Rok pod horami recenze

4.vydání. Až budete číst a listovat v prózách Roku pod horami, okřeje vaše srdce jako po doušku z horské studánky, v níž se zrcadlí nebe letních pasek, okřídlených bzukotem včel. Pod sklíčkem vzpomínek z dětství a v dechu ještě živých zážitků básníkových spatříte, jak tepá život chudé dědiny pod Beskydami. Ne náhodou ovane vás, hned jak obrátíte první listy, vůně jarního slunce a čerstvě pečeného chleba. Zemi zmrzlé na kůrku a chudobě až ke kůrce ohlodané jsou slunce a chléb jediným požehnáním a jejich jedinou a hojnou slávou - děti. A tak v údolí lopoty pod čistým větrným sluncem zalehne k vám z prvních stránek dětský křik a jásot a poletí s vámi z rašících větví dubna přes bublání májových potůčků, přes rozčeřené hladiny ovsů a žit až k žloutnoucímu listí podzimních zahrádek a schoulí se v závějích sněhu za komíny černých chalup.... celý text