Skutečný příběh o tom, jak se z rozmazlené velkoměstské dívky stala šťastná farmářka v zapadákově...

„Jsem určitě ta nejšťastnější ženská na světě.“
Tak tímto lapidárním konstatováním začíná Shann Nix-Jonesová svou knihu. Nasnadě je pochopitelně otázka, co ji takto šťastnou činí - je to velikost jejího bankovního konta, značka luxusního automobilu, byt v prestižní čtvrti nebo snad její společenské postavení někde hodně vysoko ve světě celebrit? Pokud hádáte takto, musím vás zklamat a říct - samá voda! Ale nechci vás déle napínat a tajemství jejího šťastného života vám prozradím - Shann je tak šťastná proto, že... má usušené seno! A také, že je ho dost na to, aby její kozy nejen přežily zimu, ale měly stále kvalitní potravu a dávaly mléko. Dojení, to je totiž také jedním z důvodů jejího štěstí - Shann dojí ráda a dokáže si tuto zdánlivě nezáživnou činnost opravdu užít. Jak sama říká: „Když je dojím, opřu si vždycky hlavu o jejich teplé boky a jak se mléko pění ve džbánu pod mýma rukama, cítím jejich sladký dech. Hojnost. Štěstí.“
Tajemství vysmáté kozy je zkrátka vyprávěním ženy, která v určitém období svého života udělala obrat o sto osmdesát stupňů, ukázala záda velkoměstu se vším jeho pohodlím a přesídlila takříkajíc do divočiny. Tedy, to úplně ne, ale prostě na farmu, kde chová již zmíněné kozy a z jejich mléka vyrábí nejrůznější bioprodukty. A protože ji právě takovýto život baví a byla jednou kamarádkou požádána, aby o něm něco napsala, spatřila světlo světa koza - tedy Vysmátá koza...
Vy, kdo jste četli slavný román Vejce a já, poznáte, že Betty MacDonaldová má v Shann Nix-Jonesové důstojnou nástupkyni. Obě dámy totiž mají mnoho společného, od jistého odstupu (myšlenkového i praktického!) od civilizace a jejích vymožeností, přes fandění zdravému způsobu života až po umění spisovatelské, v němž excelují především smyslem pro humor, který si ovšem dokáží dělat především samy ze sebe. Dá se tedy s trochou nadsázky říct, že se v tomto směru jedna druhé podobají jako - no, asi jako vejce mléku. Nebo naopak?
V mnohém se ovšem také odlišují, takže Shann rozhodně není kopií Betty, naopak! Je zcela svá, originální a samorostlá, a stejně taková je i její kniha. Na jejích stránkách se setkáte nejen s již zmíněným humorem, ale i s mnoha vážnějšími tématy - třeba s těžkou nemocí nejbližšího člověka. Se spisovatelčinou rozhodností, pevnou vůlí a láskou bez podmínek či vypočítavosti.
Prvním datem, které je v knize uvedeno, je 2. září 2010. Tím závěrečným pak 25. červenec 2013 a do tohoto časového rámce je tedy vyprávění situováno, a to volnou deníkovou formou. Shann nás ovšem ještě předtím v úvodu nezapomene seznámit s důvody, které ji k volbě nového životního stylu vedly, takže jsme svědky postupného (no, postupného - spíše hodně rychlého!) přerodu mladé, moderní a na kariéru ve světě médií zaměřené Američanky ve farmářku v dalekém Wallesu. Shann je totiž ženou činu a když už má skočit do vody, tak vždy rovnýma nohama!
Při četbě její skvělé knihy se určitě dobře pobavíte a nejen to. Poznáte, že život se dá prožívat i jinak, než nám to jako poslušným loutkám naplánuje reklama, televizní seriály nebo naše vlastní pohodlí. Žít takříkajíc „alternativně“ nemusí nutně znamenat být ekologickým fanatikem či feministickou aktivistkou. Ve skutečnosti může jít třeba to, že je člověk citlivější, pozornější a ohleduplnější k přírodě i lidem, že svůj život prožívá uvědoměle a v pravém smyslu slova nezávisle.
Jistě - po přečtení Tajemství vysmáté kozy se z nás nestanou přes noc farmáři, zálesáci či podnikatelé v oboru biopotravin. Tento cíl kniha ostatně ani nesleduje. To, co si z ní však podle mě každý ze čtenářů odnese, je právě onen étos pravé lidskosti, sounáležitosti s přírodou a neviditelných, ale přitom těch nejdůležitějších životních hodnot.
Vyprávění je navíc kromě krásných fotek ze života na farmě prokládáno i spoustou receptů na nejrůznější pochoutky, takže si můžeme vlastnoručně ukuchtit třeba Shannin kouzelný velšský cawl nebo vyrobit kefír s jeho téměř zázračnými léčivými účinky na naše zažívání.

Shann Nixovou by ani ve snu nenapadlo, že se po čtyřicítce zamiluje do welšského farmáře. Nenapadlo by ji, že někdy opustí své velkoměsto a image městské holky a usadí se na 25akrové farmě ve Walesu. A už vůbec si nepředstavovala,... více

Komentáře (0)