cotaholkacte komentáře u knih

(SPOILER) Pokaždé, když jsem míjela v knihkupectví knížky Penelope Bloom, všechny ty banány, třešničky a křovíčka, tak jsem si říkala, jaká to musí být blbost No a ono jo!

Bylo to dost hrozný. Když ponechám stranou klišé, jako neohrabaná a sexuálně nezkušená stážistka a namakaný, nadměrně vysoký sexy šéf, tak jejich dialogy mi pomalu ubíjely moje mozkové buňky, příběh téměř žádný a postavy naprosto nezajímavé. Bruce je kretén, který nám zhruba každých třicet stran připomene, že jakkoliv vysoká finanční částka jsou pro něj vlastně jenom drobné, ale i přes to se rozhodne Nataše za stáž neplatit, ačkoliv si z ní udělal osobního otroka. A celá knížka je vlastně takový učebnicový popis sexuálního obtěžování na pracovišti.

„Budete si přát, abyste se mého banánu nikdy nedotkla, vy stážistko. To Vám slibuju.“ – já si rozhodně přeju, abych se Jeho banánu nikdy nedotkla.

1*/5* a to jen proto, že to bylo místy tak absurdní až směšné a taky to má naštěstí jen 220 stran, takže to mučení netrvá tak dlouho.

IG: @cotaholkacte

2 08.04.2024

„I will not die today.“

Já nakonec zvolila anglickou verzi a to ze dvou důvodů – abych FW stihla přečíst před tou největší vlnou, která nás čeká v následujících týdnech na českých bookstagramech, a také abych nemusela čekat na překlad dalšího dílu, i když ten má u nás být také už v letošním roce, takže to by mělo být docela v pohodě.

Nejlepší na celé knížce jsou draci, kteří jsou naprosto úžasní. Sarkastičtí, vtipní, roztomilí, mají všechno! Tairna a jeho poznámky a rozhovory s Violet jsem zbožňovala, a celkově mě dialogy i jednotlivé postavy v knížce moc bavily. A i když Xaden je úžasný, tak romantický trojúhelník mě nechával trochu chladnou, i když enemies to lovers je můj oblíbený koncept, takže mě to trochu mrzí.

„Chocolate cake. Stop being weird.

Asi Vám k tomu neřeknu nic nového, co jste ještě nečetli. Je to od samého začátku příběhu svižný, vtipný a napínavý příběh, chápu jeho popularitu (draci!!), ale pro Vaše vlastní dobro bych trochu krotila své očekávání.

4*/5* - cílovou skupinu YA už převyšuju o pěkných pár let, ale čtení jsem si užila a bavilo mě to, ale život mi to vzhůru nohama neobrátilo. Poslední čtyři řádky jsem ale zůstala zírat, to jsem nečekala

PS: Kdo proboha přirovnal FW ke Hře o trůny? To je jako bychom přirovnávali Dalajlámovu kočku a Řbitov zvířátek, protože tam je kocour.

2 26.03.2024

(SPOILER) Nádherný a dojemný příběh, popisy přírody a souznění života člověka v ryzím srdci přírody. Kya se celý život učí všemu sama, vždy když někdo přijde, tak ji nakonec zlomí srdce a zase odejde. Od samého začátku vyprávění, kdy byla ještě jako malá holčička, mi ji bylo hrozně líto. Příběh je poměrně utahaný, ale ani mi to nevadilo, celou dobu jsem byla lehce napjatá.

Knihu jsem měla n TBR už hodně dlouho, ale kdysi jsem viděla na IG Luxoru video – něco ve stylu „Populární knihy v jedné větě“, ve které prozradili celou zápletku a já byla naštvaná a knihu nečetla. Naštěstí mám mravenčí paměť a zapomněla jsem, co jsem slyšela, a knihu si přečetla teď. I tak jsem ale v podvědomí tušila, jak kniha dopadne

Několikrát jsem měla slzy na krajíčku, tahle knížka se mi vpila hluboko.

4,5*/5*

IG: @cotaholkacte

Když já pořád nevím, co si mám myslet.
Jsem pořád hrozně rozpačitá, asi jsem prostě čekala bomba dělo knihu a dostala jsem (vzhledem k tématu) poklidný příběh s poměrně překvapivým koncem.

