• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Conrad Ferdinand Meyer

Král a světec: Příběh Tomáše Becketa

„Je to jiných 5* než za zpracování Eliotovo nebo Anouilhovo, ale přesto právoplatných 5. Bylo podnětné sledovat, jak k témuž námětu přistoupili klasikové tří různých národních literatur – a tři autoři, jejichž poetika se od sebe liší tak, jak jenom lze. Zatímco Anouilh, kterého jsem četla posledně, byl realistický a historický věrný, Meyer pojal látku romanticky a symbolicky. Kdyby mi například někdo před čtením sdělil, že v této knize je svatý Tomáš Becket muslim (po většinu stránek), asi bych si poklepala na čelo. Nicméně Meyerův romantismus si ho tak vybásnil a – kupodivu – to nedopadlo brakově. Z velké části díky autorovu vytříbenému slohu, citu pro detail a celkově jemnosti a něze jeho vyprávění. Pravda, tu a tam tohle „mistrovské dílo německé novelistiky“ (cituji doslov) balancuje na hraně umění a šestákového čtiva, přičemž se mu ale vždycky podaří převážit na tu uměleckou stranu. Například Jan Zbrojíř je vypravěč poněkud nadlidský, autor však dokáže jeho všudypřítomnost a vševědoucnost uvěřitelně zdůvodnit. Zápletka s Milostí – Meyerova autorská invence – působila kýčovitě. Jenže můj dojem vzápětí zase spravily popisy prostředí (např. ambit, kde se setkává Richard Lví Srdce s arcibiskupem). Romantismus díla pak asi vrcholí v představě Becketa coby bledého, jemného člověka temných očí a něžných gest. Je to historicky věrné? Není. Je to sugestivní? Je, a hodně. Anouilha a Eliota patrně s Meyerem nelze srovnávat (nesouhlasím v tom s doslovem, jinak vynikajícím, obohacujícím a vzorovým). Přesto má „Král a světec“ svoje kouzlo, jestliže přistoupíte na jeho rozcitlivělou, metaforickou poetiku, a svým způsobem se mi líbil opravdu moc. Připočtěme hebkou plynulost vyprávění (přečetla jsem ho jedním dechem) a vydařený překlad (vážně, nelžu, narazila jsem na povedený moderní překlad bez hrubek a zaměňování reálií). Myslím tudíž, že si pořídím vlastní exemplář. A doporučuji těm, kdo mají rádi historické romány s myšlenkovým přesahem.“... celý text
— JulianaH.

---

Král a světec: Příběh Tomáše Becketa

„Mám "kamarádku" jež vystudovala knihovnictví a mnoho let je mi průvodkyní po zapadlých skvostech knihovních:) Tuto knihu jsme obě potkaly před lety a byly jsme z ní nadšené:) Teď si s údivem a obdivem čtu, že i muž věku mého syna dokáže tuto knížku ocenit :))“... celý text
— Chesterton

---

Výstřel z kazatelny / Páže Gustava Adolfa / Pokušení Pescarovo

„Vždycky zde mou nejoblíbenější edici chválím, ale tentokrát mi moc radosti neudělala. Výběr tří autorových novel sám osobě moc nezaujal, navíc má sestupnou tendenci. První novela VÝSTŘEL Z KAZATELNY mě ještě docela bavila, taková příjemná, až jemně haškovská, anekdota, roztažená na několik kapitol.PÁŽE GUSTAVA ADOLFA zase mělo lehce shakespearovský odér, ale už tady jsem se začal trošku ztrácet v postavách a jistých drobných tématických a situačních nuancích. No a poslední novela POKUŠENÍ PESCAROVO jen zhustila všechny mnou vnímané neduhy novely předchozí. Naprosté ztracení v přehršli postav a jejich dialogů a činů. Těch postav tam je tak moc, že jsem prostě po pár stránkách rezignoval pokoušet se je od sebe nějak rozklíčovat a po dlouhé době uvažoval, že knihu nedočtu. Nakonec jsem ji dočetl, ale bylo to takové to nevnímavé čtení, vůbec jsem se nechytil a vůbec nevím, o čem to bylo. 2,5*“... celý text
— eraserhead

---

---

Král a světec: Příběh Tomáše Becketa

„Knížka slohem autoru nedělá ostudu. Pravda. Povahou věci jakož i dobou a okolnostmi vzniku je krapet scénická a do líčení, na druhou stranu pro někoho možná nezáživné scény výtečně evokují danou atmosféru. Některá přirovnání stojí za popatření a příměru hamižného biskupa k „vášnivému a zaujatému sběrateli mincí, ale nikoli mincí starých římských imperátorů, které třebaže vlastní v několika dobře zachovalých kusech, dává přednost zlaťákům s královou podobiznou, kterých touží mít sta a tisíce, neboť právě v Jindřichově vznešené tváři nachází zalíbení“ mě rozesmívá dosud. Pokud máte rádi historické novely, romány a vyprávění a jste ochotni oželet akci a strhující zápletky (koneckonců, co čekat od převyprávění příběhu sv. Tomáše Becketa), nechat se unášet vyprávění o postavě jemného, mravního a oddaného kancléře tváří tvář energickému a prchlivému králi (vůbec ... onen kontrast hýbe celou knihou), je Meyerova knížka výbornou volbou. Sice ji nebudu doporučovat na potkání, ale pokud váháte ji přečíst a nemáte osypky z složitých a dlouhých souvětí, řady vložených vět a vůbec slohům 19. století, určitě vás nezklame. A mnoho času nezabere. Z historického hlediska knihu nemá cenu hodnotit. Autor byl hodně inspirován středověkými legendami a o věrohodnost se ani nepokoušel. Prvek zázračné a světící moci církve, která mocně zapůsobí obrat pokorného patolízalského kancléře (ačkoli mělněn Meyerem přidanou Becketovou dcerou) v mučedníka církve, je eminentní i přes barvité vnitřní pochody kancléře, které mají onu „zázračnost“ rozptýlit. Podobně se neupouští od středověkého klišé „syn saracénky obrácené z lásky na křesťankou víru“ podtrhující Thomase rysem mysticismu. Hezky je nastíněna rivalita mezi Jindřichovými čtyřmi syny coby malými děcky (ačkoli zejména vůči Janovi nešetřil autor zažitými stereotypy prolhaného a úskočného již od raného dětství). Závěrečný doslov Jiřího Munzara obsahuje několik paralel s Biblí a středověkými legendami, které i pozorný čtenář nejspíš přehlédne, nicméně dokazují, jak je novela po vnitřní stránce propracovaná a promyšlená. Knihu hodnotím z části v závislosti na době sepsání a povaze věci. Dnes terno neudělá, ale nedivím se, že ve své době byla dost oblíbená.“... celý text
— Fefin Lišák

---

Výstřel z kazatelny / Páže Gustava Adolfa / Pokušení Pescarovo

„Za přečtení stojí pouze Pokušení Pescarovo.“
— Stilico