Yrsa Sigurðardóttir

Nová kniha

Hlubiny - Yrsa Sigurðardóttir

V recyklačním centru v Reykjavíku je nalezena a exhumována kostra, která byla podle všeho pohřbena v zemi mnoho let. Policisté Týr a Karó nejsou k případu přidě... detail knihy

Související novinky

Hlubiny tajemství : Třetí díl série Černý led od bestsellerové autorky Yrsy Sigurðardóttir
Nález lidských kostí v recyklačním centru Reykjavíku spouští sérii událostí, které odhalují temná tajemství z minulosti.... celý text

Populární knihy

/ všech 17 knih

Nové komentáře u knih Yrsa Sigurðardóttir

Hlubiny

„Neuvěřitelné zklamání! Mám chuť si znovu přečíst první díly a ověřit si, zda skutečně pokračuji ve správné sérii. Nenapsal tohle náhodou někdo jiný? Neskutečně jsem se těšila na návrat na zamrzlý Island, který má právě díky chladu, sněhovým bouřím a vrstvám ledu naprosto jedinečný charakter. A právě ten zůstal naštěstí neporušen, ale dá se to říct i o všech ostatních faktorech v příběhu? Opravdu jsme se tu ponořili do hlubin, ne však v pozitivním slova smyslu... Začátek příběhu se neuvěřitelně vlekl, a ani s postupem času nepřichází žádná akce či nějaká zajímavá odhalení. Byla jsem zvědavá, to přiznávám, ale jen protože vím co autorka dokáže vytvořit. Doufala jsem dlouho....Ale nenašla jsem to, pro co jsem si přišla. Její pověstný styl se úplně vytratil. Příběh je nudný, případ zrovna tak. Život hlavních postav nám po celou dobu stagnuje, takže ani tady se neposouváme. Je snad právě tohle ta výplň, která se chtě nechtě dostane do každé série? Zápletka vypadala zajímavě, autorka to opět výborně zamotala. Ale upřímně by se to dalo zkrátit na dobrých (a opravdu zajímavých) cca 50 stran? A to je s ohledem na celkový rozsah sakra málo! Atmosféra Islandu je skvělá, případ vypadá promyšleně. Celkově ale příběh ale nudí. Na autorku nezanevřu, ráda si v rámci série "Černý led" přečtu další díl. Tento vám však s klidným svědomím opravdu doporučit nemůžu. Hodnocení: 2/5“... celý text
— nela3812

Nezabudni na mňa

„Predošlá kniha sa mi páčila o niečo viac, ale aj táto mala svoje čaro, hoci sa mohla autorka viac zamerať na drsné severské prostredie. O búrke, ktorá mohla zohrať poriadnu úlohu sa tak moc nedozvieme. Rovnako mi chýbalo to pravé napätie a mysterióznosť, s akou dokáže spisovateľka hravo pracovať ( viď napríklad kniha Zamrznuté svetlo). Každopádne islandskí autori majú čo ponúknuť...“... celý text
— MarianP

Panenka

„Tento díl se mi líbil trochu méně a i se mi hůře četl. Po skvělém začátku a rychlém rozjezdu, který sliboval dobrý příběh, začal děj upadat. Hodně a často se přeskakovalo z postavy na postavu a celkový dojem tak působil neuceleně. Opět se vrátilo do starých kolejí až v poslední třetině knížky. Konec se mi líbil.“... celý text
— Belanna

Není úniku

„Velmi napínavý a doslova mrazivý příběh. Typická Yrsa řekla bych. Knížku jsem přečetla za dva dny, musela jsem. Ten pocit stísněnosti a napětí jsem při čtení přímo fyzicky cítila. Když jsem se pak podívala z okna našeho domu byla jsem překvapena, že nevidím závěje sněhu a vánici. Rodina čítající otce, matku, jednu puberťačku a jednu osmiletou dceru čelí na svém osamoceném luxusním statu v Islandské divočině nebezpečí od nepřítele. Spolu s nimi tam je i pomocnice v domácnosti. Jako čtenář dostáváte nějaké náznaky toho, kdo by asi tak mohl být tím nebezpečím. Jistě vám je ale jasné, že nakonec to bude někdo úplně jiný. Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách. Jedna vás provází dny a hodinami na statku. Ta je děsivější. Druhá vás provází vyšetřováním vražd o týden později. Od začátku tedy víte, že rodina nedopadne dobře. Což čtení dodává ještě větší náboj. Těším se na další knihy série, protože otevřený příběh Týra určitě ještě bude mít pokračování. A teď pozor, bude SPOILER, takže dál nečtěte pokud se na knihu chystáte. Napětí, které jsem prožívala s rodinou, mě bavilo první polovinu knihy. Pak jsem začala mít pocit, že jim (a zejména Sóldís) zřejmě zamrzly mozkové závity. Přišlo mi na hlavu postavené dostat tolik varování, mít tolik zážitků potvrzujících, že se někdo cizí courá po domě, a přesto nevypadnout odtamtud třeba alespoň k těm sousedům. Vážně Soldís zůstala spát v horní ložnici poté, co objevila díru ve stropě? Zejména když měla k dispozici dva jiné pokoje? Vadily mi tam některé informace, které byly zcela zbytečné. Jaký důvod mělo, že Sóldís našla po příjezdu oblečení po bývalém zaměstnanci? Psalo se o tom několik stránek a přitom to nemělo pro rozuzlení příběhu vůbec žádný význam. Urputná snaha od matky rodu tvářit se, jako že se nic neděje, i když jí někdo maluje krvavými slepičími hlavami vzkazy na okno, už byla opravdu na hlavu postavená. Pro tuto nelogičnost v chování postav dávám jednu * dolů. A co ta záležitost se smradem ze sklepa? Celé to bylo nepravděpodobné. Pochybuji, že by po týdnu skladování z mrtvoly už nic neteklo ... Rozuzlení příběhu bylo dost rychlé a na sílu, ostatně u Yrsy jsem to tak zatím vnímala vždy. Trošku jsem čekala, že za tím bude něco promyšlenějšího, než prachy. Ale takhle holt to Yrsa má.“... celý text
— Ctv

Led v žilách

„Přečetla jsem půlku, koukla se, jak to dopadne a vzhledem k tomu, že jsem zde viděla komentář, cca 5 pod mým, kt. mi prozradil to nejdůležitější, žádné wow se nekonalo. Vůbec mě to nebavilo, nezaujalo, nijak jsem se nebála ani nebyla uchvácena životem opilců ve vesnici, ani popisem života v táboře. A neustálé narážky na počasí -zima, co asi jinýho na severní točně - to už lezlo krkem po druhé kapitole. Jedou do Grónska a všichni se diví, jaká tam je zima. Jediné světýlko byla Bela, ale na velmi malém prostoru. Nemám ráda, když přímí aktéři děje celou dobu ví, o co jde, a přiznají se na poslední stránce. Mám pocit, že ze mě dělají blba. Také mě fascinovalo telefonní spojení, které z domečku toho ožraly fungovalo navzdory tolik zdůrazňovanému krutému počasí lépe než Microsoft. Telecom by tam mohl mít ústřednu. U nás foukne vítr a půl republiky je měsíc bez signálu. Jiný kraj, jiný mrav, ale já si to klidně nechám ujít.“... celý text
— Aghatte

Přejít na knížky autora