2001: Vesmírná odysea zajímavosti
Arthur Charles Clarke
Vesmírná odysea série
< 1. díl >
Román vypráví o nálezu záhadného díla vyspělé cizí civilizace a o meziplanetární výpravě, která má roušku tajemství poodhalit. Dnes už klasické dílo SF, předloha neméně slavného filmu Obvykle vznikají filmové scénáře podle knižních předloh. V případě 2001: Vesmírné odysey tomu bylo přesně naopak. V roce 1968 napsal Arthur C. Clarke společně s režisérem Stanley Kubrickem scénář k jednomu z prvních úspěšných filmů žánru sci-fi. Scénář inspirovala Clarkova povídka Hlídka. Clarke v románu poněkud uspěchal technologický pokrok, nicméně dílo se stalo mezi fanoušky sci-fi skutečným kultem. Příběh začíná v době před pěti miliony lety. Tlupa Toho, jenž hledí na Měsíc na cestě z úspěšného lovu našla velký černý kvádrový monolit, který na ni začal zvláštně působit. Rozvíjel lidoopům logické myšlení. Ten, jenž hledí na Měsíc, si třeba vyrobil lepší zbraň. Nové schopnosti jim pomohly také, aby přemohli levharta, kterého přilákala krev ulovené antilopy. Vůdce tlupy teď nosil levhartí hlavu a kůži na sobě jako trofej. S novým sebevědomím tlupa zaútočila na jinou tlupu a vyhrála. Pak se monolit přesunul na Měsíc. Děj se posunul do roku 1999, kdy na Měsíci žijí lidé a je tam postavena spousta základen jako i americká základna Clavius poblíž kráteru Tycho, která je zrovna v karanténě kvůli nějaké epidemii. Ve skutečnosti tak ale maskuje vysoce utajený objev anomálií v magnetickém poli Měsíce. Za tyto anomálie byl zodpovědný monolit, který vědci objevili v kráteru. Monolit při prvním slunečním paprsku zkopíroval data všech signálů a vyslal je dále do vesmíru. Signál se ztratil u Japetusu, Saturnova měsíce. Heywood Floyd s dalšími vědci při zkoumání monolitu zjistí jeho mimozemský původ. Kámen dostane název MAT-1. Děj se posouvá do roku 2001. K Saturnu je vyslán raketoplán Discovery s pětičlennou posádkou, kapitánem Davidem Bowmanem, jeho zástupce Frankem Poolem a dalšími třemi vědci v hibernaci. Loď řídí palubní počítač HAL 9000. Bezproblémovou misi naruší na Davidovy narozeniny porucha jednotky zajišťující spojení se Zemí, kterou HAL nahlásí. Jednotka se musí vyměnit z prostoru ve vesmíru. Frank se toho ujme. Ačkoliv s Davidem zjistí, že funguje dobře, nechtějí se incidentem dále zabývat. Brzy ohlásí palubní počítač stejnou závadu. Frank znovu nastoupí do speciální kapse a chce jednotku vyměnit. Během opravy ovšem HAL jeho kapsi nasměruje dál do vesmíru a Frankovi tak podepíše ortel smrti. David podezřívá HAL z poruchy, stejně tak přemýšlejí na Zemi. Když chce kapitán probudit ostatní z hibernace, najde je mrtvé. HAL je odpojil od přístrojů. David HALa odpojí a znovu se spojí se Zemí. Konečně se dozvídá pravý cíl cesty – průzkum Japetusu, o kterém věděli jen hibernující vědci a HAL. Když se dostane David k cíli, vyrazí v kapsi na průzkum. Objeví MAT-2, „Velkého bratra“ monolitu, a hvězdnou bránu, která ho přemístí na jinou planetu. Následně se David dostane do hotelového pokoje, který je přesnou kopií pokoje jednoho seriálu z roku 1999. Monolit tehdy okopíroval signál a poslal jej sem. David usíná a místo atrapového nábytku se objeví mimozemšťané. Ti rozdělí jeho tělo a duši. Duše má přetrvat navěky, tělo ale okamžitě umírá.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1971 , SvobodaOriginální název:
2001: A Space Odyssey, 1968
více info...