Úplně mi nevyhovovalo neustálé skákání mezi obdobími a v tomto případě asi poprvé mi také nevyhovovaly hodně krátké kapitoly.

Kniha má ale přes 500 stran a já ji zvládla přečíst za tři dny a nemusela se k tomu nijak nutit, takže to nemohlo být úplně špatný. Ale zase nemám po dočtení žádný konkrétní názor ani pocity, to asi zase není úplně dobrý.

Oceňuji závěr, ve kterém bylo vykresleno, jak válka ovlivňuje nejen přímé účastníky, ale i jejich pozůstalé a další generace.

Dám 3*/5* jako takový průměr. Knížku asi nikdy nepotřebuji číst znovu.

IG: @cotaholkacte

(SPOILER) „Musíte se stát slavnými, abyste zjistili, že to není odpověď. A tomu nikdo, kdo slavný není, nikdy neuvěří.“

Ach, Matty.

Snad nikdy jsem nebyla víc rozpolcená z jedné třísetstránkové knížky.

Já velmi oceňuji, že knížku napsat Matthew sám, takže opravdu působí, jako by seděl vedle Vás a svůj příběh Vám bez příkras vyprávěl.

Knížku na základě svých pocitů obecně rozdělím na třetiny.

V první části Matthew vzpomíná na své dětství, které nejvíc ovlivnil rozvod rodičů. Ačkoliv pravidelně opakuje, že za své problémy neviní své rodiče, měla jsem při čtení opačný pocit. Vyznělo mi to asi takhle: „Moji rodiče jsou skvělí, vůbec je neviním za ten ohromný průšvih mohou za to geny“ ou, počkat sakra

V druhé části se věnuje Matthew průběhu svého života, své kariéry, vztahům, a také vývoji své závislosti.
Vůbec nechci zlehčovat tuhle nemoc a uvědomuju si, že jako „normálňák“ to nikdy nemůžu pochopit, ale několikrát v téhle části mě napadlo, že když někdo utratí stovky milionů za různé terapie, rehabilitace a na odvykačky lítá soukromým letadlem, a přes to vyjde ven a jako první shání další léky, tak je to trochu výsměch obyčejným lidem, kteří se závislostí bojují také a nemají ty prostředky.
Druhou část bych shrnula takto: „Měl jsem skvělou přítelkyni, dostal jsem strach, že mě opustí, tak jsem se s ní rozešel první, zase jsem do toho spadl, někdo zasáhl, já byl čistej a našel jsem si skvělou přítelkyni, dostal jsem strach,“

V tuhle chvíli jsem byla trochu roztrpčená sama sebou, že tak strašně smutný příběh vnímám tak negativně.

A pak přišla poslední část. Ta, ve které píše Matty ze současnosti o fyzických následcích své závislosti, o strachu ze smrti, chuti do života, o víře a naději. O tom, jak chce pomáhat ostatním, aby si neprocházeli tím, co on. Tady jsem opravdu pocítila, jaký Matty byl a závěr knížky jsem obrečela.

Matty, děkuji, že ses s námi podělil a doufám, že teď už tě ta tvoje zatracená hlava tak netrápí a je ti dobře.

3,75*/5*

Můžj nějvětší problém je, že prostě nevěřím, že kdyby knížku napsal někdo jiný, než Chandler Bing, měli by lidé stejné pochopení.

IG: @cotaholkacte

2 15.02.2024

Fredrik Backman je prostě láska. Má neskutečný dar slova a dar chytit za srdce a nepustit. Krásný dojemný přiběh o hledání vlastní hodnoty, přátelství a o tom, jak je duléžité de nevzdávat.

Nejde nevidět podobnosti s Ovem a Medvědínem - Britt-Marie je podobně nesnesitelná jako Ove a místo kocoura je tu krysa, místo hokeje se hraje fotbal a nechybí rebel s ryzí duší. (Jenom dodám, že Medvědín byl vydaný až po Britt-Marie, takže ta inspirace je opačná).

