Nové komentáře u knih Darrell Schweitzer
Každý z nás je legenda
„Je mi úplně jedno, jak geniální přehled o světě autor má, je to sjeté. Ať už se do takového vražedného tempa jeho mozek dostal samovolně nebo po drogách, či medikaci, nebo prostě jen má nápady, ale neumí psát... není to pro mě ničím zajímavé a nic bych si z toho nepamatovala. Přečtena 1/4 knihy (první 4 povídky).“... celý text
— Zelený_Drak
Každý z nás je legenda
„Pozoruhodný cyklus vzájemně propojených povídek jinak vemi plodného autora. Kdysi jsem ocenil především bohatost a nápaditost syžetů, pochmurnou atmosféru provázející každý krok bludného rytíře Juliána. Po opětovném přečtění v zralém věku oceňuji Schweitzerův (který je jinak také vynikající literární kritik) široký, takříkajíc "evropský" kulturní přehled, který není u Američanů vůbec běžnou věcí. S motivy středověkých legend každopádně pracuje citlivě, zajímavě, zasazuje je do jiných kontextů, aniž by rušil jejich význam. Například Povídka "Hrad Luňáků a vran" si vůbec vypůjčuje řadu motivů ze středověké romance "Sir Gawain a Zelený rytíř". Leč i celkově je v textu literárních ech mnoho a záleží na čtenáři, zda a jak je bude vnímat a cenit. Nevím, do jaké míry povídky vznikaly už se záměrem vytvořit z nich celý uzavřený cyklus, ale celek se prostě celkově podařil (byť kvalita textů místy kolísá a autor (překladatel?) se neobešel bez jazykových anachronismů, které na mě vždy působí rušivě). Rozhodně oceňuji, že si vystačí si bez obsedantních a detailních popisů "převalujících se pletenců svalstva", celostránkových popisů manévrujících šiků, sekání hlav, rukou, nohou i jiných oudů našich hříšných těl a rovněž bez pečlivého líčení soulože na každé třetí stránce. Velmi zdařile se při čtení povídek vynořuje jeden specifický rys středověkých romancí - jejich snivý charakter, neexistence objektivního, lineárního a vpřed ubíhajícího času. Rytíř Julián se paktem s čarodějnicí vyloučil z křesťanských dějin spásy a (jsa proklet jako Ahasver) zabloudil nejen v prostoru, ale i v čase. Velmi chytře nechává Schweitzer čtenáře v nejistotě nejen co do vzhledu hrdiny (který rozhodně není ani vyjimečný, ani nepřemožitelný), ale i co do času, v němž se pohybuje - víme toliko, že se zůčastnil I. křížové výpravy a 15. července 1099 dobíjel jako mladík v řadách křižáků Jerusalém. To je jediný pevný bod. Avšak v mimokřesťanském světě plyne čas jinak, občas stojí, občas pádí kupředu, občas teče zpět... A tak ztracený rytíř snad (stejně jako bludný Žid) nenalezne asi nikdy ani Ráj, ani Peklo. Ale stane se legendou.“... celý text
— PeterRainhard
Každý z nás je legenda
„Na knihu jsem narazil náhodou v knihobudce a říkal si, že nebude od věci vstoupit do světa fantasy knih vydávaných u nás v 90. letech. Musím říct, že je škoda, že autorovi u nás nic jiného nepřeložili, protože tato série povídek (navíc navzájem protnutých a víceméně i navazujících) o padlém sirovi Julianovi, který brázdí středověkým fantasy světem v mnoha příbězích neměl chybu. Celé je to psané takovou vznešenou formou, plné filozofických myšlenek. K tomu je to správně ponuré, špinavé, místy můžeme říct, že i depresivní, protože sir po cestě vlastně nic moc dobrého nepotká. Trošku těžké, ale zajímavé čtení. Hodně mi to připomínalo příběhy prokletého Dilvishe od Rogera Zelaznyho.“... celý text
— Malarkey
Každý z nás je legenda
„Veľmi rozporuplné pocity vo mne zostali po prečítaní tohto diela. Je to čítanie temné, je to smutné, je to pomerne krátke a zároveň dlhé, je to v niektorých častiach brilantne napísané a v niektorých je to taký marast. Celkovo mám pocit, akoby autor nevedel ako to napísať, ale mal jasno v tom, čo chce povedať. A tak kvalita je ako na hojdačke a to aj v priebehu jednej stránky, či odstavcov. Okrem toho mi nesadlo, že je to písané vo forme poviedok, ktoré síce na seba nadväzujú, ale nie je to ucelené dielo. Skrátka nie je to vôbec zlé, ale nie je to ani výborné, stále sa všetko v tejto knihe pláca hore-dolu a je z toho priemer. Za mňa osobne čitateľné, avšak raz stačilo.“... celý text
— Ivan F
Každý z nás je legenda
„"Vyprávění o mém životě by nikoho nezaujalo. Chybí v něm řád, ba i smysl, nemá závěr, neplyne z něj žádné poučení a nedává na nic odpověď… pouze klade otázky."
Druhou větu citátu tesat do náhrobního kamene tohoto pochmurného fantasy díla. "Každý z nás je legenda" promlouvá k jinému posluchači, já zřejmě byla použitelným materiálem v patnácti letech. Tehdy mě knížka docela uchvátila - ačkoliv mám pochybnosti, že jsem pochopila byť i jen polovinu věcí, na které jednotlivé příběhy narážejí. Pouhé ponuré pohádky hororového střihu? Kdepak, je vhodné se přinejmenším rámcově orientovat v historii, náboženství, různých mýtech, ani filozofie nezůstane čtenář ušetřen. To vše neprodyšně zabaleno v atmosféře zmaru a beznaděje.
Sir Julián putuje světem, naráží na podivnosti a obvykle je řeší způsobem, jaký potřísní jeho duši trápením, stíny, temnotou... pokud náhodou neublíží sobě, stihne prokletí či smrt nějakého chudáka poblíž.
Neveselé čtení, poměrně strohé, myslela jsem, že jde o ideální volbu pro podzimní depku. Ale nějak jsem tomu halucinogennímu rozpoložení znepokojivého snu nedokázala podlehnout. Vlastně mě popadla nálada nechat si zase jednou šimrat bránici. 60-65%“... celý text
— Metla