Zajímavosti (14)
Na YouTube lze najít skvělý dokument o natáčení 2001 (jsou v něm také zmínky o spolupráci Clarke- Kubrick). Zde je odkaz na první díl: https://www.youtube.com/watch?v=AgNyCluIRhA (HerrPilot)
Jedna z Kubrickových inovací scénáře, která se nelíbila Arturovi C. Clarkovi, byla schopnost počítače HAL odezírat ze rtů. Poté, co začaly být vyvíjeny počítače se stejnou schopností, však přiznal, že měl Kubrick celou dobu pravdu. (Zlord Antiježíš)
Pokud jsou jednotlivá písmena v názvu počítače HAL 9000 v anglické abecedě posunuta posloupně doprava, je obrdžena zkratka IBM, za čímž mnoho fanoušků filmu hledá skrytý význam. (Zlord Antiježíš)
Film a kniha se od sebe liší v jedné zásadní věci. Zatímco v knize je monolit, ke kterému míří Discovery, umístěn na Saturnově měsíci Japetus, ve filmu se nachází ve vesmíru mezi Jupiterem a jeho měsícem Io. Podle vyjádření Arthura C. Clarka je tomu tak z důvodu toho, že se Stanley Kubrick obával, aby nebyl divák příliš zmaten divokými manévry lodě Discovery ve vesmíru. (Zlord Antiježíš)
Úvod s opicemi je založen na povídce A.C. Clarka Encounter at Dawn. (Zlord Antiježíš)
Stanley Kubrick oslovil Arthura C. Clarka s tím, že chce natočit „všemi známý sci-fi film“. Clarke navrhl svou povídku The Sentinel, kterou napsal roku 1948 do soutěže pořádané BBC. Povídka se vztahuje na relativně krátkou část odehrávající se na Měsíci. (Zlord Antiježíš)
Spisovatel Douglas Adams, autor Stopařova průvodce galaxií, označil v knize Losos pochybnosti den, kdy poprvé viděl Vesmírnou odysseu, za nejkrásnější den svého života. (Zlord Antiježíš)
Na věku HALa se Arthur C. Clarke a Stanley Kubrick nemohli shodnout; v knize jsou mu čtyři ("narozen" 12. ledna 1997) a ve filmu devět (12. ledna 1992). (Zlord Antiježíš)
Arthur C. Clarke vyvrátil veškeré pochybnosti nad významem zkratky HAL. Spojení s IBM je prý čirou náhodou, protože HAL je zkratkou pro Heuristicky programovaný ALgoritmický počítač (samozřejmě v anglickém znění Heuristic ALgorithmic Computer). (Zlord Antiježíš)
"Domnívám se, že 2001 je z 90 % odrazem fantazie Stanleyho Kubricka, asi 5 % geniality lidí ze zvláštních efektů a snad 5 procenty jsem přispěl já," nechal se slyšet Arthur C. Clarke. (Zlord Antiježíš)
Mezi nejmilejší reakce na film podle Arthura C. Clarkea patřila ta od Alexeje Leonova, tehdejšího sovětského generála a kosmonauta, který po svém prvním shlédnutí Odysey ve Vídni prohlásil: "Jako bych byl ve vesmíru už dvakrát." (Zlord Antiježíš)
V průběhu práce na filmu a knize si Arthur C. Clarke zapisoval deník, který poté v roce 1972 publikoval jako knihu "The Lost Worlds of 2001", kde vychází na povrch, že ještě na začátku roku 1965 neměli autoři potuchy, jak celý příběh skončí. (Zlord Antiježíš)
Původně se zamýšlelo, že bude první napsána a vydána kniha, podle které se teprve napíše scénář filmu, ale nakonec film i kniha vznikaly současně a kniha byla vydána týden po premiéře filmu. (Zlord Antiježíš)
Jako námět k filmu i knize posloužila povídka Arthura C. Clarkea Hlídka (The Sentinel), publikována časopisecky v 50. letech. Avšak v povídce není tajemný monolit ztvárněn jako kvádr s poměry stran 1:4:9, nýbrž jako jakási pyramida. (Zlord Antiježíš)
Autorovy další knížky
2008 | 2001: Vesmírná odysea |
1984 | Setkání s Rámou |
2005 | Konec dětství |
1994 | Návrat Rámy |
2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |