Životopis
Herta Müllerová (* 17. srpna 1953 Nițchidorf, Rumunsko) je německy píšící spisovatelka rumunského původu, která v roce 2009 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
Müllerová se narodila v německy mluvící rodině žijící v Niţchidorfu/Nitzkydorfu v rumunském Banátu. Osudy její rodiny a také míst, na nichž vyrůstala, se zásadně vepsaly do jejího díla. Matka Herty Müllerové byla bezprostředně po skončení války deportována do sovětského pracovního tábora spolu s dalšími členy německé menšiny v Rumunsku. Zpět do země se vrátila až v roce 1950. Její otec byl během války členem Waffen-SS. Po válce byl jeho majetek zkonfiskován a v dobách komunistického režimu se musel živit jako řidič kamionu. Pozice německé menšiny v Rumunsku byla velmi problematická, protože Ceauşeskův režim všestranně potlačoval její práva a prosazoval „totální rumunizaci“. Rumunští Němci tak stále zůstávali cizinci v zemi, kterou obývali.
Rodným jazykem Müllerové je němčina, rumunsky se naučila až na základní škole. Vystudovala germanistiku a rumunskou literaturu na univerzitě v Timişoara (Temešváru), přičemž od roku 1976 začala pracovat jako překladatelka ve strojní firmě, ze které však byla propuštěna kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií Securitate. Po svém propuštění pracovala jako vychovatelka ve školce a soukromá učitelka němčiny. Kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií byla Müllerová vystavena štvavé kampani ze strany režimu, a proto se rozhodla ve svých třiceti dvou letech opustit Rumunsko.
Müllerová, spolu se svým tehdejším manželem Richardem Wagnerem, byla jednou z dvanácti tisíc etnických Němců, kteří obdrželi vízum do Spolkové republiky Německo. Ceauşeskův režim tímto způsobem Němce využíval. Za každého rumunského Němce/Němku, kteří se vystěhovali do Německa, režim obdržel několik tisíc marek. Nicméně cesta na Západ byla pro Němce velmi problematická. Aby se mohli vystěhovat, museli u místních úřadů získat potřebné dokumenty za devizy, jejichž držení bylo v Rumunsku zakázáno. Nebylo neobvyklé, že rodiny čekaly na vyřízení žádosti i několik let, a navíc s nejistým výsledkem. Dům i hospodářství museli pak prodat podle pevně stanovených nevýhodných cen.
Po příchodu do Německa Müllerová vyučovala na několika tamních univerzitách. Kromě toho pobývala též na zahraničních univerzitách například v anglickém Warwicku či portugalském Lisabonu.
Od roku 1995 je členkou Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung. Až do své demise roku 1997 byla též členkou německého PEN klubu.
Žije v Berlíně.
(zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Herta_Müllerová)
Ocenění (3)
2011 -
Magnesia Litera
(Litera za překladovou knihu)
- kniha Rozhoupaný dech
2009 -
Nobelova cena za literaturu
1998 -
International IMPAC Dublin Literary Award
- kniha Srdce bestie
Herta Müller knihy
2019 | Liška lovec |
2010 | Rozhoupaný dech |
2014 | Nížiny |
2010 | Cestovní pas |
2011 | Srdce bestie |
2011 | Dnes by som sa radšej nestretla |
Žánry autora
Štítky z knih
gulagy prvotina německá literatura venkov komunismus Rumunsko pracovní tábory totalitní režimy Banát Transylvánie (Sedmihradsko)
Müller je 9x v oblíbených.