Vyhledávání v diskuzi

Témata diskuze:

Příspěvky v diskuzi:

Slovný futbal:
Asociativní dějepis umění - Zobrazit vlákno diskuze

8. Kniha, ve které je recept, ale není to kuchařka:
V této knize je recept na to, jak u dětí vyvolat zájem o umění: https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/nedelni-party-s-picassem-jak-nadchnout-deti-pro-umeni-484936 - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Umění uměřenosti: Cesta ke spokojenosti v nespokojené době - Zobrazit vlákno diskuze

Který spisovatel je váš nejoblíbenější?:
Pro mě je to rozhodně Karel Čapek! Miluji jeho srozumitelnost, krásný sloh a umění napsat knihu zajímavou pro čtenáře. Navíc je většina jeho knih vizionářská. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Umění být zdráv - Zobrazit vlákno diskuze

Hra se slovy:
Umělohmotný umakart umanutě umožňuje univerzálně unifikovat umění, unyle umlčet, upozadit. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Trvání a proměny - Dvanáct kapitol o umění a dějinách - Zobrazit vlákno diskuze

Čitateľské fórum.:
PRVÝ DÍL TRAGÉDIE FAUST: Ach, s právy filosofii a medicínu jsem studoval a také theologií... je nemožné, bychom cokoli znali! (Viem, že nič neviem Sokrates, nemožnosť dosiahnúť úplného poznania) veteš, co zanechal pra-praděd — to je tvůj svět, to se zove svět! (Cieľ, obsah Poznania sa nemení podstata zostáva...) Ne příroda, ne živý dech, ne svět, jejž bůh ti ráčil dát: kol tebe v plesnivých těch zdech je kostlivec a zvěře hnát! (Nemožnosť poznania „za poznaním“ ) Vy duchové, vy nade mnou, musíte odpověď mi dát! (Musím poznať niečo, čo „ma“ presahuje.) Projev se již! Ty musíš, musíš! Nechť to splatím žitím.privoláva mesfista. DUCH: Duchu se rovnáš, jejž chápat znáš, ne mně! FAUST : Tobě ne! A komu? Já, obraz božstva, a ani tobě ne! (Človek sa usiluje presahovať, bol stvorený k obrazu Božiemu, ale je rám je mu tesný.) FAUST: Ba, je-li farář hercem z komedie, jak se to arci občas přihází. (cirkev nedokáže upokojiť túžbu po poznaní, obhajuje svoje pozície, ale nebáda) WAGNER: Když člověk ve své studovně si žije, když sotva ve svátek, ach, vychází, když svět jen skrze dalekohled vidí, to dialektikou se špatně řídí. (odtrhnutosť Fausta od reálneho života, sveta) Faust to vidí naopak, Wágnerovi uniká podstata, opakuje všeobecne známe veci. WAGNER: Jeť dlouhé umění a krátké naše žití! Vita brevis ars longa Hipokrates Faustovi nestačia „pozemsky dostupné zdroje“ cíti nepokoj Wágner oponuje to je všeobecne vládnuci pocit daný ľudstvu... FAUST: To se vám řekne, poznávat! Kdo troufá si zvát věci pravým jménem? Těch nemnoho, co něco poznali a, hloupě dost, svou víru, v dálku zřící, svůj cit, své srdce luze rozdali, vždy přišlo na kříž nebo na hranici. (Poznanie obnáša obety, často tie najvyššie.) WAGNER: Až do rána chtěl naslouchat bych vám a poučeně s vámi disputovat. Však zítra, v prvý svátek Velkonocí, snad to či ono budu ptát se moci. Já věru horlivě jsem nad knihami seděl; ač mnoho vím, přec všechno rád bych věděl. Wágner súznie so svetom, vníma jeho chod na rozdiel od Fausta... Faust: chce při kopání přijít na poklad a raduje se, žížaly když najde. Sa mu posmieva Já, obraz božstva! jenž se věčnem zpil a zíral z očí, v nichž to nebem blýská, jenž mnil, že pravdy tvář je zcela blízka, jenž smrtelníka odhodil (sám seba považuje za viac, tu je základný rozpor, rozdiel medzi Faustom a Wágnerom) Jak bych ti roven po boku směl státi! Mně dána sice moc tě přivolati, však sílu zadržet tě neměl jsem. (Základný rozpor, túžba vyrovnať sa B-hu, ale nemožnosť tak učiniť.) svou malost cítě, velkost svou (neustále prítomný rozpor, božské atribúty, ľudský rozmer) teď je to dům a dvůr, teď žena nebo děcko („veci“ ktoré človeka držia „pri zemi“) Má fiólo, má jediná, ty drahá, po níž teď pobožně má ruka sahá! Člověka vtip i um já v tobě ctím. Souhrne šťáv, jež sladce uspávají, výtažku sil, jež usmrcovat znají, buď svému mistru lékem laskavým. Sotva tě vidím, bolest má je tišší, Vznešený život! Božské povzlétnutí! ty šťávo, jež se třpytíš, hnědá; tím douškem, jenž se opakovat nedá, v slavnostním přípitku já jitru připíjím nasleduje zbor anjelov...- (tipujem ópium, vie povzniesť aj zabiť, závisí od dávky, myslím že týmto istým "liekom" liečil aj Faustov otec, v podstate nelieči, ale dáva možnosť oddýchnuť si organizmu, čo v niektorých prípadoch môže liečiť) (Nasleduje hemženie pospolitého ľudu, každý kotúľa svoju guľôčku „trusu“ je Veľká noc sviatok všetkých a záhuba Jedného) (Faust vychádza medzi ľudí, je privítaný): STARÝ SEDLÁK: Aj, pane doktor, hezké je, že se nás neštítíte přec a mezi sprostý lid sem k nám přichází velký učenec. Zde nejkrásnější džbáneček, v něm čerstvý doušek nesem vám. Ať nehasí vám žízeň jen, já vinšuju a zavdávám: co kapek v něm až k jeho dnu, tolik vám přidáno buď dnů! FAUST: Přijímám, co mi poctou jest, a opětuji dík a čest. Starý sedliak:Nám vy jste osvědčoval péči, vám ten zas, který z výšin léčí! (Zdôrazňuje božské poslanie (pomazanie?)Fausta) FAUST: Ne, tomu na výšinách dík, onť lékař náš, on pomocník. (Faust sa prirovnáva k najvyššiemu) Ó, kdybys čet v mém nitru, jakých vin mi připomínkou zní ten souhlas davu, jak málo otec a syn si zasloužili mít tu slávu! (Naráža na B-ha a syna Ježiša, alebo prirovnáva svojho otca seba ? kladie na roveň ?) 51strana - Zobrazit vlákno diskuze

