• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Dorthe Nors

Spojka, dvojka, plyn

„Tak tahle knížka se mi vůbec nelíbila! Avízovaný humor jsem nenašla, hlavní hrdinka byla krajně nesympatická a poměrně nereálný mi připadl fakt, že by žena po čtyřicítce neustále pitvala své dětství a dalších 30 let, jakoby ani nebylo....Ta hvězdička je za styl psaní, ale ten děj...vlastně ani dějem nikdy nebyl.“... celý text
— yonda

---

Na hraně

„"Takováhle káčátka skoro vždycky nakonec zemřou. Společně jsme ho pohřbili v mikrotenovém sáčků za budovou s hospodářskými stroji a já jsem směla sama zasypat jámu." - "... řekl, že kdyby měl volit mezi ztrátou deseti dolarů a ztrátou důvěry v to, že se lidé mohou jmenovat Kevin i Charlie a být černí i bílí zároveň, tak by radßi přišel o těch deset dolarů." - "V určitých denních dobách je Waddenzee jako velký šedý mokrý kus lepenky, který by člověk nestihl popsat ani velkými písmeny, i kdyby na to měl čas po zbytek života." Nenápadně působící příběhy s šokujícím zázemím. Silná imaginace, jako stvořená pro film. Metaforický jazyk. Dánské podivno. Norsová není pro každého - ale každý by ji měl vyzkoušet, aby měl jistotu, že tohle není soukromá zpráva speciálně pro něj...“... celý text
— petrarka72

---

Spojka, dvojka, plyn

„Knizku jsem zahledla v doporucenych knizkach v knihovne. Precetla jsem ji je to par stranek. Ocekavala jsem humor, ale ten tam urcite nebyl. Pocity jsou hodne rozporuplne:-(“... celý text
— Vlaďkaa4

---

---

Na hraně

„Na knížce objektivně nemohu najít nic negativního, ale bohužel se mě ani jedna z povídek nijak nedotkla. Přiznávám, že nejsem moc povídkový typ a úsporný styl mi moc nesedne, tak se nenechte mým hodnocením odradit.“... celý text
— Teclaireddy

---

Spojka, dvojka, plyn

„Kniha se mi dostala náhodně do ruky v knihovně a zaujala mě hlavně tím, jak hlavní hrdinka se ne a ne naučit řadit a jaké potíže jí způsobovalo její neustálé točení hlavy neboli polohové vertigo. Pro tyto dvě věci i určitý humor mě některé pasáže opravdu zaujaly, i když celkově jde o zvláštní styl vyprávění i zvláštní konec, který však vlastně logicky uzavírá Sonjin neutěšený život. Ve středním věku nemá stálého partnera, nemá děti ani dobré vztahy s rodinou ani dost uspokojující práci. Příliš si nerozumí ani s pár kamarádkami a ve spojitosti se svými závratěmi, kdy "krystalky potřebují zapadnout na svoje místa" neustále hledá svoje místo ve světě, který nefandí nikomu, kdo se nějakým způsobem odlišuje. Přijde mi, že autorka chce ukázat, že v dnešní společnosti žijí lidí, kteří zdaleka nejsou šťastni single, ostatní je netolerují, ale oni si chtějí žít po svém.“... celý text
— Aneleh