• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Velikonoční promluvy I - David Vopřada

Jako šestnáctý svazek edice Patristika vychází první díl plánovaného dvoudílného vydání velikonočních promluv svatého Augustina (354–430). Tento svazek obsahuje... detail knihy

Nové komentáře u knih David Vopřada

Svatý Augustin - Postní promluvy

„Šlo o první knihu z edice Patristika nakladatelství Krystal OP, kterou jsem četla. Ráda bych věřila, že nebyla poslední. I když jde o četbu náročnější, čas, který jí věnujeme, stojí za to. Ráda jsem strávila čas s postními promluvami svatého Augustina. V mnoha ohledech totiž promlouvaly i do mého současného života. Děkuji nakladatelství Krystal OP za odvahu tyto texty překládat a vydávat, i když v dnešní době asi nenajdou příliš mnoho čtenářů. "Hle, nebeské království se vám na tržnici víry nabízí na prodej. Prohlédněte si je a sneste na jednu hromadu majetek svého svědomí, navršte na jedno místo poklady svého srdce. Poznáváte-li milou milost, která se vám nabízí, přece nakupujete zdarma. Nic neutrácíte, a přeci je to, čeho se vám dostává, velmi hodnotné. Nepovažujte sami sebe za bezcenné, vždyť Stvořitel všech i vás samých si vás cení natolik, že za vás den co den prolévá drahocennou krev svého Jednorozeného. Budete-li rozlišovat cenné od bezcenného, nebudete-li sloužit stvoření, nýbrž Stvořiteli, nenecháte-li se ovládat tím, co je nízké, nebudete bezcenní a budete zbaveni vší poskvrny a očištěni od smrtelného a těžkého hříchu. To se podaří, pokud vaše semínko Božího slova, které také nyní božský rozsévač na poli vašeho srdce rozsévá, nebude na cestě jakoby zašlapáno kroky nepravosti, jeho rašící výhonky nezadusí tupost vašeho zatvrzelého svědomí a nezalkne se uprostřed zhoubných trnů vašich žádostivostí. Vzdálíte-li se s odporem od tak zatracené a zatraceníhodné neúrodné země, hned vás přijme půda úrodná a plodná, a vy s velkou radostí přinesete tomu, kdo vás zasel a zaléval, stonásobný zisk. A nebudete-li snad na to stačit, přinesete zisk šedesátinásobný. A nedosáhnete-li ani toho, i třicetinásobný zisk bude přijat s radostí. Všichni totiž budete přijati do nebeských sýpek, všichni budete uloženi k věčnému odpočinku. Ze všech těchto výnosů bude uhněten nebeský chléb a každý, kdo bezelstně pracoval na Boží vinici, bude tímto chlebem hojně a spásně nasycen, zatímco se hlásáním evangelia šíří sláva onoho velkého rozsévače, který dává déšť a vláhu a celý onen výnos."“... celý text
— Matematicka

---

Svatý Augustin - Postní promluvy

„Ta pravá kniha pro druhou polovinu letošní postní doby. Spousta podnětů k zamyšlení (a to stejnou měrou od Augustina i autora v průvodní studii) a jako vždy kvalitní překlad a vědomí, že rok po roce budu mít kam sáhnout a nejspíš si všimnu něčeho nového a zajímavého. Všechny promluvy (ač často sledují stejnou strukturu) jsou totiž opravdu hodně hluboké - a některé i pěkně vypečené, takže jsem se nad nimi i potrefeně pousmála. Zkrátka četba určitě ne jen na jednu kvadragesimu!“... celý text
— Vojslava

