Školní perličky a zážitky

Jakmile nakladatelství MOBA zveřejnilo dubnovou nabídku recenzních výtisků, měla jsem okamžitě jasno, kterou knihu budu tentokrát chtít. Česká respektive moravská autorka, spjatá stejně jako já s oblastí Slovácka, dále vtipný název knihy, jako bonus pěkné desky a šup, podařilo se … „Ulovila“ jsem ji – tedy knihu „Tajnosti sborovny: Úsměvné povídky ze školního prostředí“.
Chci ještě rovnou prozradit, proč pro mě právě tato kniha byla velkým lákadlem: jak jsem si přečetla, paní Naďa Horáková je spoluautorkou námětů a scénářů televizního seriálu Policie Modrava, který se mně trefil do mého diváckého vkusu, a tak jsem byla zvědavá, jak si poradila s problematikou ze školského prostředí.
Já sama jsem si už jako malá holčička před více než půl stoletím přála stát se učitelkou a stále mám k osobám vykonávajícím toto povolání respekt, a to i ke své dceři, která též pracuje jako učitelka, a má svoji práci ráda. Vždy pozorně naslouchám, když mi dcera vypráví příběhy a perličky ze školy, nicméně jí musím slíbit, že to nikomu neřeknu, protože nechce mít nepříjemnosti. Já to tedy dělám tak, že to jedním uchem poslechnu a druhým pustím ven a vím, že nic nevím.
Kniha „Tajnosti sborovny: Úsměvné povídky ze školního prostředí“ se moc dobře čte díky tomu, že jednotlivé příběhy na sebe nenavazují, a tak si nemusíme pamatovat to, co jsme četli včera, či hledat na konci knihy, jak děj knihy dopadne a hlavně pro mě je plus, že v knize nevystupuje žádný vrah, protože jinak je všelijakých kriminálních živlů v knihách plno a nebožtíků ještě víc.
Obdivuji autorku knihy paní Naďu Horákovou, že takový soubor školních příběhů vměstnala do jedné knihy, a že si je vůbec všechny zapamatovala, a tak pěkně popsala. Člověk má taky spoustu zážitků ze školních let a "něco" se dělo každý den, nicméně poskládat je tak vtipně do knihy dokáže jenom Mistr psaní.
Mně se vybavuje nostalgicky můj zážitek z osmé třídy, kdy nás nechal třídní učitel po škole, a tak naše celá třída puberťáků svorně utekla na hřbitov, který byl hned vedle školy, a on náš třídní učitel, pro kterého jsme byli jeho první třídou po škole, nás tam mezi hroby naháněl, aby nás dostal nazpátek do třídy. Nepovedlo se mu to a kupodivu to na nás ani „nenapráskal“ řediteli, ale v devítce jsme dostali třídního, který byl jeho pravý opak, a třeba já v hodině občanské výchovy od něj dostala takovou facku, že jsem hlavou málem prorazila lavici a důvod byl pouze ten, že když nám něco vyprávěl, tak jsem ho poslouchala s koukáním pod lavici. Takové vzpomínky na má školní léta ve mně tedy vzbudila tato kniha …
„Tajnosti sborovny“ psané formou fejetonu mohu doporučit všem, kteří si chtějí při čtení odpočinout, zasmát se a vrátit se do dětských let, či do sborovny, a určitě nebudou litovat času, který s touto knihou stráví. A vlastně: je vhodná i pro školní mládež.

Fejetony a povídky ze školního prostředí z pera spisovatelky a scenáristky Nadi Horákové, učitelky s třicetiletou praxí, nejsou jen abstraktním povídáním. Trefné postřehy ze školní praxe a příběhy učitelů a žáků pobaví a prozradí ... více

Komentáře (0)