• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Dietrich Schwanitz

Vzdělanost jako živý dialog s minulostí

„Je jasné, že tahle kniha z nikoho vzdělance neudělá. Je však silnou inspirací, aby člověk nevzdával své úsilí poznávat, porozumět, vědět. Jde přeci o nás samotné, o naši osobnost, o naše porozumění světu i sobě samotným. Autor skvěle sumarizuje dějiny - takto bych si to přál dostat v dobách studií. Přehled literatury je inspirativní - ano, toho Prousta nakonec přečtu... Vlastně bylo jen málo textu, který mě nezaujal. A velmi podnětná je 11. kapitola - Co bychom v žádném případě vědět neměli. Jak se mi ulevilo! Příběh Sabiny a Torstena je krásnou třešničkou na dortu.“... celý text
— sika444

---

Vzdělanost jako živý dialog s minulostí

„To, co chtěl autor sumarizovat, se mu, myslím, povedlo velmi dobře. Samozřejmě, že by se mohl rozkecávat i na 2000 stranách, ale to už klidně i na 20 000... Jistěže nezmínil milion věcí, ale Evropanům zabalil velmi úhledný balíček k zopakování nebo ucelení základních humanitních znalostí. Já se kupříkladu poučila o dobře temperovaném klavíru - ta informace, že správně naladěný klavír je vlastně rozladěný, mě dost překvapila a pobavila, protože noty jdou fakt mimo mě. Líbila by se mi nějaká taková knížka i o technicko-přírodovědných vědomostech. Oceňuju hlavně velkou autorovu vtipnost, místy jsem se chlámala fakt nahlas.“... celý text
— Vidlička

---

Vzdělanost jako živý dialog s minulostí

„Četl jsem to před rokem a za celou tu dobu jsem nebyl schopen dopsat komentář. Ta kniha za to nestojí. Proto komentář nemá závěr a je ho tak polovina. I tak je to dlouhý: S knihou jsem se úplně minul. Vědět jaká bude, tak bych ji nekupoval. Jenže nevidím do budoucnosti. Nepatřím mezi čtenáře, kteří si libují v nízkém hodnocení. Představoval jsem si něco mnohem víc uceleného a kompletního. Je to totiž jen část vzdělanosti. Sám autor na konci zmiňuje problém dvou kultur. Literárně-humanistickou a technicko-přírodovědnou. A tohle je pouze o té první. Dějiny, literatura a převážně humanitní zaměření. Celý název je pro mě matoucí. Po dočtení navrhuju Stručné základy kulturní vzdělanosti pro použití ve společnosti. Mě to k porozumění přítomnosti nestačilo. Téměř chybí příběh vědy. Na tu zbylo jen 20(!) stran. Přírodní vědy? Prakticky nic. Evoluce musí stačit. Jenže je to tak moc stručné, že ani jako souhrn humanitních disciplín to není dostačující. Šlo by namítnout, že jsem to měl poznat z Obsahu. Jenže problém není samotný výběr témat. Záleží jak je to napsané. A to z Obsahu nejde zjistit. Není to klasická populárně naučná literatura. Autor se spíš obrací přímo na čtenáře. Je to jako když vzdělaný člověk mluví z patra. Co musím rozhodně ocenit je inteligentní humor. Nic výstředního nebo přepjatého. Autor má úžasný důvtip. Neuráží, nezesměšňuje, humor tomu dává další rozměr. Je to spíš intelektuální zábava než naučný text. Asi to bylo psané především pro německé čtenáře. Někdo to považuje za nevýhodu, ale mě se to naopak líbilo. Právě pro ten pohled z německé perspektivy. Lepší vhled do jejich dějin pak přináší pochopení jejich odlišného vztahu k národnímu státu. Lidé si totiž vliv rozdílného vývoje národů moc neuvědomují a přitom se to promítá do celé kultury a mentality. To bylo na knize nejvíc zajímavé. (Konec.) Asi jsem měl moc vysoké nároky. První část jakože Vědění. Dějiny Evropy na 200 stranách proletěny snad stíhačkou. Pak literatura, umění a hudba. Cože?! Z ničeho jsem si nedokázal nic vzít. Kapitola o literatuře mě nedala žádný lepší nadhled. Vůbec nemám potřebu zmíněné knihy číst. Jen opakování ze střední školy. Ostatní to stejné. Obohacení téměř nulové a skoro 350 stran za mnou. Pak přišli filozofové a různé filozofické směry. Na 30 stranách! Pak už zmíněná věda a jsme na straně 400. To je fičák! Jenže pořád čekám, kde je ta Vzdělanost. A pak přichází druhá část jakože Znalost. Nějaké 4 eseje a konec. Autor myšlenkově zůstal hluboko v minulém století. O psychoanalýze 6 stran. O Jungovi ani slovo. Nepřekvapuje. Po ten konec jsem to psal 4 hodiny. Takže vzdávám dopsání. 70%“... celý text
— Eldar80

---

---

Vzdělanost jako živý dialog s minulostí

„Historie Evropy napsaná na prvních 200 stranách byla ukrutně stručná. A pokud se ptáte, kolik textu bylo věnováno českým velikánům jako jsou Jan Hus, J. A. Komenský či T.G. Masaryk, tak vězte, že na ně nezbylo ani písmeno. O Karlu IV byl napsaný asi jediný řádek. Napsal to Němec a střed Evropy je tak v knize posunut poněkud na západ. Pokud bych měl hodnotit historickou část, tak napsané to bylo dobře, ale s odstupem času vidím, že jsem si toho z knihy moc neodnesl. Moc stručná historie a moc informací o komplikované politice a dějin posledních 2500 let. Kniha má více částí, přičemž následují literatura, umění, hudba, filozofie a jiné kapitoly věnující se rozpravám o znalosti a vzdělanosti člověka. Některé pro mne byly zcela nečitelné, ne z hlediska nekvalitních informací, ale z hlediska subjektivně zbytečných informací. Úryvky divadelních her a jiných děl jsem číst opravdu nepotřeboval a hodně jsem tak v knize přeskakoval. Celkově je kniha zaměřená velmi učenecky a pro velké intelektuály. Jakoby určená nějaké extrémně inteligentní bytosti z jiného světa, která se chce o planetě Zemi něco dozvědět. Takové bytosti bych knihu vřele doporučil. Takže mé dojmy jsou rozpačité a ke knize se už zřejmě nikdy nevrátím.“... celý text
— Miqqie

---

Vzdělanost jako živý dialog s minulostí. Vše, co musíte vědět

„Miestami vtipné a trefné a miestami menej, niekedy veľmi výstižné a niekedy až prílišne zjednodušujúce, ale viac-menej veľmi vydarené zhrnutie európskej vzdelanosti. Taký dobrý humanitno-vedný základ, s prihliadnutím na nemecké kultúrne dejiny, a s pridanými úvahami o vzdelaní. "Cílem vzdělání je porozumět dějinám vlastní společnosti."“... celý text
— Misericordia