Veverčák od posledního podzimu neopustil hnízdo. Neví, jaká nebezpečí na něj mohou v lese číhat, a to ho děsí. Jenže zima se blíží a je potřeba nasbírat oříšky, aby měl během mrazivých dnů co jíst. Naštěstí má v lese mnoho kamarádů, kteří mu poskytnout spoustu rad a pomůžou mu tak strach překonat.
Kniha je pro ty nejmenší čtenáře, proto je psána opravdu velkými písmeny. Styl psaní je stručný a výstižný, podobný bajkám nebo lidovým příběhům.
Příběh je doplnění spoustou ilustrací, z nichž je většina celostránkových. Jsou to nádherné obrázky, které ve mně evokovaly ilustrace některých starších knih pro děti, především díky tlumeným barvám. Na pohled je to opravdu nádhera a podtrhuje to atmosféru příběhu.
Příběh je jednoduchý a jeho účelem je nenásilnou formou dětem sdělit, že je v pořádku bát se neznámého, ale zároveň je třeba ten strach překonat. Třeba za pomoci kamarádů. Podle mě je to opravdu důležité poselství a je skvělé, že se může takovou milou formou k dětem dostat. A nejen k dětem, tohle si potřebuje občas připomenout skoro každý z nás. Bez ohledu na to, kolik nám je let.
Pokud máte doma nějaké malé předškoláky či školáky, je tohle určitě skvělá kniha, která by je mohla díky krásnému příběhu a nádherným ilustracím nejen přivést ke čtení, ale zároveň jim i pomoct překonat nějaký z jejich strachů.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji e-shopu Megaknihy a nakladatelství Ocelot.
O Veverčákovi, který se bál
Katie O´Donoghue
Malý Veverčák od posledního podzimu neopustil své hnízdečko. Potřebuje nasbírat oříšky na dlouhou zimu, ale má příliš velké obavy, než aby opustil svůj útulný příbytek. Naštěstí má Veverčák v lese spoustu kamarádů, od Střízličk... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
Kikina182 také napsala
Experimenty s marmeládou a medikamenty
Tři jsou lepší než jeden
Na pivo do Čech
Kosti z metra
Začalo to únosem