zuzi.kovar komentáře u knih

Jedná se o vcelku jednoduchý příběh bez překvapení anebo zvratů. I duchařská linka je tu celkem slabá. Darcy Coates vykreslila dobře prostředí hřbitova – zimu, přízraky, bláto, mlhu. Jenže k hororu patří i mrazivá atmosféra a tu bohužel tento příběh neviděl ani z rychlíku. Já osobně jsem se velmi nudila a závěr mi vůbec nepřesvědčil, abych v této sérii pokračovala.

24.10.2024

Kniha má poměrně nízké hodnocení jak na Databázi knih, tak na Goodreads. Podle mě čtenáři očekávali dalšího Jamese Herriota, který řeší zvířata, ale především lidi a jejich příběhy. Přeci jen se veterinární medicína za těch několik desítek let vyvinula. Stejně jako nemůžete srovnávat lékaře z třicátých let s dneškem. Dnešní doba je hektičtější, všechno se zrychluje, lidí je mnoho a lékaři v nemocnicích jsou mnohdy pod ještě větším tlakem než venkovští pediatři. Mají mnoho případů, jsou úzce specializovaní, takže lidé je vyhledávají až s konkrétními problémy. Suzy se zabývala infekčními onemocněními. Je jasné, že vztah mezi takovým specialistou a majitelem miláčka je jiný než mezi rodinným veterinářem, který zvíře zná odmalička. V nemocnici jste také jen číslo a snaží se vás vylifrovat co nejdřív. Stejně tak tady, i když zařízení je soukromé a majitelé platí za léčbu tisíce dolarů. Pokud na léčbu nemají, je nutné zvíře utratit nebo se stává součástí nemocničního zvířectva chovaného třeba za účelem darování krve. Suzy nás seznamuje s mnoha aspekty své práce, zamýšlí se nad vztahy s našimi miláčky, rozepisuje se nad různými tématy, jako je rezistence na antibiotika. Bohužel v popisech nemocí často zabíhá do nejmenších podrobností a mnoho názvosloví bez lékařského vzdělání asi nedáte.

Kniha se mi líbila. Neříkám, že to byl zázrak. Zpočátku jsem také měla nutkání knihu odložit. Autorka mluvila o tom, jaký měla problém se začlenit. Ať už ve Velké Británii nebo v USA. Na veterinu se dala spíš z pobláznění Herriotem, v devadesátých letech to byl nejvyhledávanější vysokoškolský obor, než z lásky k samotným zvířatům. Mnohdy mi přišla opravdu odlidštěná. Vnímala spíš nemoci, soustředila se na problém a jeho vyřešení – nezajímali ji majitelé a jejich vztah. Chtěla léčit, chtěla uznání. Myslím, že léta veterinární praxe ji poučila. Přesto stále patří k velmi ambiciózním lidem a její manžel s ní musí mít svatou trpělivost. Na konci se hodně rozepisuje o vztazích k domácím miláčkům a díky tomu si mě kniha získala.

01.10.2024

Velmi málo knížek mě dokáže doslova vytočit. Tahle k nim patřila. Text neobsahuje ani vysvětlení, proč Anna nutně musela mít kocoura a nechtěla kočku. Kocoura pouštěla ven, ale kastrace pro ni byla sprosté slovo. Ale to, že je nějaká kočka krásná, přeci ještě neznamená, že musí rozsévat své geny po celém francouzském venkově!

Psáno nezáživně spíš formou kratičkých epizodek, které spojuje jedna kočka. Plno postav, ale žádná není pro děj natolik důležitá, aby jí a jejímu životu musel autor věnovat několik stran. Rozhovory mezi Annou a paní Langovou jsou velmi šroubované. Nelíbilo se mi to vůbec. Jediné hezké jsou v knize obrázky, ty tomu přidaly na hodnotě, proto tři hvězdy.

