Pomalá voda recenze

Rok 1927... Klára, mladá dědička rodinné továrny, řeší po otcově smrti budoucnost svou i svého podniku. Donucena okolnostmi najímá ředitele, schopného manažera jménem Tadeáš, z nějž se vyklube atraktivní a charismatický muž optimálního věku. Aniž si to Klára uvědomuje, spustí angažováním Tadeáše řetězec záhadných událostí, jež rozčísnou pomalu plynoucí vodu klidného života. Roztomile ztřeštěná atmosféra se rychle mění v napínavé drama až thrillerového ladění. Klára s překvapením zjišťuje, jak málo zná svou minulost. A brzy pochopí, že se ve svých vzpomínkách musí co nejrychleji zorientovat, chce-li uniknout záludným šípům rozkacené sudby. Ještě ke všemu se jí do cesty přimotá další zajímavý chlapík, který (možná jen zdánlivě) nabízí pomoc. Ale jak to vlastně je? Komu může Klára věřit? A existuje vůbec někdo takový? Příběh je napsán svižným, čtivým stylem, v němž nechybí štiplavě sarkastický humor, ale i něžná romantika či emocionální introspekce. Zápletka se klube ve strhujícím rytmu, který v závěru graduje do velkoryse načrtnutého rozuzlení. Zase jedna knížka, od níž se neodtrhnete, dokud neotočíte poslední stránku...... celý text