Čitateľské fórum.:
Pozdravujem svojich spolučitateľov/ky, priznávam sa, že tentokrát som "narazil". Faust je pre mňa niečím beztvarým a preto neuchopiteľným. Premýšľal som ako ho stráviť a ponúkam, čo sa mi podarilo "predtráviť": Úvod: Nadčasovosť pravého umenia, ale obecenstvo chce predovšetkým zábavu. Je ťažké vytvoriť niečo, aby sa zavďačil všetkým, pretože : Neb množství pouze na množství se chytne BÁSNÍK: Kdo jednotlivinám dá řád a posvěcení, až zahlaholí v mocných akordech? ( Túžba nájsť niečo, čo ľudí spája, nejaký prazáklad, niečo čo hľadali už v Milétskej škole, nejakú pralátku.) Prolog v nebi MEFISTOFELES:On by si líp žil o poznání, jen nemít od tebe nebeské záře zdání; rozumem zve ji, což mu znamená, že smí být zvěrštější než zvířena. Rozpor medzi ľudským a božským v človeku, tiahne sa celým Faustom. HOSPODIN: Jsi vždy jen strana žalující? Vhod věčně na zemi se nic ti neděje? HOSPODIN: Znáš Fausta? MEFISTOFELES: Bloud! nedojde smíření hruď jeho vzbouřená. Oč? Vsaďme se, že se vám přec jen ztratí! Jen dovolení dejte mi, abych se zvolna vůdcem směl mu státi! (každý má slabé miesto, ak je v ňom iskierka človeka) HOSPODIN: Nu dobrá, to už věc je tvoje! Buď urván jeho duch od svého zdroje! (Adamova, ľudská božská podstata) MEFISTOFELES: ať žere samý prach a rád — jak slavná zmije, s níž jsme pokmotřeni. (Mefisto pokušiteľ ako had z raja) HOSPODIN: a člověk zpohodlní, je-li sám; a proto rád mu druha přidávám, jenž, dráždě k činnosti, jsa ďáblem musí tvořit (človek potrebuje aj druhú stranu bez pokušenia nenapreduje ani nie je spokojný, bez opozície nefunguje spoločnosť ) - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
Z posvátného místa do absurdity, pomyslel si Gabe, když o několik hodin později přecházeli ulici. Fiona se rozhlížela ve snaze objevit místo, odkud by mohla udělat nejlepší fotku křižovatky Šibuja. Okolo hřměla doprava, lidé spěchali a vráželi do sebe. Byl to takový kontrast ke klidu a míru svatyně, že si Gabe okamžitě vybavil, proč si kdysi tuhle bláznivou zemi zamiloval. Bavily ho kontrasty. „Od chvíle, kdy přišli do restaurace, ji fascinovaly obrovské velké stříbrné kotlíky, ve kterých se polévka vařila přímo na stolech ostatních hostů. Pak přišli na řadu i oni. Přinesli jim zdobenou nádobu z nerezové oceli, postavili ji na plynový hořák a teď v ní probublával kuřecí vývar. Fioně tohle jídlo připomínalo lahodné fondue. Mohli si vybrat, jestli chtějí hovězí, kuřecí, vepřový nebo rybí vývar. Do něj si pak sami přidávali jemné plátky masa, syrové krevety a nakrájenou zeleninu – to všechno samozřejmě dostali nádherně naaranžované na kulatém podnose. Červené, žluté, a dokonce i fialové papriky byly nakrájené na tenké proužky, kolečka mrkvičky měla tvar třešňových kvítků a růžičky brokolice připomínaly maličké křehké stromky s působivými vzory vyřezanými do stonků. „To je neuvěřitelné. Nejsem si jistá, jestli bych to měla sníst,“ vydechla Fiona obdivem nad složitým zdobením. „To by ses šéfkuchaře dotkla. Japonci berou pohostinnost velmi vážně a dekorativní vyřezávání zeleniny se tady považuje za umění.“ (Čajovna v Tokiu - Caplinová Julie) - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Výtvarné umění chrámové a hřbitovní - Zobrazit vlákno diskuze

