Zaslepení

recenze

Detektivka psaná detektivem. Další díl série s komisařem Williamem Wistingem.
Sofie Lundová se s roční dcerkou nastěhuje do domu, který zdědila po svém nechvalně proslulém dědečkovi, o němž se proslýchá, že byl kápem místního podsvětí. Ve sklepě...


Začneme poněkud zhurta. Detektivka začíná poměrně zmateně dle mého názoru. Ale detektivek od norských spisovatelů jsem už četla a můžu říct, že mi pravděpodobně tento styl sedí jak kdy. Tady jsem se ze začátku ztrácela v jménech a kdo je kdo, moc jsem se v tom nevyznala.

Další věc co byla mínus, byl vážně pomalý rozjezd. Já vím, že v detektivkách řešení vražd trvá a že samotný proces se může táhnout dlouho, ale trvalo mi přibližně do sté stránky, než jsem si vůbec zvykla na to jakým tempem se děj vyvíjí.
Musela jsem zkrátka pochopit, že věci nejdou řešit hned.

Kdo mi však padl do oka byl sympatický starší detektiv Wisting a jeho dcera Line.
Ten celý příběh doplňoval, působil normálním inteligentním dojmem a neříkal něco, co nevěděl na sto procent.

K závěru musím říct, že mi trvalo než jsem se v knize zorientovala, než jsem pochopila kam vedou ty různé dějové linky.
Když vše na konci knihy bylo vysvětleno, tak se spousty věcí i vyjasnilo a to přidalo tu pozitivní váhu.
Dokonce i po těch dalších sto stránkách, přibližně strana 200 mě děj vážně bavil.
Ale s těmi norskými detektivkami je to sporné, málo jaká kniha mě baví a málokterá mi sedne.

Wistingova dcera Line čeká dítě, a proto se rozhodne přestěhovat se zpátky do rodného Stavern. Tam potkává svou bývalou spolužačku Sofii, nyní svobodnou matku. Sofie právě zdědila po svém nechvalně proslulém dědečkovi, o němž se p... více

Komentáře (0)