29.09.2024

Popravdě se mi první kniha nezdála nijak výjimečná, ale líbil se mi ten psychologický podtón. V druhé knize jsem prostě nechápala, která bije. Jednou odešel Adam, podruhé Diana, pak Adam, pak Diana… a tak prostě furt dokola. Takže jsem nechápala děj, dialogy mi nedávaly smysl. Těšila jsem se na závěr, ale nakonec jsem se knihou pronudila od začátku do konce. Rozhodně nedoporučuji. Bez znalosti prvního dílu se však do druhého nepouštějte.

12.06.2024

*** TEXT OBSAHUJE SPOILERY ***

Kniha není příliš dějově obohacená, jde o vzájemnou interakci mezi mafiánským princem a holkou, která chce být jen obyčejnou holkou z ulice, nikoli dcerou jiného mafiánského klanu. Jejich slovní přestřelky byly k pousmání. Ale skutečně věříte, že mafiánští bossové se nezajímají o nic jiného než o všední věci? Jednání zahrnují jen cestu do otcovy pracovny a říct schvaluji či neschvaluji tuto akci? Nějaká přiměřená míra násilí v knize je, ale vždycky nám je předkládáno, jak chudinka Nero nikdy střílet nechtěl, ale musel, jak všechno dělá z ušlechtilých důvodů. Takže mafie je sice špatná, ale jejich členové jsou vzory ryzích lidských povah?

Elisa se vydělí z rodiny, pro niž dělala účetnictví, takže smrt zjevně nezasluhuje, zatímco Eileen byla mrcha, protože otcovy obchody vedla. Elisa se po jednom nevydařeném vztahu psychicky propadne – jako pardon, ale věděla, že žije v rodině mafiánů, ne? A že jejich životy obvykle nebývají dlouhé a krásné? Buď chcete prachy a luxusní život, anebo prostě chudobu a čest. Elisa sice odejde s Nerem do Evropy pod pohrůžkou, ale když je vzápětí její rodina vystřílena, tak je jí to v podstatě jedno? Několikrát opakuje, že sestra a otec byly podrazácké svině. Ale kdyby náhodou se nám to nezdálo, tak nás na konci autorka ujistí, že Eileen měla v úmyslu budoucího manžela zabít. (Anebo taky důvod, jak si ospravedlnit její vraždu.)

Nejvíc mě však šokovala malá Emma, která byla vázaná na své rodiče, které milovala. Po masakru, jemuž byla přítomná a který by stačil zadělat každému dítěti na trauma do konce života (vždyť Maurizio nemůže od 13 let pořádně spát, protože vystřelil na cizího kluka?), se Emma neptá po osudu svých rodičů. Po příchodu do vily ji zajímají dětské filmy, pobyt u bazénu a povídání si se strýčkem Albertem. A Jen, která přijde jako chůva, se nad mafií jen uspěje a pohoda jazz – prostě se nechala zaměstnat mafií a veškerý její život byl od té chvíle růžový protože mafie v této knize je prostě jen směšnou snůškou pár chlapíků s pistolkama.

Nevím, jak dalece se autorka zajímala o fungování mafie. Asi nějak ano, ale kniha je celá o interakci dvou lidí. A představa, že mafiánský princ nemá na práci nic jiného než velebit úžasné křivky své ženy, kterou by ani nepodvedl, kterou nosí na rukou a s níž si čte erotickou literaturu, protože se mu pak líp spí, to je prostě výsměch. Vadí mi celková romantizace násilí, mafiánské bezohlednosti a krutosti a přeměna těchto témat v něco extrémně ňuňavého, růžového, něco, nad čím se máme rozplývat. Pardon, ale ustřelená hlava, pach krve a všudypřítomné násilí jsou pořád tím, čím jsou, navzdory tomu kolika milostnými pravoláskovými scénami je překryjete. Pro mě celkově byla kniha zklamáním.

