Vyhledávání v diskuzi

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Dnes jsem narazila na skvělý komentář, kde někdo, komu se film líbil, hezky utřel toho, komu se film nelíbil. Toto se ale děje i zde.. "kdyz nemam nektery Žánr ve filmu rád, tak se buď na nej nedívám a nebo nehodnotím protože už předem vím o čem ten film bude podle obrázku podle traileru podle popisu …" A teď si řekneme, jak to je. To, že nemám v oblibě nějaký žánr znamená co? Že tomu nerozumím a tím pádem moje hodnocení ztrácí na důležitosti? Já tedy měla za to, že dobré (jakékoliv) dílo se pozná podle toho, že když ho strávím nějak mě to ovlivní. Třeba tím, že zhodnotím, že to nebylo tak špatný a budu v žánru zkoumat dál. Jak jinak člověk narazí na něco nového? Každé dílo by mělo obsahovat atributy, aby se dalo nazvat dobrým, ať už se jedná o cokoliv. Nebo mě tvůrce během děje musí přesvědčit, že to za to stojí, byť jsem na začátku byla skeptická nebo do toho šla rovnou přesvědčena o hrůze. Ale taky mi to řekne, že se jedná o špatné dílo podle daných parametrů. Které se i tak někomu líbí. Myslím, že tihle podobní samozvaní bojovníci ale akorát ubližují. Četla jsem to i zde: "Jak se opovažujete soudit, vy jste knihu nenapsali." Proč to ale funguje jenom jedním směrem? Proč jsou takhle napadáni jenom ti, kterým se nelíbilo? Stejně tak bych mohla napsat já to samé jako důvod, proč se to někomu líbilo. Protože ze svého pohledu to vidím tak, že jsem sice nic nenapsala, ale dost jsem toho přečetla, takže už to mám trochu prokouknutý. Proto tady k dost knihám píšou formulku "Pokud je to vaše první v žánru budete nadšení." Ale za 20 dalších knih už polovina těch lidí odpadne. Tím si jsem jistá. Protože to prokouknou. A u filmů to je stejný. Automaticky se předpokládá, že pokud to není vás šálek žánru, tak je hodnocení nepodstatné. Jo, a taky jste ještě nic nenatočili. Tak kuš! A kolik toho natočil mluvčí této věty? Protože jo, jsou knihy a filmy, které jsou pouze na zábavu. Jenže je děsivé pozorovat, jak tyhle věci válcují kvalitní věci. Tím se trochu vracím k tomu, co jsem rozebírala v minulém nedělním okénku velkých myšlenek. Vážně je na tom svět tak špatně? Já když mám špatnou náladu, tak si nepustím něco vtipného a odlehčeného. Právě naopak. Narážím na ten dovětek teď dost často. "Kort v téhle době." No, kdybych to měla brát až tak...ona někdy byla dobrá doba? Ne, žijeme v permanentním stavu popírání, že to není tak špatný, ale občas k nám dojdou dozvuky reality, a my si najednou myslíme že dorazila "tahle doba". Jenže ona s námi byla celou dobu. Na světě nikdy nebylo hezky. Proto máme potřebu hledat něco, co nám jde naproti. I kdyby to mělo být něco, kde se 300 stran/2 hodiny smějeme, jak je to blbý, byť jsme sami nic nevytvořili, přestože někdo nad tím blaženě slintá. Jak se na to koukáte vy? :) - Zobrazit vlákno diskuze


Nono (aneb štrikovna):
Ne, soudružka Semelová jen řekla, že si paní doktorka Horáková řekla o trest smrti sama, neb všechna obvinění "potvrdila". To je otřesný příklad cynismu a výsměchu, když víme, co za těmi "potvrzeními" stojí. To, že soudružka Semelová spolu s ostatními soudruhy, a jejich příznivci, podobnými soudy relativizují ZLO, které nastolilo komunistické převzetí moci v roce 1948, není překvapující. Velmi smutné je, že tento postoj příjímá, svou lhostejností k věcem veřejným, i generace, která dozvuky totalitní moci sama zažila. Těžko se potom divit té generaci nejmladší, která ani netuší, co se před 70. lety stalo. Zdá se, že některé zkušenosti nejsou přenosné, že je jen mýtus o nějakém ponaučení z dějin, že naopak stále dokola opakujeme stále ty stejné chyby... Tématem XII. ročníku Mene Tekel, mezinárodního festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa je Odkaz osobností čs. armády. Byli to právě představitelé naší armády, kteří se stali prvními obětmi komunistických perzekucí... http://www.menetekel.cz/cz/program-a-mapa/ - Zobrazit vlákno diskuze


Poznej knihu podle tří indícií:
dozvuky války a požáru - rozmach developerů - budování nadzemní/pozemní dráhy - Zobrazit vlákno diskuze


Hádejte autory:):
Brit, současník, novinář a spisovatel, který si vybral za místo pro svou detektivní románovou sérii velice atraktivní prostředí jižní Francie. U nás o jeho policejním šéfinspektorovi vyšly čtyři knihy, které se kromě typických ingrediencí jako víno či lanýže zaobírají dozvuky obtížných období Francie i tamním současným politickým vývojem. - Zobrazit vlákno diskuze


Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
Bylo by mi ale strašně líto ten byt prodat, protože jsem ho zdědil po babičce. Když jsem byl malý, často si mě k sobě brávala, takže když nás navždy opustila a byt připadl mně, jako bych se vrátil do dětství. Ještě když byla babička zdravá a já ji navštěvoval a přespával u ní, nemohl jsem se zbavit pocitu, že její dům dýchá. Dříve jsem si myslel, že, dokonce i když babička vyjde na procházku, v zákoutích bytu si dál šeptají dozvuky jejích myšlenek a na chodbě šelestí ozvěna šouravých kroků. * Dmitry Glukhovsky: Soumrak http://www.databazeknih.cz/knihy/soumrak-146585 - Zobrazit vlákno diskuze


100 věcí o Marsu:
...ted nakoukneme pod pokličku jednoho z nejpozoruhodnějších děl o setkání s Martany Wells Herbert George - War Of Worlds (Válka světů) ...kniha je notoricky známá, tak se budeme věnovat jinému fenoménu - a to je audionahrávky a film....... Rozhlasová dramatizace románu Válka světů vyvolala v USA paniku! Neočekávanou paniku v New Yorku rozpoutalo 30. října 1938 odvysílání rozhlasové hry Válka světů o invazi Marťanů na Zemi podle románu Herberta George Wellse. Hra byla zpracována formou fiktivní reportáže. Vysílání hry rozpoutalo neočekávanou paniku. Během něho stoupla sledovanost z milionu posluchačů na šest milionů a téměř třetina z nich uvěřila, že jde o skutečnost. Tato rozhlasová mystifikace se poté stala nejslavnější rozhlasovou hrou všech dob a H. G. Wellse přes noc vynesla na vrchol popularity a otevřela mu cestu do Hollywoodu. Wellsova hra měla dvě části. První byla zrežírována do podoby běžného vysílání, kdy do bloku zpráv a hudby začaly přicházet vstupy s informacemi o erupcích na Marsu. Následovala reportáž o dopadu obrovského meteoritu na americkou farmu Grover's Mill u Trentonu ve státě New Persey, z kterého podle reportéra začínaly vylézat podivné bytosti spalující ničivými paprsky vše živé. Další vstupy pak přinášely informace o počtu obětí a dalších dopadech podobných těles na Zemi. Závěrečný vstup pak vybízel posluchače k evakuaci New Yorku. Ačkoli během první části bylo čtyřikrát oznámeno, že se jedná o rozhlasovou hru, vypukla v New Yorku panika. Lidé se schovávali v metru, zamykali v domech či utíkali do lesů, jiní se vydali na místo činu. Vzniklé panice napomohla podle pozdějších psychologických analýz především atmosféra napětí a úzkosti v předvečer druhé světové války, nejistota z budoucnosti a dozvuky světové hospodářské krize a nezaměstnanosti. A ted velká raritka České videotitulky Rozhlasová adaptace podle stejnojmenného románu H. G. Wellse. Dramatizace Howard Koch. Režie Orson Welles. Účinkuje Orson Welles a členové The Mercury Theatre. Premiéra 30. 10. 1938 (CBS, 20:00 - 21:00 h.; 45 min.). Titulky : Andrea Hanáčková, Jaroslava Haladová, Lenka Novotná, Veronika Hankusová, David Koubek, Marek Janáč a Lucie Kráglová. Záznam z české premiéry vysílání s českými titulky na stanici ČRo Leonardo dne 30. 10. 2008 od 20:30 hod. (58 min.) ...a my můžeme tuhle raritku stáhnout z uložto http://uloz.to/xcAtemw/wellwarworlden-rar ______________ V roce 1997 natočil režisér Jiří Horčička Válka světu jako rozhlasovou hru /41 minut/ Osoby a obsazení: vědec (Ladislav Frej), jeho žena (Valerie Zawadská), velitel dělostřelectva (Alois Švehlík), profesor Harding (Petr Pelzer). Dále účinkují Radim Vašinka a Pavel Rímský. Na motivy H. G. Wellse (War Of Worlds, 1938) napsal Ondřej Neff. Hudební spolupráce Petr Mandel. Záznam a střih Jana Fišerová. Dramaturgie Ivan Hubač. Zvukové efekty Josef Plechatý. ___________________________________________ ...pod čarou Spojené státy přitom nebyly první zemí, kde se podobná rozhlasová mystifikace objevila. Obdobně laděnou rozhlasovou hru odvysílal Československý rozhlas už o osm let dříve, v roce 1930. Hra Požár v opeře dramaticky zachycovala zkázu pražské Státní opery. "Je známo, že poté se naši posluchači stavovali na vyvýšeninách nad Prahou a hledali místo, odkud je požár vlastně vidět. Mysleli si, že jej uvidí v přímém přenosu," popsal důsledky rozhlasové hry Marek Janač z Českého rozhlasu. - Zobrazit vlákno diskuze