Oveho jsem milovala od začátku, Britt-Marie mi dost dlouho byla hrozně protivná a celkově mě začátek příliš nebavil. Konec mě naopak dojal opět až k slzám a byl nádherný

Britt-Marie dám 80%. Fredriku Backmanovi dávam ale 100%

IG: @cotaholkacte

(SPOILER) Millie Calloway má ve svém trestním rejstříku škraloup a je pro ni více než těžké si sehnat práci. Z té poslední ji vyhodili, jen tak tak nezavolali policii a Millie je teď bez peněz a přežívá na zadním sedadle svého auta. Už ztrácí naději, když jí najmou jako pomocnici Winchesterovi, velmi bohatá rodina bydlící v luxusním domě na Manhattanu. Millie se k nim dokonce nastěhuje, ačkoliv v porovnání s celým domem dostane jen směšný krcálek na půdě – lepší než spát v autě. Do práce se pustí s vervou a zodpovědností, tuhle šanci si nechce nechat pokazit. Už po pár dnech ale pozná, že s její šéfovou Ninou není něco v pořádku – nechává po sobě neskutečný nepořádek, dává ji nesmyslné příkazy a obviňuje ji z věcí, které neudělala, dokonce i okolí začne Millie naznačovat, že Nina není úplně v pořádku. Všechny situace zachraňuje Niny milující manžel Andrew, který každou situaci vyřeší s klidem a rozvahou, ale napětí v domě Winchesterových se stále stupňuje a zhoršuje.

Oecja - člověk je napjatý od samého začátku, ačkoliv není těžké odhadnout, jak celý příběh vygraduje, takže hlavní zvrat je poměrně jasný, ale ten konec je i přes to síla.

85%

Kniha má nějakých 300 stran, krátké kapitoly a rychlý spád situací vás nenechají knihu jen tak odložit, takže se čte velmi rychle

IG: @cotaholkacte

Kolik bolesti jeden člověk dokáže vydržet? Kolik fyzického týrání zvládne jedno tělo? Jak moc silná je vůle žít a přežít?

Tak moc jsem si oddechla, když se Zuzana (relativně) zdravá vrátila z Osvětimi domů, ale její osud jí přinesl další příšerné zkoušky a nejhorší, když si začala myslet, že je k tomu předurčená a že si to zaslouží.

Bylo mi z knihy moc smutno, ale kniha byla úžasná, v mých očích lepší, než tolik popularizovaná Hana.

85%

IG: @cotaholkacte

S vydáním nového Hartla na mě na českém bookstagramu vyskákalo spoustu různých a rozdílných názorů, obecně bych řekla, že jsou dva tábory – ti, co Hartla milují a ti, kterým přijde úplně o ničem a nezajímá je. Já se v tomto případě pohybuji někde mezi. Četla jsem všechny jeho knihy a některé se mi líbily moc a některé byly i pro mě poněkud slabými kousky.
Kniha Gazely bude určitě bližší ženám a zejména ženám v podobném věku, jak jsou hrdinky. Gazely řeší úplně normální problémy od počínajících vrásek a celulitidě na zadku, přes erotické fantazie o kolegovi z práce, až po problémy ve vztahu a rebelující potomky, ale mají jedna druhou a tím se to všechno zdá alespoň o trochu snesitelnější.
Obecně bych řekla, že komu se líbila kniha Prvok, Šampón, Tečka a Karel, tak tady se najde a bude spokojen. Je to psané v hodně podobném duchu, dokonce se tu objeví i postavy ze zmíněné předchozí knihy.
Zezačátku mě kniha trochu vyděsila, že mě asi bavit nebude, přece jen jsem ještě o kus mladší, než její hlavní postavy. Po jejím přečtení ale musím knihu pochválit, moc mě bavila a krásně jsem si u ní oddechla. Takže i když je to stylově pošesté od Patrika to samé, tohle dílo řadím k jeho top třem knihám (spolu s Erotikonem a Prvokem).
Neočekávejte nic převratného, ale styl nám známého, (starého), dobrého Patrika Hartla, připravte se na oddech a nebudete zklamáni. Já jsem moc ráda, že jsem to udělala!
Dávám 3-4*

IG: @cotaholkacte (v listopadu bude o knihu soutěž, můžete se zapojit!)

3 24.10.2023

Dokáže Jake, středoškolský učitel z malého města, zabránit jednomu z nejcitlivějších atentátů v historii USA a jaký to vůbec bude mít dopad nejen pro něj, ale i pro budoucnost celého lidstva?

Dallas 63 je rozhodně jiná kniha než všechny, co jsem dosud od S. Kinga četla. Žánrově spíše sci-fi než horor. S. King ale stále zůstává mistrem svého oboru a kniha je samozřejmě velmi promyšlená a splňuje všechny požadavky, které za ty roky tvorby na autora máme.

