Pouť k branám Orientu recenze

Začínající poutnice se vydává přes dva tisíce kilometrů po svých z rodného Havířova vstříc daleké Asii. Jít si za svým snem může znít jako klišé – pokud to nevezmete doslova. Jednadvacetiletá Nicolette Havlová vyráží z domova jen s šesti kily na zádech a na vlastní pěst i nohy míří do tureckého Istanbulu. Pěší pouti dodává přesah uspořádáním dobročinné sbírky pro českou komunitu v rumunském Banátu, který se stává klíčovým milníkem cesty. Prožívá samotu v nekonečných horách, potýká se s útoky pasteveckých psů, překonává mnohé zdravotní potíže, zjišťuje, jak se (ne)nechat provdat na rumunsko-srbských hranicích a poslední stovky kilometrů absolvuje s potulným štěnětem. Jaké životní situace mladou cestovatelku vyslaly za tímto nelehkým dobrodružstvím? I o tom pojednává její knižní prvotina, jež popisuje sto čtyři dny dlouhé putování, kdy se člověk přiblíží nejen divoké přírodě, ale najde také cestu k vlastnímu srdci.... celý text