Gabča67
komentáře u knih
Ostrov
Samuel Bjørk (p)
Řekla bych, že asi nejlepší díl celé série. Příběh měl spád a napětí, četl se mi dobře. Závěr byl překvapivý, trošku nečekaný a i když můj tip na pachatele nebyl správný, v jednom případě jsem přeci jen správný odhad měla. Takže ano, bavilo mě to.
Svatba duchů
Peter May
Tak tahle útlá knížka s jednou povídkou byla takové milé poslední rozloučení se sérií Čínských thrillerů a pohlazení po mé čtenářské duši.
Kdyby
Simona Votyová
Myšlenka dvou pohledů na jednu životní situaci mi přišla jako zajímavý nápad. Bohužel příběh od autorek matky a dcery, byl pro mě velkým zklamáním a na samé hraně čtitelnosti. Pojetí Sabiny bylo bez náboje, utahané a uvzdychané, pojetí Simony naopak až nesmyslně akční a nepravděpodobné - o závěru se snad ani nechci vyjadřovat. A proč se v knize kromě tak závažného činu, jako je znásilnění, řešilo i mnoho dalších horkých témat dnešní doby mi bylo také naprostou záhadou. Nápad dobrý, ale zpracování se prostě nepovedlo ani jedné autorce.
Smutek poručíka Borůvky
Josef Škvorecký
Po autorovi jsem sáhla v rámci plnění ČV (cena J. Seiferta). Říkala jsem si, že pan Škvorecký bude z nabídky oceněných autorů asi nejlépe čtitelný. A protože se jedná o rodáka z nedalekého Náchoda, což je kousek od mého bydliště, tak se vlastně i slušelo přečíst si něco z jeho tvorby. Jak už to u povídek bývá, některé mě bavily více a jiné méně, některé byly úsměvné a ty odehrávající se v ,,uzavřeném pokoji" byly záhadné. Ale téměř vždy se jednalo o mord, který hlavní hrdina hravě rozlouskne svým úsudkem a logickým myšlením. Z knížky na mě sice dýchla doba minulá, ale veliký dojem ve mě nezanechala. Proto hodnotím 3*.
Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
Původní sérii Milénia jsem přečetla jedním dechem již před lety. Je logické, že se nabízí srovnaní nového pokračování s původní sérií. A je jisté, že z toho SL vyjde vždy vítězně. Autorovi nelze upřít snahu o napodobení původního stylu vyprávění, ale příběh vyznívá ploše a ani napětí nemá tu správnou miléniovskou dávku. Nicméně jsem ráda, že se osud mých oblíbených postav dal znovu do pohybu a musím ocenit i odvahu autora, že se o ,,návrat" hlavních hrdinů na stránky knihy alespoň pokusil.
Chlapec na dřevěné bedně
Leon Leyson
Knížka se četla pěkně a to i přesto, že její téma bylo velmi smutné. Vedle Schindlerova seznamu jsem si doplnila další povědomí o osobě Oskara Schindlera. Část příběhu se odehrává v Krakově, který jsem letos navštívila, a určitě i díky tomu jsem vnímala atmosféru knihy intenzivněji. Vzhledem k tomu, že polovina mé rodiny pochází ze Svitav, což je Schindlerovo rodiště, a ani Brněnec mi není neznámý, má pro mě tahle kapitola dějin i silnější emoční hodnotu. Poselství, které pan autor tak čtivě sepsal, je potřeba neustále připomínat a předávat dalším generacím.
O kočkách a kocourech
* antologie
Z knížky jsem byla trošku rozpačitá a dočetla jsem ji jen s velkým úsilím. Povídky byly takové hodně zvláštní a i když mě některé v průběhu čtení zaujaly, jejich závěr celkový dojem pokazil. Chválím dílka pánů Nerudy a Haška, které mě pobavily obsahem i krásnou češtinou. Bohužel celkový dojem z knihy nezachránili ani tito dva klasikové.
Divé ženy
Emilia Hart
Knížku jsem si koupila, protože mě zaujala anotace s dovětkem ,,dechberoucí román". Očekávala jsem tedy strhující příběh, který nebudu moci ani na chvilku odložit. Téma střídání časových rovin a silné ženské hrdinky je kombinace k níž se vždy ráda vracím. A i když tohle vše knížka slibovala, jako ,,dechberoucí" ji bohužel označit nemohu. Je to vážně škoda, protože téma bylo pro mě hodně čtenářsky zajímavé. I přesto, že byly v příběhu pěkné momenty a některé kapitoly se mi četly pěkně, nepovedený závěr a předvídatelný děj knížce ublížil. Své čtenáře si však Divé ženy jistě najdou.
