Životopis
Významný japonský básník Šigedži Cuboi (Tsuboi Shigeji 壺井繁治) se narodil na ostrově Šódošima. Krátce studoval na universitě Waseda v Tokiu. Začal jako modernista a anarchista, ale jak rostl v Japonsku vliv marxismu, svá pouta k anarchistům přelámal – ti mu na oplátku zlomili ruku – a začal se angažovat v dělnickém hnutí coby autor krátkých próz a organizátor. Dvakrát byl zatčen – při druhém zatčení spolu s dalšími levicovými spisovateli. Po fyzickém mučení odvolal svolení k publikování svých děl jež obsahovala protivládní názory. Po této vládní akci jež si kladla za cíl diskreditaci celého hnutí se stáhl do ústraní na venkov aby se zotavil po uvěznění. Z venkova se vrátil zoufalý, protože se cítil jako zrádce (o čemž napsal několik básní). Celou válku pak prožil v Tokiu, neaktivní kromě psaní krátkých humoristických próz pro jím zformovaný Sancho kurabu (Klub Sancha Panzy).
Po válce se podílel na založení dvou časopisů, Shin nihon bungaku (Nová japonská literatura) a Gendai shi (Současná poesie) a napsal jednu ze svých nejpopulárnějších sbírek poesie, Fúsen (Balón). V roce 1962 se přidal k půltuctu dalších levicových spisovatelů při zakládání žurnálu Shijin kaigi (Konference básníků).
Jeho ženou byla populární japonská autorka románů Sakae Cuboi (壺井栄, 1899 - 1967).
Na jeho poesii měly vliv jak tradiční japonské formy jako haiku, tak moderní evropská hnutí, od anarchismu a marxismu po dada a surrealismus.
(zdroj životopisu: Wiki)