Naivita zabíjí

recenze

Mrazivá náruč (2023) / Lena91

V české literární tvorbě se zase až tak často neobjevují díla, jež by se dala označit za, poslední dobou tak oblíbené, psychothrillery. O to víc mě zaujala nová kniha české autorky Jany Jánské s názvem Mrazivá náruč, jež se k tomuto žánru hlásí přímo v podtitulu.
Celý příběh i kniha začínají prologem, v němž se šestnáctiletý Roman snaží dohnat svou přítelkyni, s drogami pod bundou a s někým v zádech a netuší, že jsou to jeho poslední chvíle před smrtí. Jeho sestra Valerie v ten samý okamžik uniká svému pronásledovateli, a netuší, že to je její umírající bratr. Tato tragická událost v rodině Mrázových odstartovala boj, kdy jejich matka Marcela dává dceři vše za vinu, přestává s ní mluvit a snaží se ji zničit postupným terorem.
Tady se autorka rozhodně nedržela zkrátka, a tento psychologický teror vykreslila barvitě a do všech detailů, že z toho opravdu až mrazilo. A stupňuje se to s postupným odhalováním historie rodiny, tedy dětství obou sourozenců, kdy jejich matka nebyla schopná po odchodu jejich otce fungovat, starat se o ně, kdy kradla, podváděla a kdy musela pětiletá Valerie vařit, nakupovat a starat se o mladšího bratra.
Příběh můžeme sledovat z několika úhlů pohledu, kdy vypráví nejen Valerie, její matka Marcela, ale také formou deníčku Romanovy přítelkyně Laury či pohledu kapitána Igora Daníčka, který vyšetřuje Romanovu smrt.
Tady je velmi zajímavé sledovat fungování zcela mužského kolektivu vyšetřovatelů, kterému nechybí profesionalita, ale ani typický humor. Když se jim podaří vypátrat drogové doupě a v něm bydlící Romanovu přítelkyni a její blízké, první podezřelí jsou na světě, avšak proč by kdo zabíjel mladého, zamilovaného kluka, který jen chtěl pomoci Lauře odprostit se od toho hrozného života? Nebo to mohl být jejich otec, který se zničehonic ozval oběma sourozencům?
Do poslední chvíle nás autorka udržuje v nevědomosti, čtenář se soustředí na mnoho vedlejších dějů jako narůstající sympatie mezi Valerií a kapitánem Igorem, Valeriino stěhování od matky, jež už nepoznává rozdíl mezi realitou a sněním, během kterého jí pomalu začne uhnívat noha, a úplně zapomene, že se vlastně stále hledá vrah.
A toho nám autorka naservíruje s dalším várkou psycha až na samotný závěr.
Kniha Mrazivá náruč mi chvílemi přišla jako klasická detektivka, ale pak autorka začala detektivní zápletku lehce upozaďovat a věnovat se více psychologii postav, kterou tedy zvládla bravurně. A když se zamyslíme nad postavou matky Marcely a jejího chování, tak už není o žánrovém zařazení pochyb. Děj plynul rychle, bez zbytečných prázdných míst. Jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány jednotlivými dny a ty dále členěny na kratší úseky jednotlivých vypravěčů, což knize přidalo na čtivosti a spádovosti. Líbilo se mi to nečekané drama na konci, ale trochu mě mrzí, že zůstalo několik detailů neosvětleno. Každopádně mé první setkání s autorkou dopadlo skvěle, a já se sama sobě divím, proč nečtu více českých autorů.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Ve chvíli, kdy devatenáctiletá Valerie jen o vlásek unikne pronásledovateli, netuší, že tím právě odsoudila k smrti svého o dva roky mladšího bratra Romana. Dosud byla přesvědčená, že ví o svém milovaném bráškovi vše. Po jeho smrt... více

Komentáře (0)