Černočerné srdce
Robert Galbraith (p)
Moje oblíbená dvojice detektivů tentokrát řeší případ, který se odehrává převážně na sociálních sítích. A to je rozhodně téma k zamyšlení. Trošku jsem se obávala, zda se v námětu knihy dobře zorientuji. Přeci jen patřím k generaci, která na internetu nevyrostla a těch odborných výrazů je tady dost. Jakmile jsem si našla svůj systém čtení chatů, které průběžně knihou prochází a ponořila jsem se do děje - bylo vyhráno. Cesta k odhalení pachatele byla sice zdlouhavá a složitá, ale bavila mě. Možná i proto, že každý díl série, včetně tohoto dílu, je vyprávěn do detailů, které k životu prostě patří. Ať už je to konzumace jídla, cesta na toaletu, erotika a i to občasné do p....e. Asi jsem nebyla jediná, která nedočkavě očekávala, zda se konečně vyřeší vztah mezi Strikem a Robin. Tak bohužel, ani tentokrát ne ;). Jenom doufám, že si nepadnou do náruče ,,až" na poslední stránce posledního dílu série :). Moc ráda bych totiž chtěla vědět, jak to s nimi bude dál.
Řeka osudu
Barbara Erskine
Byla jsem zvědavá, jak si moje oblíbená autorka poradí se třemi dějovými linkami. Doposud jsem od ní četla knihy pouze se střídáním dvou časových rovin a jeden historický roman. A poradila si. Knížka byla mixem tajemna, romantiky i lidských vztahů. Líbilo se mi, že jednotlivé dějové linky byly v knize šikovně označené vlastním symbolem, takže jsem hned na začátku každé kapitoly věděla v jakém období se právě nacházím. Autorku čtu od její první knihy vydané u nás a ráda se k ní po menší či větší pauze vracím. Letos jsem po její tvorbě sáhla již podruhé.
Špionka v knihovně
Madeline Martin
Válka propojí osudy dvou žen - vlastně tří, pokud započítám i Židovku Sarah. Podle obálky jsem čekala příběh v duchu válečné romance, ale od poloviny knihy se děj rozběhl pěkným tempem a ano, knížka mě bavila. Pozměnila bych její název na Špionka ,,z" knihovny a myslím, že ani označení ,,špionka" úplně nevystihuje roli americké knihovnice v celém příběhu. Některé momenty v knize, a občas i reakce hlavních hrdinek se mi zdály trošku nepravděpodobné, ale možná to byl jenom můj pocit. Postavy žen si prošly určitým vývojem, zejména postava Heléne, později Elaine. Každopádně, jak Elaine tak Ava se postavily válce vlastními silami a podle svých možností a schopností. Dějová linka Elaine byla pochopitelně mnohem dramatičtější vzhledem k její práci v odboji, ale ani Ava mě nenudila. Zatímco o Francii v době války jsem povědomí měla, roli Portugalska ve Druhé světové jsem vlastně neznala a díky knize jsem získala děkuji mnoho zajímavých informací.
Rembrandt – Příběh kočky
Darko Macner
Knížka vypráví příběh kočičího kluka s velikým srdcem. Kočky byly v historii buď milovány nebo zatracovány. A i hrdina tohoto příběhu se setkává s lidmi, kteří mu buď chtějí pomoci nebo mu usilují o život. V knížce je tak krásně popsáno kočičí chování, že mě mnohokrát při čtení napadlo, zda pan autor nepatří ke kočkomilům :), k nimž se mimochodem počítám i já. S knihou o které jsem si původně myslela, že bude průměrnou jednohubkou jsem strávila několik pěkných večerů. A slušel ji nejen šťastný konec, ale i ilustrace, kterými byla doplněna.
