Úchvatná kniha – kruté osudy uprostřed nádherné přírody...

recenze

Když jsem poprvé přijel na Šumavu (bylo to v srpnu 2004), v první chvíli jsem se domníval, že je to zároveň i naposled. Dorazili jsme s rodinou do Železné Rudy v hustém dešti, ubytovali se na faře vedle kostela a ze svého dočasného domova v prvním patře se dívali na vzdálenou protější stráň, na níž se pásly ovečky, kterých nám bylo líto, protože na ně vytrvale pršelo. Šedivé mraky plné vody táhly těsně nad lesem a zdálo se, že jim nebude konce. V duchu jsem si ironicky říkal , že lepší místo pro letní dovolenou jsme si opravdu vybrat nemohli a s hrůzou si představoval, co tady vlastně budeme ten týden dělat. Nakonec to však dopadlo tak, že jsme si pobyt o několik dnů prodloužili a těšili se, že se sem za rok vrátíme, přičemž tato rodinná tradice trvá dodnes. Co se vlastně stalo?
Jedním slovem řečeno – vyčasilo se! Mohli jsme vyrazit na túry po okolí, nechat se odvézt autobusem do nějaké vzdálenější oblasti, „prochodit ji“ a večer se zase stejným způsobem vrátit, nebo se pěšky či krásným zeleným vláčkem vydat do blízkého Německa, kde bylo rovněž co prohlížet. Občas jsme sice na svých výletech zmokli, ale kupodivu nám to nevadilo – krása zdejší přírody nám to totiž bohatě vynahradila. Náš pobyt zpestřovalo sbírání borůvek (samozřejmě jen na místech, kde to bylo dovolené!), takže dny ubíhaly jako splašené a když přišel čas odjezdu, těšili jsme se na příští rok a na to, jak budeme opět pokračovat v odhalování krás tohoto nádherného .
Šumava mne zkrátka od první návštěvy „chytla za srdce“ a já si v průběhu následujících let kromě již zmíněných pravidelných návratů nashromáždil hezkou řádku knih, věnovaných její minulosti i současnosti. Tu zatím poslední jsem dostal od nakladatelství Cattacan jako recenzní výtisk. Její název (Šumava... hranici přecházejte po půlnoci) napovídá, že kniha pojednává o šumavské historii, resp. o době těsně po 2. světové válce, kdy mezi českou a bavorskou stranou Šumavy panoval poměrně čilý „převaděčský ruch“. Pašování nedostatkového zboží vystřídal po převratu v roce 1948 nový druh aktivit, spočívající především v pomoci lidem, pronásledovaných komunistickým režimem, při jejich snaze o překročení hranic na Západ.
První díl je věnován asi nejznámější postavě mezi tehdejšími převaděči, podle níž byla pojmenována i známá kniha Král Šumavy. Kilian Nowotny, jeho životní osudy a především poslední cesta přes hranice jsou zde vylíčeny podle skutečnosti, čímž je mimo jiné odhalena základní lež Rudolfa Kalčíka, který nechal šumavského Krále zahynout při přestřelce s bdělými strážci hranic.
Ve druhém dílu je čtenáři nabídnuto dalších šest příběhů, ukazujících mimo jiné, jak složitá a politicky zdaleka ne černobílá byla situace na česko-bavorské hranici před odsunem sudetského obyvatelstva a těsně po něm. Nejvíce na mě v tomto směru zapůsobil osud Franze Seidla, který (jako říšský Němec!) měl během nacistické okupace mnohokrát co do činění s klatovským Gestapem kvůli své pomoci českým odbojářům či ukrývání ruských zajatců. Jeho poválečný status protifašistického bojovníka jej sice ochránil před odsunem, ovšem nikoli před zvůlí komunistických mocipánů. Je to mnohdy smutné čtení a člověk se mimoděk ptá, zda odsun Němců, prováděný nehumánně a víceméně na základě kolektivní viny, nebyl tragický omyl, který se měl brzy vymstít. Opuštěné usedlosti se stávaly cílem nájezdů všemožných dobrodruhů, jimž červená stranická knížka poskytovala volnou ruku a beztrestnost při jejich drancování a ničení. Následky této devastace jsou na Šumavě patrné až do dnešních dnů.
Kniha Šumava... hranici přecházejte po půlnoci je výsledkem úctyhodné badatelské práce jak autora Václava Hracha, tak i mnoha dalších lidí, kteří mu byli při psaní nápomocni. Dobové fotografie, mapy, dokumenty a další doprovodný materiál pomáhají čtenáři utvořit si co možná nejobjektivnější pohled na poválečná dramata, která se v tomto kouzelném koutu přírody tenkrát odehrávala. A úplně na konec popřejme novému nakladatelství Cattacan, jež tuto knihu vydalo jako svou prvotinu, aby s podobnými hodnotnými publikacemi přicházelo na náš knižní trh co nejčastěji!

Zdálo by se, že o osudech šumavských převaděčů přes hranici tvořenou železnou oponou i těch, kteří se sami pokusili o útěk, bylo již „všechno“ napsáno. Tato knížka vás ale přesvědčí, že tomu tak není. Jednotlivé příběhy jsou nav... více

Komentáře (0)