Svobodní bastardi

recenze

Návrat do světa Bastardů pro mě moc lehký nebyl. Předchozí díly jsem četla už před nějakou tou dobou, takže jejich děj v mé paměti nebyl zrovna svěží. O to víc mi ztížil čtení fakt, že autor příliš předchozí události nerekapituluje, takže jsem se několik desítek stran vůbec neorientovala.
Každopádně Jonathan French si pro nás opět nachystal jednu velkou jízdu.
Nejvíce prostoru zde dostává poslední z tria hlavních postav - Kaňour, z jehož pohledu dění sledujeme.
A na co se tedy můžete těšit?
Pořádná porce nadávek a nejrůznějších dalších vulgarit ve Svobodných Bastardech rozhodně nechybí, ale to vás po předchozích dílech určitě nepřekvapuje.
Na své si přijdou i milovníci akce a krveprolití, protože toho, kdo se pustí do kříženců, čeká jedna velká řež.
Samozřejmě nechybí ani nezlomná loajalita k přátelům a kopytu doprovázená neutuchajícím politikařením a několika nečekanými zvraty.
Oproti předchozím dílům je zde i zřetelnější vývoj postav. Přiznám se, že jsem s touhle stránkou příběhu měla trošku problém. Hlavně kvůli tomu, že se postavy stávaly téměř nesmrtelné a Kaňour už nebyl takový drsňák, na kterého jsem z předchozích dílů byla zvyklá, a který mě tolik bavil.
Bohužel i díky tomu bylo za mě tempo příběhu takové pomalejší a kniha se nevyvarovala nudnějších částí. Ale když vezmu v potaz, že má přes 500 stran, nějaké to hluché místo se dá odpustit.
Celkově nejsou Svobodní Bastardi špatným čtením, ale za mě předchozí díl nepřekonali.

Pokud vám nevadí vulgarity v textu, krvavé bitky a myšlenka na divočáky jako mazlíčky vám přijde zajímavá, tak tahle série je přesně pro vás.

Recenze je psaná v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host.

Vyvrcholení fantasy série nasáklé krví a sarkasmem Do Souzených dorazila dlouho očekávaná válka a Kaňour se ocitá na frontové linii. Při osvobozování kříženců z hispartské Elleriny si z nečekaného setkání s bojovnými Ocelovými... více

Komentáře (0)