálu a Rudé zemi již třetím románem od Adama Nevilla, který vychází pod značkou Fobos a jedná se o adaptaci jeho vlastního scénáře k celovečernímu filmu.
Jelikož jsem sám majitel podobné nemovitosti a celým procesem rekonstrukcí a ne vždy příjemnými sousedskými vztahy jsem si také prošel (tedy mimo všech těch dalších hrůz, kterým musí celá rodina čelit), zapůsobila na mě kniha o to víc. A jak autor v doslovu uvádí, při stěhování byste měli mít na paměti, že to, kdo bydlí vedle, je stejně důležité jako počet místností nebo stav střechy a rozvodů vody. Příběh má podobný námět jako Rosemary má děťátko od Iry Levina a řekl bych, že je i stejně dobrý. Obsahuje správný poměr napínavých a děsivých momentů, krvavých scén a dokonce i špetku humoru. Pro fanoušky hororu jasná volba.

Peněz je málo a jejich nový domov potřebuje rekonstrukci. Nachází se daleko na venkově anglického jihozápadu a na konci jeho zahrady se rozprostírá prastarý les. Tom a jeho rodina jsou na míle daleko od všech známých. Jeho žena Fi... více

Komentáře (0)