Průvodce historií vědeckých omylů, nejen těch skutečných úspěchů. Někdy se člověk pobavil, mnohem častěji zděsil, co jsou lidé za hrůzy a co jsou schopni bezbranným tvorům provádět „ve jménu vědy“. Ani věda ale nemůže ospravedlnit nesmyslné pálení očí, stříhání uší, pitvání zaživa. Je jasné, že na zvířata koukáme prizmatem našich vlastních hodnot, hyeny a mrchožrouti nám přijdou odpudiví, zatímco pandí mláďata naprosto neodolatelná. Pokud jsou zvířata monogamní, máme tendence si je idealizovat, zatímco ty promiskuitní odsuzovat. Zvířecí říše přetéká biodiverzitou, stále máme co objevovat a mnohdy se ještě dnes dopouštíme omylů. Pokud jsou to omyly neškodné jako domnívat se, že vlaštovky na zimu létají na Měsíc, je to ještě v pořádku.

Kniha je ideální pro pobavení, ale také poučení o jednotlivých zvířatech. Však kdo většinu těchto faktů znal? Já tedy ne, takže za mě je kniha obohacující.

2 28.10.2023

Pěkný oddechový příběh, akorát narychlo ukončený. Jsem přesvědčená, že mít tolik stránek jako Saudade a Kdo zastaví déšť, bude kniha naprosto perfektní. takto se cítím ochuzená o závěr příběhu, v němž nechybí romantika, záhada ani cestopisné putování - ideální ingredience románu.

1 17.10.2023

Můj obdiv ke statečnosti Nicolette, která sama vyrazí rovnou do Istanbulu. Musím říct, že kniha je až brutálně upřímná, alespoň co se týče nepříjemných prožitků střevního charakteru. Ovšem myšlenky, které se snaží knihu duchovně povznést, zavést nás do samotného nitra, působí dost rušivě - a v cestopisu bych si je odpustila. Naopak zde chybí fakta o místech, zvláštnostech jednotlivých zemí, střety s jinou kulturou.

Pokud máte možnost vydat se na přednášku, slečna jich pořádá poměrně dost, vřele doporučuji. Na videích lépe vynikne psychické rozpoložení v daný moment, což v knize vůbec není. Přednáška je navíc naprosto famózně zpracovaná a slečna velmi sympatická. Opravdu vřele doporučuji.

1 30.08.2023

Ve své knize se populární komik snaží o vtipná vyprávění. Já mohu za sebe říct, že mi glosy až tak vtipné nepřišly. Poznamenává je smutné období covidu, kdy umělci nemohli vystupovat a byli nuceni sedět doma na zadku. Mnoho z nich se proto vrhlo na psaní knih. Za mne by této knize spíše seděla audiopodoba, vyprávěnky ze života s prostinkými obrázky bez typického projevu Miloše Knora tolik netáhnou a nepřipadají vám ani vtipné. Kniha má velmi příjemný vizuál a je natištěna snad na nejlepším křídovém papíře, což bych chápala, kdyby byly součástí fotografie, ale ty tam nejsou. Knihu jsem navíc zaznamenala jen díky knihovně, jinak o ní nevím. A kdybych ji nečetla, taky se nic nestane.

17.08.2023

Naprosto úžasná publikace.

15.08.2023

Kniha se opravdu velmi dobře čte, ale to je asi tak jediné pozitivum. Jinak je to příběh nekonzistentní, dvě nekorelující linie příběhu, z nichž ani jedna nemá uspokojivé vyústění. Sadie jako advokátka zcela selhává. Na konci by měl příběh gradovat, no u mne spíš zájem opadal. Takový tuctový thriller. Neurazí nenadchne.

3 06.08.2023

Co mi na knize upoutalo? No jasně, že úžasná obálka s překrásným kotětem s modrýma očkama na obálce. Ta vypadá tak nádherně vánočně, třpytky házejí odlesky a příběh slibuje vánoční romantiku, stromek, koledy, pokoj, mír a pohodu. Kdo by si přál víc? V podstatě jsem nečekala žádný velkolepý příběh, promyšlené zápletky, jen klišé – pár, který se nemusí a přesto se během Vánoc dá dohromady. A k tomu dopomůže jedno malé nezbedné kotě. Jenže to mi nikdo neřekl, že to kotě bude přemýšlet jako člověk a jediné, co ho bude zajímat, bude ocicmávání se hlavních hrdinů. Když už hlavní protagonisti poněkolikáté snili o líbání toho druhého, měla jsem sto chutí vletět do příběhu, zatřást s nimi a zvolat: „Tak už to konečně udělej, ty d**ile!“ Skutečně takto silné emoce ve mne kniha vyvolala, oba si pořád přejí se líbat, sní o líbání, ale všeho všudy se políbí tak třikrát. Knihu jsem si nakonec musela dávkovat, trvalo mi dva týdny ji přečíst a nakonec jsem se rozhodla o jejím vyexpedování, což je mi kvůli té obálce moc líto. Původně jsem totiž doufala, že se stane přesně tou knížkou, kterou si ráda přečtu každé Vánoce znovu a znovu.