Já mám S. Kinga velmi ráda a pravidelně se k němu vracím, ačkoliv po přečtení většiny jeho knížek mám stejný pocit proč to bylo tak dlouhé? Kdyby kniha místo 700 stran, měla těch stran třeba 500, tak se dle mého názoru nic nestane, pořád budeme mít podrobný popis tehdejšího světa i zápletky. Pocitově pro mě takhle kniha byla snad ještě delší, než byla ve skutečnosti.
Plusové body tady dávám i za romantickou zápletku hlavního hrdiny s knihovnicí, do těchto vod se King moc často nepouští a musím říct, že je to škoda, docela mu to jde.

V USA bude mít kniha určitě větší úspěch i dopad na lidi, vzhledem k citlivosti tématu pro americké občany, kde JFK zůstává dodnes pro mnoho lidí vzorem správného prezidenta.

IG: @cotaholkacte

2 13.10.2023

Knihu jsem si koupila s představou, že to bude příběh dívky, která se zamiluje do Němce, který je nacistou tělem i krví a bude svádět vnitřní boj sama se sebou a svým svědomím. Johann von Richter je ale nacistou z donucení, aby přežil, veškerá ideologie se mu příčí.
I když je příběh postaven do strašlivého dění druhé světové války, je to především romantický příběh. Válka je tu jen jako děsivá kulisa, komplikace v cestě za láskou. To nic nemění na tom, že se kniha čte moc hezky a do příběhu jsem se ihned ponořila, jenom jsem očekávala něco jiného dávám knize 75%.
Knihu ale určitě doporučuji, obzvlášť pokud třeba chcete číst knihu z tohoto období, ale pokud nechcete číst přímo o holokaustu a nevyhledáváte surové popisy tehdejších událostí.

IG: @cotaholkacte

3 11.09.2023

Alanovy pravidelné zápisky do deníku od roku 1993 až do prosince 2015, necelý měsíc před jeho smrtí - pohled do hercových myšlenek, úvah, zkušeností a pocitů.

Alan měl rozhodně bohatý život, jak po pracovni stránce, tak i po té osobní- spousta cestování a setkání s přáteli. Postupem času se přidávají i jeho zdravotní problémy, úmrtí jeho přátel nebo kolegů, kteří mu byli vzorem. Zavede nás do zákulisí svých rolí (ale třeba pro fanoušky HP spíše nedostatečně - kvůli tomu to nečtěte, to doporučuji spíše autobiografii Toma Feltona, který se HP věnuje velkou část své knihy).

Jsou to deníky cizího člověka - spousta cizích jmen a situací, o kterých nevíme podrobnosti, abychom lépe porozuměli - pro mě bylo upřímně opravdu těžké tuto knihu číst a dočíst - asi bych spíše ocenila biografii, třeba právě přiložení úryvky z deníků.

Je ale určitě skvělé, že nám bylo umožněno nahlédnout za oponu a Alanovi se takto přiblížit. Hodnotit nebudu - nemohu hodnotit život a pocity jiného člověka.

IG: @cotaholkacte

Šestý díl z detektivní série Josie Quinn. Tentokrát oceňuji, že se zápletka netýká bezprostředně Josie nebo někoho z jejich blízkých, ale vlastně se nestane nic nového - únos dítěte, domácí násilí, změna identity - to vše už se objevilo v minulých dílech. Tyhle knížky se mi čtou hrozně dobře, na druhou stranu mě díl od dílu baví méně a méně a upřímně nevím, jestli si koupím další pokračování.
Není to špatné, jen je to furt to samé a pošesté už to prostě tak nebaví. 70%

IG: @cotaholkacte

3 30.05.2023

Je to přesně takové, jaké čekáte je to vtipné, praštěné, trošku hloupoučké a dost předvídatelné ALE! Dohromady to hrozně moc funguje a já se moc bavila. Neskutečná oddechovka, žádné velké zvraty, dává Vám to přesně to, co chcete a očekáváte. Skvělá červená knihovna 80% s úsměvem na tváři. :)

