Spěšný vlak CH.24.12 přehled
Jan Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42819/bmid_spesny-vlak-ch-24-12-cWz-42819.jpg
4
61
61
Čechy jsou součástí tisícileté říše a německé Fleischer zní v dané situaci lépe než obyčejné Řezníček. Spěšný vlak CH.24.12 je mrazivým příběhem poněmčené rodiny významného úředníka komisariátu, pro něhož rozkaz nadřízených stojí nade vším. Důsledně koná svou děsivou práci a pro přesvědčení je ochoten obětovat i své blízké. Sledujeme příběh jeho mladšího syna Waltra, jenž je svým otcem a okolnostmi přinucen stát se hrdinou. Volí nejmenší ze všech nabízených zel, ale pouze tím oddálí své osobní "konečné řešení". Trochu jiná realita? Píše se rok 1953, od vítězství uplynuly dva roky a Češi si začínají uvědomovat, že výhodné spojenectví nepřineslo to, co od něj na počátku očekávali. Válka skončila, ale smrtící stroj v setrvačnosti zabíjí dál. Včerejší hrdinové jsou dnes zločinci a obyčejný člověk netuší, jaký bude zítřek. Jen Walter Řezníček je se svou budoucností smířený. Těžko si ale představit, že by mu ji někdo záviděl.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Spěšný vlak CH.24.12. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Překrásný lidský příběh, jenž se dotkne čtenáře v mnoha ohledech.
Nejen atmosférou, jež je dokonalá. Postavami, které obdivujete za jejich originalitu a charakterovou čistotu. Ale především za tematickou skladbu životních osudů a nečekaně vybroušenou dějovou linku. Příběh neplyne v ohromující vyústění, ale postupuje k závěru s lehkostí, s emočním zaujetím pro osud zúčastněných jedinců.
Alternativní historie je někdy příliš komplikovaná, nebo nedotažená. Zde si autor vybral zdánlivě jednoduchý poválečný koncept, ale jeho obrazotvornost stvořila naprosto famózní a snadno čitelný svět, který pochopitelně skrývá i tajemství, jež je čtenáři jemně připomínáno po celou dobu čtení.
Něžná četba v děsivé době s nádherným hlavním hrdinou, odzbrojující Rózou a dalšími skvělými postavami, které autor uhnětl ve své jedinečné představivosti.
Román by mohl pokračovat a vést své hrdiny dál, ale cítil jsem, že takhle je vše správné a literárně čisté.
Když vznikají kultovní romány, mohou býti nejprve opomíjeny. Můj dojem z knihy je velice silný, zasáhl mě bytostně a osobně a nelze na něho zapomenout.
Sbohem, Martine, věřím, že Tvoje cesta našla šťastný konec. Ať již v jakékoliv podobě...
Kniha je určitě napsaná dobře a dobře se čte, což je s podivem, když je příběh tak chudý, má své světlé momenty, aby skončila ve chvíli, kdy už se zdá, že by snad k něčemu mohlo dojít. Mohla být 2x delší, je napsaná pěkným jazykem a nenudí a dobře popisuje fiktivní poválečné poměry, jenže když se člověk začte, kniha končí. Plus mi vadilo, že hlavní hrdina je téměř nesvéprávný blb, který se nechá vláčet svou nevděčnou, debilní matkou, která byla celý život snad ještě pasivnější než on. Když Walter sebere síly a přece jen něco udělá, je to nesmyslný a zbytečný čin, který nikomu nepomůže a nejméně jemu samotnému.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2010 -
Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu
(Česká a slovenská kniha)
Kniha Spěšný vlak CH.24.12 v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 70x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 6x |
| v Knihotéce | 41x |
| v Chystám se číst | 40x |
| v Chci si koupit | 16x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
alternativní historie vril Luftwaffe 1946
Autorovy další knížky
| 2016 |  Malostranský ďábel |
| 2010 |  Spěšný vlak CH.24.12 |
| 2006 |  Kyberpunk & Heavy |
| 2013 | Příběh spalovače mrtvol: dvojportrét Ladislava Fukse |
| 2000 | Spánek rozumu plodí nestvůry |
Pochmurný obraz poválečných padesátých let minulého století v českých zemích. Ale těch alternativních padesátých let – po vítězné válce Adolfa Hitlera.
Alternativní historii mám ráda, tady se mi zdála věrohodná, i s tím alternativním vývojem zbraní, vše perfektně zapadalo do skutečné historie; „vril“ není výmysl autora knihy, je to něco, co se předávalo tajnou šuškandou, historicky nepodložené, ale přesto existující mýty o vývoji tajných zbraní v předválečném a možná i válečném skutečném Německu s prvky okultních věd.
Není divu, že Jan Poláček, autor „Malostranského ďábla" o tajemném Arvédovi, po takovém tématu sáhl.
Někde níže jsem četla, že kniha připomíná psaní Ladislava Fukse, je to pravda, je tady ta temná „fuksovská“ nota, určitá beznaděj, která provází vše, i začínající lásku…
A můžeme se jen dohadovat, kam přesně jezdí ony spěšné vlaky bez oken směr východ a zda v těch nových říšských provinciích může někdo najít štěstí… A jestli kocour Rotfuchs na tom nebude nakonec líp.
*
„Ať jste byli dodnes kýmkoliv, ode dneška jste jen syny Říše. Zapomeňte na všechno, co vám do hlav vtloukali na školách. Zapomeňte na náboženství. Nezáleží na tom, jak si říkají. Všechna jsou stejná… Je to švindl. Člověk nemůže věřit a současně patřit Říši. Nelze mít oboje. ,Thule' smylo pozlátko křesťanství, co po staletí ničilo tajné znalosti. Kořeny pohanství v nás naštěstí zůstaly a my je znovu probudili. Pokrok je nezadržitelný a my jsme Světlonoši v nekonečném prostoru…
Ne kříž, ale svastika nám přinese vykoupení.
S její pomocí dosáhneme až ke hvězdám.“