Čitateľské fórum.:
Připojím se, když jsem opětovně dočetla Věnování, Předehru, Prolog a aspoň první dvě kapitoly prvního dílu. Mirka2778 - bezva shrnutí. Tak jen dopíšu pár řádků mých dojmu. V prostředí divadla ještě vnímám odmítání "pomíjivosti" tvorby, hledání smyslu a vedle toho (nebo spíš proti tomu) snaha postavy herce (?) dát smysl okamžiku - umění v přítomném čase. Vnímala jsem tam skepsi... V nebi mě překvapilo vykreslení Boha - připomenulo mi to řecké bohy. kterÿm nezáleží na lidech, nají herce za figurky ve hře, pro zábavy. A že "Bůh má rád čtveráky' - dle slov autora - chce autor říct, že postava Boha tím zahání nudu? No a Faust - pochybující o smyslu studia a možná i života. Vydává se s vyvolávání temných sil na tenký led, aby pak (z bázlivosti nebo pudu sebezáchovy) se rozhodl zastavit/nepokračovat dál. A to zjevné pohrdání jinými lidmi a falešná skromnost nepřinášejí na sympatií k Faustovi. A ještě něco - Faust působil jako člověk v depresi, unavený životem, bez nadšení, radosti... Nejsem si jistá, co má znamenat zmínka o jedech při léčení provozovaným Faustovým otcem a Faustem jako otvorem pomocníkem. Jak jste to pochopili? Jedno vysvětlení možná mám, ale zajímá mě, co si myslíte vy. __________________________________ Faust je jeden z nejtěžších textů, co jsem četla a čtu. Chce to nadprůměrné soustředění na text, na každé slovo i na smysl celku. K tomu ještě nemám v oblibě veršované romány. Fakt. výzva (Vlastně mám teď dvě výzvy s velkým "V".. Druhou rozečtenou čtenářskou výzvou je Příběh buňky.) - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
O práci galeristy a trhu se současným uměním. Nejen v České republice. - Zobrazit vlákno diskuze