IG: @cotaholkacte

5 16.05.2023

Úžasný! První polovina silná červená knihovna (to nemůže ublížit :D), ale pak se začnou dít věci. Poslouchala jsem jako audioknížku a k těm se obvykle uchyluji při úklidu, vaření, když se jdu projít,.., tady jsem pak už jen seděla na gauči se sluchátky, koukala na vypnutou televizi a poslouchala. 85% - tohle mě bavilo tak moc, že lituju, že jsem knížku nečetla, ale poslouchala. O to víc se těším na 9.listopad, který na mě čeká v knihovně :)

IG: @cotaholkacte

5 16.05.2023

Kdybych tento příspěvek psala hned po dočtení knížky, dala bych možná i 90% - kniha se dotýká důležitých témat, ale je to podáno vtipně, Elizabethin sarkasmus a pohotovost mě vážně bavily. Už tenkrát mi přišlo přitažené za vlasy příliš geniální čtyřleté dítě a snad ještě geniálnější pes ale OK, vyprávění z pohledu psa jako takové oživení příběhu.
Jenže vzhledem k tomu, že knížku jsem půjčila kamarádce a tohle píšu po dvou měsících od přečtení, tak jsem zjistila, že jsem vlastně zapomněla příběh knihy jako takový a musela jsem hodně přemýšlet, o čem, kromě vaření pomocí chemických vzorců a pohledu na postavení ženy ve společnosti, to vlastně bylo. (Vzpomněla jsem si). Ale z tohoto důvodu snižuju své hodnocení tak na 75-80% - krásně se to čte, je to vtipné (ačkoliv občas mrazí) a Elizabeth byla skvělá, takže určitě se nebojím doporučit k příjemnému počtení.

IG: @cotaholkacte

Kniha má filozofický podtext, mnoho tlachání o ničem a o všem, příběh o hledání smyslu života, a o neustálé a neodbytné vnitřní nespokojenosti lidí.
Tohle bohužel nebyla kniha pro mě, já filozofickým otázkám nerozumím (a ani se o to nijak nesnažím).
Procenta dávat nebudu - kniha prostě jenom nepadla do správných rukou, ve své podstatě určitě není špatná (a hodnocení tady ina goodreads nám tomu můžou být důkazem).

IG: @cotaholkacte

Kniha je hodně předvídatelná. Zprvu mě bavila, ale někdy u sedmého života se opakovalo vše pořád dokola a mě to vlastně přestalo bavit číst, takže jsem se nedokázala do celé té Nořiny cesty za vzkříšením úplně vcítit. Konec žádné překvapení taky nepřinesl. Nora mi po pár kapitolách přišla až moc ufňukaná, líná a nevděčná a začala mě trochu štvát.
Bylo to rozhodně delší, než to být muselo. Za mě 65% a to jen za slibný potenciál, mého názoru nevyužitý.

IG: @cotaholkacte

5 05.04.2023

Moje první kniha ve formě audioknihy. Sháněla jsem něco nenáročného, věděla jsem, že budu trávit hodně času v autě, tak něco, co mě příliš nepohltí (abych neprojela křižovatku na červenou). Tato kniha splnila požadavky na 110%
Občas jsem se musela až smát absurditě situací nebo popisu intimnějších věcí (zvlášť když to nečtěte, ale přímo slyšíte, tak to působí vtipněji). Hannah nám několikrát opakuje stejné věci - že tohle není vůbec její styl, že se jí její chování nepodobá, irská Hannah je jiná (a lepší?), než ta britská, a nesčetněkrát se srovnává se svoji sestrou
Prostě žádný intelektuálně povznášející zážitek, ale to snad nikdo nemůže od této knížky chtít. Ve mně to vyvolalo nostalgii a vzpomínky na pubertální léta, kdy jsem sjížděla knihy Lenky Lanczové
Určitě výborná oddechovka, dávám 70%.

IG: @cotaholkacte

7 05.04.2023

Ani mě kniha nenadchla tolik, jak jsem očekávala. Mě naopak bavil začátek - vznik značky, nesnáze způsobené dobou, kdy se Tom Lyle snažil prorazit s kosmetikou pro zkrášlení žen, kdy to bylo až v jisté míře pobuřující. Postupně ale zakladatel Maybelline a kosmetická značka ustupují do pozadí a hlavní "hvězdou" příběhu se stává Tomova švagrová, která mi byla ještě k tomu čím dál víc protivnější. Celá rodina nepůsobí zrovna příliš sympatickým dojmem. Hodně podrobné a vzhledem k recenzi i dost dlouhé.

05.04.2023