Pusa z Albertiny

recenze

Pusa z Albertiny (2024) / lucie.svobodova

Debutový román autora, který nás zavádí do malebné letní Vídně.

Příběh se odehrává v kulisách tohoto nádherného města, plného historických památek, galerií a celkově umění, které tvoří ideální scénu pro romantický letní příběh.

Autor nás seznamuje s Amalií, mladou a ambiciózní advokátkou, která už tři roky pracuje v renomované advokátní kanceláři v Barceloně. Tvrdá práce jí přináší ovoce a čeká ji povýšení, kdy má vést tým zaměřený na německou klientelu. Než však začne tuto novou výzvu, musí zlepšit své jazykové dovednosti, a tak je vyslána na letní jazykový kurz do Vídně.

Zde začíná příběh, který Amalii změní život. Po letech tvrdé práce se z ní opět stává studentka, což ji přenese zpět do mladších let, kdy byl život bezstarostnější.

Jazykový kurz na Vídeňské univerzitě ji přivádí do společnosti lidí z různých koutů světa, kteří se v letní Vídni scházejí, aby se společně učili a poznávali. Jedním z nich je Václav, student druhého ročníku práv z Prahy. Mezi Amalií a Václavem se postupně vyvine silná vzájemná přitažlivost a začíná se rozvíjet jejich nečekaná romance.
Vznikne z toho něco víc nebo půjde jen o letní románek?

Autor velmi citlivě vykresluje atmosféru Vídně – město je v knize popsáno tak živě a detailně, že máte pocit, jako byste sami kráčeli po rozpálených vídeňských ulicích a nasávali letní vůni historie a umění.

Příběh samotný je velmi lehký a čtivý, což ho činí ideálním pro letní oddechové čtení.

Amalia je sympatická hlavní hrdinka, se kterou se snadno ztotožníme. Je cílevědomá a oddaná své kariéře, ale zároveň v sobě ukrývá určitou zranitelnost, kterou postupně odhalujeme. Tento kontrast ji činí velice lidskou.

Vztah Amalie a Václava se rozvíjí plynule a nenuceně, což je příjemná změna oproti jiným romantickým knihám, které často přehánějí.
Příběh působí přirozeně, ačkoliv se nevyhne několika předvídatelným momentům, které však k žánru romance patří.

Jedním z nejsilnějších prvků knihy je právě vykreslení hlavních postav. Amalia a Václav působí autenticky, jsou uvěřitelné a jejich dialogy přirozené.
Díky tomu si k nim snadno vytvoříme citové pouto, což je pro tento žánr klíčové.
Autorovi se podařilo vyhnout zbytečným klišé a díky tomu se kniha čte s lehkostí.

Co se týče stylu psaní, Vincent Riva zvládá udržet čtenáře v ději bez hluchých míst.
Umí vykreslit i jemné emoce, což dává knize hloubku.

Atmosféra města je zde vykreslená tak, že bych sama chtěla vyrazit na procházku vídeňskými ulicemi a navštívit místa, kde se mnoho scén odehrává.
Přestože příběh obsahuje typické prvky romantického žánru, má v sobě určitou svěžest, která ho činí jedinečným.

Pokud máte rádi příběhy, které vás přenesou do jiného světa a zároveň vám nabídnou únik z každodenní reality, určitě po knize sáhněte.

Je to kniha, která vás potěší svou lehkostí, romantikou a pozitivní energií.

Autor tímto debutem ukázal, že má talent na vyprávění, a já osobně se těším na jeho další knižní počiny.

Amalia již tři roky pracuje jako advokátka v kanceláři García & Pérez v Barceloně. Tvrdá práce se jí vyplatila. Je povýšena a má vést tým zaměřený na německou klientelu. Ještě předtím je však vyslána do Vídně na letní jazykový kur... více

Komentáře (0)