Cornelia Travnicek

Nové komentáře u knih Cornelia Travnicek

Andělský prach

„Tři kluci, kteří jsou zneužívání ke krádežím. Jako odměnu dostávají drogu. Andělský prach. Přitom to jsou ještě malé děti. Kniha, která bolí, ale formou, jakou je napsaná, si mě naprosto získala.“... celý text
— Vrbická1999

Andělský prach

„Strašně zajímavé a nosné téma, škoda, že ho spisovatelka plně nevyužila. Kniha mohla být dvakrát tak dlouhá. Jinak super.“
— adlen

Andělský prach

„Moc netuším, jak celou knihu hodnotit. Přišlo mi velice zajímavé, jakým stylem byl příběh vyprávěn, ale reálně mi to přišlo zvláštně zkratkovité a možná až moc rychlé.“... celý text
— Audrina

Andělský prach

„Neotřelý, prostý, v určitém směru tristní příběh nabízí zvláštní vzhled do mysli negramotného chlapce, který byl pravděpodobně prodán a využíván k ilegálním činnostem. Ač start může působit nezáživně, psaná forma, kterou zvolila autorka, vtáhne do děje a vlastně nepustí, dokud neotočíte poslední stranu. Příběh je koncipován do chlapcových úvah a dialogů. Autorka zbytečně nechodí kolem horké kaše a píše zpříma, nenabízí žádné složitosti. Popisy nejsou nijak zdlouhavé a chlapci nijak zbytečně netlachají. Pro mne zajímavé, experimentální početní, tudíž doporučuji čtenářům experimentální literatury, těm, kteří se zajímají zvlášťnůstky.“... celý text
— Janamed

Andělský prach

„Tři dospívající chlapci Petru, Magare a Cheta žijí na blíže neurčeném ostrově zahaleném záhadnou mlhou. Do běžného světa se dostávají jen tehdy, když jedou pracovat pro svého šéfa Karakadzila. Tomu pak předávají svůj úlovek a on hochy na oplátku zásobuje andělským prachem, který jim způsobuje opojné stavy. Všechno se změní, když Petru potká Marju a skamarádí se s ní. Petru se díky Marje naučí číst a stále více si uvědomuje, že život na ostrově už není pro něj to pravé. Podaří se mu uniknout a vymanit se z Karakadzilova vlivu? Tento krátký román asi nebude pro každého čtenáře, místy je psán metaforickým, poetickým jazykem, až někdy váháte, zda to, co je vyprávěno, je, či není realita. Ono na tom však v důsledku vlastně ani nezáleží, důležité je poselství knihy: a to že každé dítě (potažmo člověk) touží po blízkém intimním vztahu, ať se jedná o vztah mezi rodiči a dětmi, mezi kamarády, či o vztah milostný. Ne úplně všední je i forma, místy jsou kapitoly velmi krátké a vždy začínají na samostatné stránce, čili takto vzniká i zajímavá grafická úprava, a ač má kniha skoro 220 stran, není vlastně tak dlouhá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Za mě je to určitě knížka, která vybočuje, ale na kterou se až tak snadno nezapomíná. Hodnocení: 4,5* z 5*“... celý text
— markej

Přejít na knížky autora