• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Eduard Douwes Dekker

Max Havelaar

„Jak zmiňuje už komentátorka Thanyss, tenhle základní kámen moderní nizozemské literatury je opravdu neobvyklá směsice. Moderní je na něm břitká společenská kritičnost, ne ale žánrový tvar. Ústředním tématem je neřádná a alibistická nizozemská správa dobové Jávy, vedoucí k vykořisťování místního obyvatelstva i daleko za rámec toho, co sami kolonizátoři považovali v polovině 19. století za legitimní. Toto ústřední téma, rozpracované do detailních popisů místních mocenských struktur, jejich vzájemného klamání, krytí a trvalého lakování narůžovo ve směru k nadřízeným, je ovšem rámováno z dnešního pohledu dost složitě a zvláštně, nemluvě o jeho vlastním žánrovém složení a prokládání. Sám donkichotský hrdina Havelaar nemluví sám za sebe, jeho zkušenost je jakoby zprostředkována pořadatelem jeho zápisků Sternem a to celé je ještě obšírně rámováno satiricky přihlouplým podáním nafoukaného Droogstoppela, makléře v kávě. (Že domorodcům někdo bere buvoly? „Já jsem nikdy buvola neměl, a přece jsem spokojený“.) Do toho všeho pár básní, tragická legenda o Saidjahovi a Adindě i dlouhý seznam rozličných pojednání, které si Havelaar – a tuším i skutečný úředník Douwes Dekker alias později Multatuli – přivezl z koloniální Jávy. A nakonec odložení veškerého rámování a přímý autorský apel na domácí veřejnost a panovníka. Stylově zkrátka předmoderní mišmaš, tak jako i další Multatuliho knihy. (Série Ideën, Myšlenky, je prý žánrově něco jako u nás Demlovy Šlépěje, nekončící řada zápisků silného autorského ega). Jenže těžko se tomu pošklebovat, když to zřejmě docela významně zafungovalo, a lepit na to z 21. století takový nebo makový počet hvězdiček mi moc nejde. Za čtenářský zážitek třeba čtyři, jedním dechem to tak úplně nebylo, ale o to u sto šedesát let starého románu asi ani nejde. Vydavatelsky je Multatuli výzva: Max Havelaar byl před půl stoletím tím posledním, co od něj v češtině vyšlo. Na volném trhu nic. Woutříček Pieters asi stačí tak, jak ještě o deset let dřív vyšel v SNKLU, ale co třeba v češtině nějaký ten výbor z Myšlenek, nebyl by?“... celý text
— pomala_kniha

---

Wouterko Pieterse

„Nekonečná kniha s extrémne tenkými stranami, aspoň u tohto vydania. Čo povedať? Mať za ženu Wouterovu matku, buď hodím slučku jej alebo sebe. Každopádne veľmi zaujímavý pohľad do života tohto chlapca.“... celý text
— JankoStirbey

---

O věrné lásce Saidjaha a Adindy

„Povídka z roku 1926/27, v níž se chlapec vydal "do světa" hledat práci, aby se později mohl oženit s přislíbenou dívkou. Je to ovšem po všech stránkách smutný příběh s tragickým koncem.“... celý text
— Jelitovna

---

---

Max Havelaar

„Proti Maxi Havelaarovi by se toho dalo namluvit mnoho. Že je to zmatená a neucelená směs stylů, že příběh drží pohromadě značně vachrlatě, že postavy jsou buď černé nebo bílé... Ale vem to čert, ono to prostě dohromady funguje více než dobře. Je mi jedno, že se střídají vypravěči, že prózu střídá poezie, satiru romantika a naivitu bezpáteřnost. Výsledek je totiž přesně takový, v jaký ve své době autor doufal - pobuřuje, otevírá oči, křičí o nelidském zacházení s koloniálním domorodým obyvatelstvem a k tomu používá prosté a jednoduché výrazy, které však přesně tnou do živého. Vraťte se do časů, kdy Holandsko spravovalo Jávu a okolní ostrovy a pod svou nadvládou utlačovalo místní obyvatelstvo otrockou prací pro vyšší produkci kávy a dalších exotických komodit. To vše pod zdánlivým dohledem nizozemských úředníků, kteří se zavázali, že budou Javánce chránit. Ve skutečnosti však jen mhouřili oči a skládali dohromady nic neříkající hlášení o klidu v kolonii. Zprávy o hladomorech a povstáních se měnila v optimistické noticky o spokojenosti obyvatel. A do tohoto prostředí přijde naivní Max Havelaar, který si svou přísahu o ochraně a spravedlnosti pro Javánce vezme cele k srdci a chce proti útlaku bojovat svými skrovnými silami. S důvěrou ve vyšší úředníky, kteří představují holandskou vládu. Don Quijote svlékl brnění a přestěhoval se na Jávu, kde našel další větrné mlýny, s nimiž se rozhodl utkat do posledních sil...“... celý text
— Thanyss