Odznáčky apod.:
Jestli on není problém jinde: kdo odsud uteče, protože se mu něco nelíbí, odsud neutíká, protože se mu něco nelíbí, ale protože tím chce ukázat, jaký je borec a jak se tomu postavil, tomu fuj systému. No, utéct je srabácký. Paradoxně uživatelé nechtějí, aby to tady jelo v režimu sociálních sítí, ale zároveň nejsou schopní jet po své lajně a řešit svoje knihy. A řeší blbosti kolem, který nejsou důležitý. Obecně je fakt, že nejvíc věci řeší právě ti, kteří ani dané funkce nevyužívají a svá tvrzení zakončí větou: "Já bych to teda nepoužíval/a i kdyby to bylo přesně podle mého." No děkujeme, chcete poslat klíčenku? Nemělo by to být především o našich knihách a jak jsme si je užili? Už tady padlo čsfd a to funguje na stejném principu. Já si tam denně čtu katových kravin! Jak lidi berou svoje názory jako jedinou pravdu a jediná pravda je, že dílo prostě nepochopili. (Knihy nejsou lepší ani pro lepší lidí než filmy.) Pokud to někdo s filmem myslí vážně, najde kolem sebe spoustu krásných věcí. Ale kdo to nechce brát vážně, koukne jenom do programu kin a má jasno. Je to úplně to stejné jako přijít do knihkupectví a podle toho, co vidí na prvním regálu, soudit všechno ostatní. Jako když někdo tvrdí, že (to je moje oblíbená věta) na Netflixu není nic, na co by se kouknul. No, prostě jenom neumíš hledat, protože nevíš co máš rád. Takže jo, ta věta, je docela hnusná, ale chápu, že kdo si myslí, že filmy jsou na nižší úrovni (jsou na stejné) než knihy, akorát mě to utvrzuje, že si myslí z jediného důvodu: neumí hledat a navíc k tomu evidentně ani neví, co má rád. Protože svět umění je barevnej všude. Ne jenom v knihách. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Umění milovat - Zobrazit vlákno diskuze

Co byste raději:
Hudební umění. Hrát na housle nebo na klavír? - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Umění francouzské kuchyně - Zobrazit vlákno diskuze

Co byste raději:
Karla IV. Výtvarné umění nebo hudební umění? - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Hledaná autorka píše pod pseudonymem, Vystudovala dějiny umění a dokonce začala se studiem medicíny, ale protože její první dva romány byly úspěšné, začala psát na plný úvazek. Tyto informace asi moc nepomohou, proto se soustředím na avizovanou extrémně úspěšnou sérii o sourozencích, první písmena jejich křestních jmen jsou seřazena podle abecedy od nejstaršího k nejmladšímu. Hlavní série má osm dílů, úvodní tuším že tři díly byly zfilmovány. - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Žít s radostí – ilustrovaný průvodce uměním třídění a úklidu - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Fantasy umění současnosti - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Umění předstírat - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Je pátek a já se ptám. Kde se právě nacházíte? Myšleno na stránkách knihy. :-) Já jsem v Anglii, někde na samotě. Zbohatlý úředníček, sběratel motýlů a psychopat unesl dvacetiletou studentku umění. Nechce ji ublížit, ale ani propustit. (Sběratel - John Fowles) - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Umění umírat - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Přidávám se do diskuze: většinou čtu knihy staršího data vydání, které jsou již ověřené jinými čtenáři anebo ověřené mnou anebo pro mě dosud nečtené. Jdu proti proudu a nepodléhám komerční masáži včetně reklam na knihy, které by se neprodávaly, kdyby neměli masivní marketing na sítích od influencerů, v TV atd. Pořád považuji literaturu za určitou formu umění, a ne každý má ten "dar" napsat dobrou, tj. kvalitní knihu, která se bude číst ještě za 100 let. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Umění předstírat - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Ta to zrovna není. Hledaná studovala umění v Paříži. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Umenie a gýč - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Gejša - Jedinečný svět tradice, elegance a umění - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Umění programování v Unixu - Zobrazit vlákno diskuze