4 06.01.2023

Kniha je to jistě zajímavá, ale neshrnuje základní fakta Kasparova života. Předpokládá znalost anthroposofie, okultního myšlenkového proudu, z něhož vychází, i kompletní znalost Kasparova života a charakteru. Poté dává do souvislostí jednotlivé dějinné události, příčiny a následky – a to nejenom fyzické, ale především ty v duchovní sféře. Hodně se zabývá tím, co by mohlo být, kdyby Kaspar nezemřel, co možná mohl ovlivnit. Pravdou je, že nejspíš jeho postava zůstane jednou z nejzáhadnějších v dějinách. Tato útlá knížka se četla dost složitě – jak už to u filozofických děl bývá. Některé pasáže byly zcela mimo mé chápání, zdá se mi, že s Kasparem pojí až příliš nadějí a iluzí o duchovní nápravě lidstva, ale je vůbec možné, aby jich týrané dítě vůbec dostálo? A jak vůbec mohl vyspět, pokud opravdu vyrůstal bez denního světla, bez lidské řeči, vroucího obětí? Celkově mi jeho příběh stále nejde na rozum a ráda bych si o něm přečetla více – myslím o něm samotném. Proč se dneska všude zajímáme o kdejaké vrahy a podlidi, pitváme se jim v mozcích, ale neděláme to samé se skutečnými historickými postavami?

06.01.2023

Od knihy jsem čekala víc než jen samotný scénář. Příhody z natáčení, rozhovory s lidmi podílejícími se na filmu, herci, představením společností, které se zabývají pomoci pejskům. De facto celá kniha je jen scénář, který je naprosto zbytečný, pokud člověk film zná. A kniha je vytvořená pro fanoušky filmu, člověk tudíž očekává více bonusového materiálu. Toho se ale žalostně nedostává.

3 03.11.2022

Ani po dočtení mi to celé nedávalo smysl.

3 26.10.2022

Velmi svižné čtení, děj odsýpá. Ale nějak se nemohu shodnout s komentáři, které tvrdí, že byl konec nečekaný. V podstatě mi napadla jediná osoba, která za vraždami stojí. Nenapadal mi důvod, ale říkala jsem si, že budu zklamaná, když to ona osoba na konci bude. A ona bohužel byla. Takže žádné velké odhalení a wow efekt se nekonal. Mlčící pacientka byla pro mne velkým překvapením a na konci jsem zůstala doslova s otevřenou pusou. Tady ne, přišlo mi to celé dost divné a přitažené za vlasy. Ale líbilo se mi, jak autor propojil osud Mariany a Thea Fabera z první knihy. Četla jsem knihu na výletě jako relaxační únik, ani jsem tolik nedávala pozor na děj, možná mi sem tam něco uniklo. Každopádně čtivost se autorovi upřít nedá.
Co mi na knize vadilo, bylo množství zbytečných postav a odboček, které nedávaly smysl. Například Mariana přistihla na hřbitově školníka se Serenou, jak se divoce milují – jako by to byl nějaký rituál. A na konci z toho vyjde akorát to, že to tam autor napsal, aby měl pár stránek navíc, žádné vysvětlení, žádný smysl. Stejně tak Mariana trpí tím, že ji někdo pronásleduje. Opravdu ji někdo pronásleduje nebo se u ní projevuje počínající schizofrenie? Opět žádné vysvětlení. Zbytečná je i postava staré učitelky Clarissy, která překládá texty z řečtiny a nosí v hlavě encyklopedii. Ve výsledku ale má většina postav výplňový charakter. Dokonce samotný kroužek Panny nebyl ani zdaleka důležitý. Celkově mi tato kniha přišla v mnohém nedomyšlená.

