Albert Mockel
belgická, 1886 - 1945
Populární knihy
Nové komentáře u knih Albert Mockel
Francouzský symbolismus
„Pro nedělní chvilku poezie jsem vybrala verše mně neznámého Alberta Samaina ....
O něžných verších sním, jež chvění nitra zvíří
verších, jež o duši zavadí jak chmýří ,
o plavých verších, v nichž se vláčný smysl lije
jako když pod vodou vlá hříva Ofélie,
o verších z večera podzimu, uhranutí
chvil v ženském obřadu mollových slabik smrti,
o něžných verších sním umírajících jako růže ....
/ úryvek ze sbírky V zahradě infantčině /“... celý text
— intelektuálka
Francouzský symbolismus
„Od Rimbauda k symbolistům! Od jasného vidění k póze...
"Rimbaudova slova jako kartáče čistila komín mého mozku, takže jsem záhy pod nánosem sazí myšlenek uzřel čiré obrazy věcí, z nichž je složeno skladiště mého vědomí." To napsal Vítězslav Nezval o Rimbaudovi, z kterého vyšli i ostatní symbolisté (tedy především z něho, i když můžeme jmenovat i další předchůdce směru: Verlaina, Baudelaira...). Po přečtení úvodu ke knize se dostanete in medias res a pochopíte dobu, kdy se básníci uchylovali od drsné reality ke snu a stavěli si umělé světy. Možná se vám bude zdát, že to básníci dělali vždy, ale předvedeme si na malých ukázkách, že jejich snahy byly dost odlišné od Rimbaudových výbojů, a jak známo, legraci si z nich dělal už ten starý olezlý bídák Verlaine...
Chodil jsem po světě a měl jsem ruce v kapse.
Také můj svrchníček už byl jen vidinou.
Múzo, tys spolčila se s pěkným hrdinou.
A přitom snil jsem jen o samé velké lásce.
(Rimbaud - Má bohéma - Fantazie)
Z věčného blankytu třpyt ironie drtí,
lhostejně krásné jak květiny, básníka,
jenž svému géniu bezmocně klne v suti
neplodných Bolestí pouště a utíká.
(Mallarmé - Blankyt)
Ó ty pohledy ubohé a unavené!
A vaše a mé!
A ty, které už nejsou, a ty, jež přicházejí!
A ty, jež nikdy nepřijdou a přece existují!
(Maeterlinck - Pohledy)
Zdeleka, zdaleka, neví se odkud, z prázdna,
jakýsi muž přišel s lyrou
a zíral očima jasným,a jak oči blázna
a zpíval a zpíval
na krátkých strunách lyry
lásku žen, touhou marnou a sirou
zpíval svou lyrou.
(Mockel - Muž s lyrou)
Bože, to připomíná dnešní invazi lkavých songů a la Mám chuť řvát jak na lesy, že mám pro tebe postel s nebesy... nebo Zachraňte aspoň kapradí... (bléé!).
V knize najdete i lepší kousky a zejména pochopíte další část vývoje básnictví, pakliže vás právě tohle zajímá. A je tu mnoho zajímavých citací z dobových dokumentů a potřebné jsou také medailonky autorů. Rozhodně se o této knize dá říci víc, než že její formát přečuhuje z knihovny!“... celý text
— Pablo70
Francouzský symbolismus
„Knize bych vytkla snad jen formát který mi vyčníval na poličce :))“
— Wahuhu
Osm básníků z Belgie
„Solidní výběr z belgických autorů, z nichž jsem dříve znal pouze Verhaerena. Někteří autoři mě moc neoslovili, někteří naopak pozitivně překvapili např. takový Lerberghe. Čtyři hvězdy dávám za tu různorodost, jinak bych zůstal u třech.“... celý text
— Renek
Osm básníků z Belgie
„V podstatě odpočinkové čtení. Některé básně jsou takové hodně jednoduché, čtenář se u nich zřejmě nedokáže napojit na tu vlnu a sílu, která je autory nutila napsat. Někdy ale autoři dokáží zaseknout. Třeba první sloka (trefná a přesná) básně Dům předků od Georgese Rodenbacha mě úplně dojala:
Nezapomeneš na ten dům,
jenž viděl kvést tvé první chvíle!
Mateřský dům! Dny věčně milé
v něm patří k nejlepším tvým dnům.
Hodně dobrá je také Balada (Vánoce zvířat) od Charlese van Lerberghea.“... celý text
— eraserhead
Albert Mockel - knihy
1974 | Francouzský symbolismus |
1958 | Osm básníků z Belgie |
Žánry autora
Štítky z knih
francouzská literatura belgická literatura literární směry symbolismus francouzská poezie
Mockel je 0x v oblíbených.