• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Ve stínu Univerzity - Darko Macner

Příběh o záhadné smrti a vyšetřování se odehrává ve virtuálním prostředí naší země čtyři desítky let poté, kdy německá armáda dobyla Paříž a kdy se příměří, uza... detail knihy

Nové komentáře u knih Darko Macner

Rembrandt – Příběh kočky

„Velmi málo knížek mě dokáže doslova vytočit. Tahle k nim patřila. Text neobsahuje ani vysvětlení, proč Anna nutně musela mít kocoura a nechtěla kočku. Kocoura pouštěla ven, ale kastrace pro ni byla sprosté slovo. Ale to, že je nějaká kočka krásná, přeci ještě neznamená, že musí rozsévat své geny po celém francouzském venkově! Psáno nezáživně spíš formou kratičkých epizodek, které spojuje jedna kočka. Plno postav, ale žádná není pro děj natolik důležitá, aby jí a jejímu životu musel autor věnovat několik stran. Rozhovory mezi Annou a paní Langovou jsou velmi šroubované. Nelíbilo se mi to vůbec. Jediné hezké jsou v knize obrázky, ty tomu přidaly na hodnotě, proto tři hvězdy.“... celý text
— zuzi.kovar

---

Rembrandt – Příběh kočky

„Knížka vypráví příběh kočičího kluka s velikým srdcem. Kočky byly v historii buď milovány nebo zatracovány. A i hrdina tohoto příběhu se setkává s lidmi, kteří mu buď chtějí pomoci nebo mu usilují o život. V knížce je tak krásně popsáno kočičí chování, že mě mnohokrát při čtení napadlo, zda pan autor nepatří ke kočkomilům :), k nimž se mimochodem počítám i já. S knihou o které jsem si původně myslela, že bude průměrnou jednohubkou jsem strávila několik pěkných večerů. A slušel ji nejen šťastný konec, ale i ilustrace, kterými byla doplněna.“... celý text
— Gabča67

---

Rembrandt – Příběh kočky

„Knížku jsem dostala jako dárek. Sama bych si jí určitě nekoupila. A po přečtení bych jí zařadila k lepšímu průměru. Není to můj šálek kávy, ale příběh rozhodně nenudil.“... celý text
— Emik87

---

---

Rembrandt – Příběh kočky

„Tento příběh mě vzal za srdce. Asi proto, že patřím ke kočkomilné části populace a vím, jak bolí ztráta milovaného zvířete. Bohužel ta část lidí, která kočky ráda nemá, tím zároveň omlouvá i největší možné krutosti (a já si vždycky říkám, že mi taky vadí někteří lidé, a přesto jim neusiluji o život). Autorka mistrně popsala, jak rozdílné emoce dovedou kočky (v tomto případě krásný velký kocour kartouzské kočky) v lidech vzbudit. V některých z nás probouzejí to nejlepší, z jiných vypluje na povrch zase to nejhorší. Zřejmě proto ta druhá skupina lidí kočky tolik nesnáší... bojí se odhalení svých slabin, své temné stránky. I když na odhalení paní Langové by nebyla bývala ani kočka potřeba... Dostaly mě – v pozitivním smyslu slova – některé momenty, kde se postavy zachovaly na první pohled neuváženě, ale kdy se prokázala jejich dobrota. Řádová sestra Johanna zachránila kocourkovi život hned 2x, ač to pro ni muselo mít nepříjemnou dohru. Pro mě byla hrdinkou, i když se bála kopřiv, na rozdíl od sestry Agnes, která patrně s umrtvováním těla kopřivami umrtvila i své srdce. A konec, kdy Anna prchá z módní přehlídky, na níž se měly objevit šaty ušité z jí malovaných látek, kdy je jí jedno, zda tím vzbudí rozruch, zda nepřijde o další zakázky, protože je zde zkrátka někdo, kvůli komu stojí zato vše riskovat... tomu jsem uvnitř tleskala. Ano, kniha je místy hodně smutná, protože vypráví o lidech a není to vždy lichotivé; kdyby byla jen o kočkách, byla by jistě o poznání veselejší. Ale určitě doporučuji k přečtení všem kočkomilným čtenářům, už proto, že ten krásný příběh má dobrý konec.“... celý text
— BabaJaga11

---

Rembrandt – Příběh kočky

„Začnu tím, že mám dvě kočky. Naštěstí jsou oba moji chlupáčci doma v teple… Rembrandtovi i Anně jsem fandila, aby se znovu našli. Za krásný konec nakonec přidávám pátou hvězdičku, i když kniha rozhodně není pro každého a místy je opravdu smutná. Za nejkrásnější kočičí příběh bych ji rozhodně neoznačila.“... celý text
— Le Chat