Stopem Evropou na sever

recenze

Mám Ladislava Ziburu a jeho knihy i besedy ráda, byť nečtu a nenavštěvuji všechny. Tentokrát se vydal po celé Evropě, vzdal pouze pěšího cestování a vyzkoušel autostop. To mu umožnilo překonat stovky kilometrů za tři měsíce. Cestuje vlastně vždy na sever, i když nejprve Evropou na sever od nás a pak Evropou na jih od nás. To je možné díky přeletu Kodaň–Athény uprostřed cesty. V jeho knize je tak zřetelně oddělená Evropa „severní“ (ve smyslu vše na sever od nás) a „jižní“ (opět ve smyslu vše na jih od nás). Tyto dvě části jsou odděleny i graficky – modrou a oranžovou barvou. Myslím, že díky tomu, že se snažil co nejvíc mluvit s místními, se mu dobře podařilo i dobře vystihnout rozdíly mezi těmito dvěma oblastmi.

Tato kniha navíc obsahuje i „faktografické stránky“, kde stručně a jasně shrnuje vědomosti související s jednotlivými zeměmi nebo s cestováním obecně. Tyto stránky se mi velice líbily – ač jsou psány také stručně a s notnou dávkou humoru „prince Ládíka“, člověk se z nich může buď něco dozvědět, nebo se podívat na něco, co už zná, zase z jiného úhlu. Takhle se v jedné z nich dívá na naši republiku:
Tak často mluvíme o malé české zemičce a malém českém národě, až by si jeden mohl myslet, že to je pravda. Ale není. Na evropské poměry totiž počtem obyvatel naopak patříme mezi velké země. Z padesátky evropských národů jsme zhruba třináctým nejlidnatějším. Méně lidí než v Česku žije například v Portugalsku, Švédsku, Rakousku, Maďarsku, Bělorusku, Bulharsku, Finsku, Norsku nebo Irsku. Nadprůměrné je Česko i celosvětově. Ze zhruba 230 zemí světa asi 87. nejlidnatější. Aby toho nebylo málo, „naše malá zemička“ není ani malá. Co se týká rozlohy, je Česko v rámci Evropy dvacáté – tedy lehce nadprůměrné. Malí nejsme dokonce ani vzrůstem: Češi patří mezi deset nejvyšších národů světa.

Jako u všech předchozích cestopisů Ladislava Zibury, knize nechybí autentičnost: opět se setkává s různými místními lidmi a dostává se i do dost vtipných situací jako cizinec:
Vstoupil jsem dovnitř a pohltila mě atmosféra diskotéky okolnostem navzdory – tedy té dobře známé situace, kdy v podniku nechybí hlasitá hudba ani blikající světla, ovšem chybějí tam hosté. Barman nicméně zachoval chladnou hlavu a iluzi plného podniku se snažil vzbudit alespoň dobou, po kterou mě nechal čekat na objednávku.
„Tak co si dáte?“ zeptal se, když si šel zakouřit před podnik a náhodou měl cestu kolem mého stolu. „Piwo grzane,“ objednal jsem si svou sebejistou polštinou a ukázal na položku v nápojovém lístku. „Piwo grzane?“ podivil se číšník, kterému se zjevně řezané pivo nechtělo točit. „Ba, piwo grzane,“ ubezpečil jsem ho. Číšník pokrčil rameny a položil přede mě pager s číslem. Tenhle podivný systém objednávek jako ze Star Treku používají v Polsku často. Když je objednávka připravená, přístroj začne blikat a pípat. Tentokrát se ale nedělo vůbec nic. „Ten hospodskej to pivo snad vaří,“ proběhlo mi hlavou po deseti minutách. Když pager konečně zapípal, ukázalo se, že jsem měl pravdu. Na baru mě čekalo pivo, ze kterého se kouřilo a ve kterém bylo všechno, co máme v pivu rádi – skořice, hřebíček, badyán a na ozdobu dva plátky citronu. Jak jsem zjistil, „piwo grzane“ totiž znamená „svařené pivo“. Číšník u něj stál v pozoru, zjevně zvědav, co na polskou specialitu řeknu.
Když už tropím ostudu v zahraničí, snažím se nedělat ostudu nám všem. V podobných situacích o sobě proto vždycky tvrdím, že jsem Polák. V Polsku však bohužel tato strategie není moc funkční. Nezbylo než improvizovat. Neohroženě jsem se napil piva a otřel si řídkou pěnu z úst. „Aber ja. Das ist sehr gut!“ prohlásil jsem uznale. Číšník si pomyslel, jaký je ten Němec idiot, a oba jsme byli spokojeni.

Tentokrát už je ale znát, že „mladý vysmátý cestovatel Ladislav Zibura“ také stárne – a na mnoha místech se cítí zoufale sám, ač na něj doma čeká jeho přítelkyně. Ráda bych mu poradila, aby sedl na nejbližší dopravní prostředek a vydal se za ní, ale asi se v téhle záležitosti bude muset rozhodnout sám...

Máte rádi humor, dobrodružství a mnohahodinové čekání u silnice? Pak vložte řízek mezi chleby a vydejte se za čtvrtým prázdninovým dobrodružstvím s Ladislavem Ziburou. Tentokrát vás čeká 14 000 kilometrů stopem napříč Evropou. Ve ... více

Komentáře (0)