2 02.10.2022

Skvělá kniha, vtipná a poučná zároveň. Klidně bych ji zařadila do školních osnov.

04.09.2022

Kniha obsahuje několik psích příběhů vyprávěných očima jejich hrdinů. Nacházejí se zde příběhů pejsků z množírny, z ulice, ale i papírových psů, kteří sloužili svým majitelům jako status, nikoli živý parťák, nebo psi psychicky deprivovaní z neustálé, ale naprosto nevhodné péče svých majitelů. Zkrátka všechny možné způsoby týrání, které si umíme představit, jsou v knize obsaženy. Příběhy jsou to smutné, neboť pejsci podobnou „péčí“ trpěly mnoho let a jsou jí navždy poznamenaní. Všeho všudy by kniha mohla být dobrá, kdyby si s ní někdo dal více práce. Mé výtky nesměřují k obsahu, ale k prezentaci. Už samotná obálka působí neuvěřitelně bulvárně. A komu by se chtělo číst bulvár, že? Já se ke knize dostala v rámci knižní akce, takže mi vyšla na 30 korun, což je směšná částka. Nemá mnoho hodnocení a mnoho lidí se zřejmě nevrhlo k jejímu přečtení. Vkládám to za vinu právě vzezření knihy. Samotný obsah je sice v pořádku, ale jednotlivé ilustrace paní Hrachovcové jsou do knihy vloženy nahodile, právě tak jako samotné fotky. Vůbec neodpovídají příběhům, k nimž se vztahují. Kniha je tak dosti odfláknutá. Vydána jedině za účelem zisku, nikoli za účelem osvěty.

03.09.2022

Jednoduchý příběh, děj, sem tam humorná příhoda. Ale namísto historek o psím životě se jedná jen o hledání nového partnera. Dialogy jsou velmi kostrbaté, šíleně nepřirozené a o psím myšlení ani nehovořím. Místo jezevčíka mohla autorka zvolit malé dítě a dopadlo by to stejně. Asi tak důležitý je tam ten pohled jezevčíka! Několikrát je zmiňováno, jak je pes z důležitého a významného chovu, ale nikomu nestálo za řeč zmínit, jaký parchant paníček byl, když hodil psa do útulku? Nestálo za to, aby se Carolin dostala k psovi přirozenou cestou jako třeba odpověď na inzerát? Pak by zřejmě nebyla tak svatá, ochraňující a milující panička… Nebavilo mi to vůbec. Neříkám, že to byla hrůza, ale takové nemastné, neslané, nelogické.

05.07.2022

Kniha mě ohromila především svým rozsahem. Jedná se o židovské dějiny v kostce. Když jsem si knihu z knihovny půjčila, myslela jsem si, že se jedná o prostý příběh jednoho člověka, který skončí sebevraždou. Nedošlo mi, kdo je Theodor Herzl a že značná část knihy bude pojednávat o jeho díle. Na komiks obsahuje kniha příliš mnoho textu, přesto si myslím, že zvolená forma je správná. Kdo by četl beletristickou knihu na podobné téma? Zatímco smyšlené příběhy z druhé světové války lákají širokou veřejnost, všeobecné povědomí o Židech a o tom, co to vůbec znamená být Židem, jaksi chybí. Zdá se mi, že v našich myslích je judaismus spojován s druhou světovou válkou a založením státu Izrael. Tato kniha pojednává o situaci evropských Židů na přelomu 19. a 20. století. Kniha byla poměrně složitá – nejen kvůli šíři tématu, ale také střídáním časových rovin. Prolíná se zde osud Ilji Brodského zastupujícího ruské utečence bez domoviny s osudem Theodora Herzla zastupujícího asimilované dobře situované Židy. Kniha rozhodně stojí za nejedno přečtení.

2 19.06.2022