Nová kniha
Zlatá jablka sluneční - Raymond Douglas Bradbury
Sbírka dvaadvaceti nejslavnější povídek amerického mistra science fiction Večerní chodec, žena na cestě za umírající matkou, popelář či věčně dvanáctiletý chlap... detail knihy
Související novinky
Šílenství v nás, Mrazivá smrt a další knižní novinky (44. týden)
Vítáme vás u nového článku připravovaných knižních novinek. V týdnu od 28. října do 3. listopadu se opět můžete těšit na... celý text
Populární knihy
/ všech 32 knihNové komentáře u knih Raymond Douglas Bradbury
Pampeliškové víno
„„Tak se měj,“ řekl. Bože to bolo pekné! Občas tomu padla reťaz, ale vo všeobecnosti jedna z najlepších nostalgických kníh s bezstarostnými deťmi v hlavnej úlohe (a že ich je). Môžeme sa baviť o tom, či to je plnohodnotný román, alebo skôr „len“ akási „voľná“ zbierka poviedok tvorená desiatkami krátkych kapitol, ktoré tu viac, tu menej spájajú rovnaké postavy. Ale ono je to asi jednak jedno a jednak je to tak možno lepšie. Pretože akonáhle sa objaví „dlhšia“ zápletka (sériový vrah), tempo zvädne ako odtrhnutý kvet, ktorý zabudnete dať do vázy s vodou. Najlepšie fungujú „obyčajné“, v skutočnosti však nesmierne silné, výstižné a poetické opisy nekonečných letných dní a bežných malých radostí, ako i starostí na americkom vidieku 20. rokov 20. storočia. Sú to útržky a ako útržky vo všeobecnosti zvyknú bývať, i tu sú niektoré zaujímavejšie, iné menej a bez niektorých by sme sa zaobišli. No nie je to ostatne tak aj v skutočnom detstve? Nemá podobu románu, lež zbierky poviedok, kedy každý deň je pre dieťa samostatné dobrodružstvo. Boli to magické časy, kedy bolo zvláštnym tajomstvom obohnané prakticky úplne všetko, vrátane varenia, pretože malé deti, česť výnimkám, nevaria. Rána sú ospalé a s prísľubom neskutočných dobrodružstiev, ktoré deň prinesie, samotné letné dni nekonečné, júlové a augustové večery dýchajú omamne tajuplnou mystikou, lesy sú hlboké, vonku vládne taká horúčava, až sa topí asfalt na chodníkoch a nie je nič osviežujúcejšie, než sa hodiť do najbližšieho rybníka, jazera, rieky alebo ísť na zmrzlinu. „Niekde tam“ žijú s deťmi aj dospelí, rodičia, prarodičia, susedia. Ale to deti príliš nezaujíma, oni majú svoj vlastný, mystický svet plus-mínus zbavený dospelých osôb. Výsledkom je niečo, čo vás prinúti baviť sa, plakať (prababička) a oči vám zakryje nemilosrdne nostalgický háv. To keď budete spomínať na doby svojho vlastného detstva, kedy všetci vaši blízki ešte žili a nachádzali sa na vrchole síl, hoc nám ako deťom pripadali neuveriteľne starí, lebo mali štyridsať, nedajbože päťdesiat. V Pampeliškovom víně to pekne ilustruje pasáž, v ktorej deti odmietajú uveriť starej žene, že aj ona kedysi bola dievčatko. Dokonca im ukáže fotky z detstva a oni ju obvinia z toho, že ich ukradla nejakému dieťaťu. Je tam azda všetko. Život, smrť, radosť, humor, dojatie, odchod priateľov, život si proste ide svojou vlastnou cestou, nejeden raz nie je v našich silách ovplyvniť ho a tak nám neostáva nič iné, než sa riadne držať a pokúsiť sa v plnej rýchlosti nevyletieť z cesty a nezlomiť si väz. Skrátiť o 50 strán, mali by sme zrejme dočinenia s majstrovským dielom. Takto je to „len“ veľmi, veľmi dobré. Díky, Bradbury.“... celý text
— Ivan Kučera
Marťanská kronika
„Tento soubor povídek o osidlování Marsu lidstvem je dost nadčasový. Také některé myšlenky mně přišly zajímavé a platné i pro současnost, zejména ty o hrozbě přílišné moci techniky a válek, které zničí Zemi. Na druhou stranu literární kvalitu knihy nepovažuji za příliš vysokou a celkově jsem čekal víc.“... celý text
— Lukyn96
Strom duchů
„Kniha mě bohužel příliš neoslovila. Četla se sice rychle díky autorovu poetickému stylu, ale příběh mi připadal roztříštěný a postrádal hloubku, kterou jsem od něj očekávala. Atmosféra podzimu a Halloweenu byla krásná, ale děj samotný mě nezaujal a nenaplnil má očekávání podle popisu. Pro fanoušky Bradburyho možná zajímavý kousek, ale mě zklamal.“... celý text
— marti7729
451 stupňů Fahrenheita
„I po tolika letech - sedmi desetiletích - od vydání této knihy platí: Ray Bradbury je prostě Král fikce a poselství této knihy je platné i dnes. Doporučení je nadbytečné (imho), tuto klasiku už musel přečíst každý.“... celý text
— KudrlinkaM
Zlatá jablka sluneční
„Připadám si jako mrtvá,pomyslela si Janice,je jaro a noc a já jsem na hřbitově a všecko je tu živé,jen já ne,všichni jsou v pohybu a připravení dál žít beze mě.
Takhle jsem si připadala každé jaro od šestnácti let,kdykoli jsem procházela kolem hřbitova,plakala jsem,protože jsou mrtví a mně to přišlo nespravedlivé,že je taková vlahá noc a já jsem živá.
Byla jsem vinna životem.
A ted,tady,dnes v noci mám pocit,že mě vyzvedli z hrobu a ještě jednou,naposledy,mě nechají proletět nad městem,abych viděla,jaké je to žít,jak vypadá město plné lidí,než za mnou zase přibouchnou dveře.
Hřejivý lidský pohled.
Plout v myšlenkách těchto žen.Kolonisti budují budoucnost a jiné světy.Jejich muži.
Už nikdy nebude svět stejný.
V krajinách vícero Bradburyho povídek,se budete cítit příjemně.¨
Zvláštní nostagická melancholická i jemně komická,ale vždy čtivá i zábavná.
Rozsahově žánrově od lovecrafta,fantastické,přes scífkárny,dobově aktuální strach z jaderné války a končící vcelku civilními příběhy.
Mistrovské malé plochy,příběhy uhrančivé i ty méně vtahující mjící své nepopiratelné kouzlo vtahujícího příběhu.
Jde opět o zdařilou sbírku do sbírky alias knihovničky.
Tradičně vizuálně pěkně ladící,přesně takovou péči si R.D.B. zaslouží.“... celý text
— opic 12
Raymond Douglas Bradbury knihy
2024 | Zlatá jablka sluneční |
2001 | 451 stupňů Fahrenheita |
1959 | Marťanská kronika |
1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
1995 | Pampeliškové víno |
2017 | Ilustrovaný muž |
2009 | Kaleidoskop (38 povídek) |
1978 | Marťanská kronika / 451 stupňů Fahrenheita |
1992 | Smrt je vždycky osamělá |
2018 | Temný karneval |
Štítky z knih
eseje antiutopie, dystopie, kakotopie upíři zen povídky smrt tajemno zfilmováno útěk 20. století
Bradbury je 517x v oblíbených.
Osobní web autora