---

Svatý Augustin – Vánoční promluvy

„„Pojď k jeslím a nečervenej se, že jsi Boží dobytek. Poneseš Krista a nebudeš po cestě bloudit, protože na tobě sedí Cesta. Vzpomínáte si na oslátko, které přivedli k Pánovi? Nikdo se nestyďte – to oslátko, to jsme my. Ať na nás nasedne Pán a vede nás tam, kam chce. My jsme jeho dobytek a jdeme do Jeruzaléma. Pán v sedle nás netíží, ale pozvedá. Když nás vede on, nemůžeme sejít z cesty – jdeme totiž k němu – jdeme skrze něho – a jistě nezahyneme.“ Možná i proto, že jsem četl Vánoční promluvy v průběhu Velikonoc, nebyl jsem tentokrát Augustinem strhnut a pohnut tak moc, jako obvykle Augustinem strhnut a pohnut bývám. Možná trochu příliš mnoho teologie na úkor osobního nasazení, možná trochu příliš opakování podobných témat. A možná prostě Augustin na jiných místech svého díla nasazuje laťku příliš vysoko. Cennější část publikace tak pro mě tentokrát byla studie profesora Vopřady o slavení Vánoc v dobách prvotní církve. Ta byla čtivá a příjemně rozkročená do mnoha zajímavých témat, tím mi zase patristickou epochu církve - v jejím zaměření na hledání blaženosti neustálým kontaktem své živé víry s Písmem - učinila o trochu víc blízkou a o trochu víc sympatickou. „On je Bůh, tak se nediv. Přestaň kroutit hlavou a začni ho chválit.““... celý text
— mirektrubak

---

---

Svatý Augustin – Promluvy o modlitbě Páně

„tuhle knihu jsem musela číst ze studijních důvodů a čekala jsem vopruz. Výsledek mě mile překvapil, kniha mě moc bavila, přestože šlo o studium.“
— LeserDe

---

Svatý Augustin – Promluvy o modlitbě Páně

„„Máte nepřátele – však kdo zde na zemi nějakého nepřítele nemá? Myslete na sebe – a milujte je! Ani zavilý nepřítel ti nebude schopen ublížit více, než si uškodíš ty sám, pokud jej nemiluješ. On může poškodit tvůj dům, ublížit tvým zvířatům, tvé rodině, otroku, služce, tvému dítěti, manželce, anebo přinejhorším tvému tělu, na němž se může dopustit násilí. Může ale ublížit tolik, nakolik ji můžeš poškodit ty? Vynasnažte se o takovou dokonalost, drazí, vyzývám vás! (...) Budete-li to považovat za nemožné, nikdy je milovat nebudete. Nejprve uvěřte, že to možné je, a modlete se, aby se ve vás stala boží vůle. (tvůj nepřítel) je to, co ty. Máš duši, duši má i on; máš tělo, tělo má i on. Je to, co ty – považuj jej za svého bratra. Na počátku byli našimi prarodiči Adam a Eva. Adam je náš otec, Eva matka. Jsme proto bratři.“ Rozbor jednotlivých proseb v modlitbě Páně mám ještě v relativně čerstvé paměti, ze svého nedávného studia Katechismu. A protože Katechismus hodně používá Augustinovy myšlenky, bylo mi všechno hodně povědomé. Ale to neznamená, že pro mě nebylo užitečné jeho kázáním naslouchat, jednak že je opakování matka moudrosti, a pak také pro tu radost se nechat oslovovat (ano, měl jsem pocit, že Augustin mluví přímo ke mně! :-) a zasahovat jeho nadšením a nakažlivým zápalem pro Boží slovo – dvě výstižné ukázky jsem si neodpustil dát i sem. :-) Naopak nové pro mě bylo mnohé z informací, které jsem si přečetl v eseji docenta Vopřady o modlitbě Páně v církvích patristické doby – mezi spoustou zajímavých věcí mě nejvíc zaujalo, že Otčenáš byl pro dosud nepokřtěné věřící tajným učením (bohoslužby nebyly přístupné všem a katechumeni někdy v půlce mše museli opustit kostel), že se s jeho zněním seznámili až krátce před křtem - to je velký rozdíl proti současnému stavu, kdy je modlitba Otčenáše často tím jediným, co lidé mimo církev z liturgie znají. „Nám Kristus praví: jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Jak mohl z třísky vyrůst trám? Protože jsme ji hned nevytáhli. Protože jsi nechal slunce tolikrát vzejít a zapadnout nad svým hněvem, nechals ji zestárnout; hromadil jsi zlá podezření, kterými jsi třísku zaléval, a tíms ji živil, až nasákla tak, že jsi z ní učinil trám. Aspoň se zachvěj, když slyšíš: Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah. Nevytasil jsi meč, nezasadil jsi žádnou ránu do masa, neprobodl jsi jeho tělo žádným výpadem, to jen ve svém srdci živíš nenávist - a před Božíma očima jsi považován za vraha a shledán vinným.““... celý text
— mirektrubak