Vítězové

recenze

Spisovatel Fredrik Backman je můj objev roku 2020 a pořád drží. Všechny knihy přečtené a čekám na další. Jeho poslední kniha Vítězové si mě opět získala.

Na třetí díl série Medvědín jsme si museli chvíli počkat, o to hezčí byl návrat do lesů v Medvědíně a Hedu. Dvě městečka, dva hokejový kluby. Dvě místa, která proti sobě od pradávna soupeří. Ale ne všechno se řídí hokejem

Vždycky je někdo, kdo je vidět a druhý co není. Jak jinak se mohl příběh odehrát, kdyby byli všichni lidé stejně vidět? Ke všem se přistupovalo stejně? Měli všichni stejné možnosti, pozice, vzdělání, ale tak to v životě nechodí.

Prostředí Medvědína a Hedu mě opět uchvátilo, ideální pro ty, co žijí hokejem. Ale oni tu všichni žijí hokejem. Je to jejich radost, hrdost, naděje, že vše bude dobré. Prásk, prásk, prásk.

Domů se vrací Maya na pohřeb staré Ramony z hospody v Kožichu. Na pohřeb jde každý z Medvědína. Ramona děti nikdy neměla, ale byla tak trochu mámou každému dítěti i dospělému, kdo to zrovna potřeboval. Dokázala ho svými citáty a svým osobitým humorem ukázat, že každý je jedinečný. V této knize poznáváme i rodinu z Hedu.

V knize je hodně postav, vracíme se ke starým známým, prožíváme s nimi starší záležitosti i nové, které se dějí teď. Je zajímavé, že přestože jsem minulé dvě knihy četla před skoro třemi roky, do příběhu jsem se vrátila jako kdybych je četla včera. Maya, Ana, Leo, Amat, Benji, Bobo, Alicia, ale i Angi, Peter, Mira a další.

Svým osobitým způsobem mi autor rval sedce z těla, jak to umí jen on. Těch myšlenek, pravd, zamyšlení se nad životem, které je nenásilně v textu v ději knihy umí jen Backman. Jeho knihu jsem opět zhltla neuvěřitelným tempem a už teď se těším na jeho další. Tleskám a doporučuji.

Za knihu k recenzi mockrát děkuji @knihcentrumcz .

Vyvrcholení trilogie z hokejového městečka Medvědín. Od událostí, o nichž nikdo nechce mluvit, uběhly dva roky. Všichni se snažíme posunout dál, jenže cosi v této krajině to člověku nikdy úplně nedovolí. Jsme město se smutkem ... více

Komentáře (0)