Ve svitu plynových lamp
Steven Price
Hlava ženy nalezená v Temži propojí osudy dvou hrdinů. Na straně jedné stojí ochránce zákona a na straně druhé galantní zloděj a podvodník. I když se děj zdánlivě točí právě kolem zavražděné ženy, nitky příběhu se rozbíhají až do hluboké minulosti života obou mužů. Knížka není klasickou detektivkou, i když by se to po přečtení prvních kapitol mohlo zdát. Střídání časových rovin mi nevadilo, jen jsem si musela při čtení uvědomit v jakém období se to právě nacházím. A když jsem pochopila, kdo je ten nepolapitelný Edward Shade, začal příběh do sebe zapadat. Škoda, že mi knížka nenabídla více napětí. Toho vzhledem k prostředí mlhou zahaleného Londýna mohlo být klidně více.
Mumie před soudem
Christian Jacq
Knížka se tak prazvláštně táhla a jak už tady někdo poznamenal i mě splývala jména podezřelých. Autor je odborníkem na Egypt a to bylo v příběhu určitě poznat. Obohatil děj o zajímavé informace ze starého Egypta a některé postavy v knize byly autentické.
Nicméně jsem byla ráda, když jsem se pročetla až k úplnému konci. O knížce sice nemůžu říci, že by mě až tak moc bavila, ale můj tip na odhalení totožnosti jedné z postav tentokrát vyšel.
Apatykář
Lucie Hlavinková
Na knížce mi bylo sympatické zasazení děje do moravského Štramberka a do prostředí lékárny. V knize je pěkně popsáno, a zároveň mě i překvapilo, co vše bylo tehdy náplní práce lékárníků. Chválím paní autorku za to, že nechala místní obyvatele promlouvat jejich nářečím. To dodávalo knize svěžest. Líbil se mi i vzkaz věčně nepoučitelnému lidstvu v závěru knížky. Tuhle jednohubku bych asi historickou detektivkou nenazvala, přestože určitá záhada v ději je. Nicméně musím přiznat, že mě knížka příjemně překvapila. Dávám 4*.
Nejtemnější hodina
Barbara Erskine
Když jsem před mnoha lety B. Erskinovou objevila, byla to láska na první čtení. Střídání časových rovin, silné ženské hrdinky a zajímavý příběh byly tehdy v literárním světě něco úplně nového. Až později, když mi její příběhy začaly připadat hodně podobné a předvídatelné, následovala čtecí pauza. Po knize Nejtemnější hodina jsem sáhla v rámci plnění ČV a byla jsem velmi mile překvapena. Tak, jak jsem kdysi hltala autorčiny první romány, stejně tak jsem si užila i tuto knížku. A protože jsem spolu s hlavními hrdiny strávila několik pěkných chvil,
dávám zasloužených 5*.
Chlapec s kamínky
Sophie Loubière
Do knížky jsem se začetla od prvních stránek a přečetla jsem ji za 3 dny. Těšila jsem se na každou chvilku čtení, krátké kapitoly měly spád a zápletka postupně gradovala až do překvapivého závěru. Thriller není můj oblíbený žánr a vlastně ho vůbec nevyhledávám, ale možná je to škoda. Občas bych mohla udělat výjimku a zpestřit si svůj čtenářský život.
Kluk z kostek
Keith Stuart
Kniha o hledání cesty z životní krize a také o hledání přístupu k autistickému dítěti. Příběh je vyprávěn z pohledu otce (což mě zaujalo), a je jakousi sondou do jeho vztahu k nemocnému synovi. Je známo, že ne každý muž ustojí postižení vlastního potomka. Ani v této knize to hlavní hrdina nemá jednoduché, ale prostřednictvím počítačové hry se mu podaří pochopit ,,svět" vlastního potomka. Autor promítl do příběhu svoji životní zkušenost a i pro mě byly některé momenty v knize osobní.
Na lovu
Meagan Spooner
Kdo by nemiloval příběh Krásky a Zvířete. Nesmrtelná pohádka v novém kabátku. Po přečtení mnoha kladných komentářů jsem čekala o trošičku víc. Ano, pokud bych knížku četla v 15,16,17 letech, byla bych určitě nadšená. Na druhou stranu autorka uchopila pohádkovou předlohu ,,jinak", což vzhledem k množství knižních i filmových verzí nebylo úplně snadné. Hodnotím ***.
Děti Volhy
Guzel Jachina
Knížka, která mě občas nudila a občas bavila. Asi jsme se spolu nepotkaly ve správný čas. Dlouho jsem zvažovala, jak budu hodnotit. Za autorčin osobitý styl vyprávění nakonec dávám 4*.
