Nové komentáře u knih Egill Bjarnason
Jak Island změnil svět
„Island mě baví. Jako země. Jako kultura. Jako jazyk. I proto jeho historii znám, stejně jako starší i novější literaturu. Proto se nakonec ukázalo, že nejsem cílová skupina pro tuto knížku.
Samotné by to však tolik nevadilo, nemá smysl dávat nízké hodnocení, pokud je knížka dobrá. Až na to, že vlastně není. Je taková průměrná a určitě osloví spoustu nadšenců, kteří mají o tuto malou ostrovní krajinu zájem. Osobně mi však to šroubované tlačení na světovou věhlasnost přišli trochu přes čáru a v závěru knížky mi to přišlo až trapné.
Takže ano, stylizace a banálnost informací mi nakonec zkazili celý zážitek z knížky, která bude pro malé, nebo mladé čtenáře určitě skvělou volbou a jako úvod do toho, co je to Island, jakou má historii a se zavřenýma očima také o pochopení jeho světové důležitosti, lepší knížku neznám. (Co samozřejmě nic neznamená )“... celý text
— Pasadenka
Jak Island změnil svět
„Začala bych asi tím, proč jsem si knihu vůbec koupila a to byla obálka-je skvostná! Pak jsem si řekla, proč se nedozvědět o Islandu něco víc a kniha byla doma.
Začátek mě příliš neoslovil a jméno si nepamatuji snad žádné (promiň islandštino), poslední kapitoly byly trochu lepší, ale stejně hodnotim spíše jako průměr.“... celý text
— Toledo
Jak Island změnil svět
„Nevím, proč má tahle roztomilá knížka tak málo procent. Je napsaná čtivě, živě, a pamatuje na lidi, kteří o Islandu nevědí nic konkrétnějšího a všechno mají zahaleno nějakou mlhovinou (nebo spíš dýmem z tryskajících gejzírů nebo kouřících sopek) povšechného povědomí. Je to knížka zábavná, s takovým suchým humorem, který je asi Islanďanům vlastní - doporučuji knížky pana Jóna Kalmana Stefánssona.
Autor je novinář, který píše o Islandu také pro zahraničí, je to jeho první kniha, se kterou se podle vlastních slov docela nadřel, a myslím, že se mu podařilo svoji zemi představit záživně a v kostce. Docela by mě zajímalo, jak by vypadala taková kniha o Češích nebo České republice, aniž by ji psal třeba Polák.
Oceňuji tedy národní sebereflexi na každé stránce, snahu čtenáře zorientovat ve složitých dějinách (například vikingských a nebo vztazích s Grónskem a Dánskem), a vypíchnutí určitých situací, kdy Island (ve značné nadsázce i sebeironii) byl hybatelem světových dějin: jak Islandaně vlastně objevili Ameriku, jak jeho sopky způsobily klimatickou změnu a v jejím důsledku Francouzskou revoluci, jak se snažil zachránit poklady starých Vikingů, k čemu Island potřebovali nacisté a Američané během 2. světové války, jak Island politicky podpořil zrod Izraele a byl u toho nejvíc vidět, jak se nehostinné pláně hodili na nácvik Neilu Armstrongovi pro přistání na Měsíci, proč si Raegan s Gorbačovem vybrali k setkání právě Reykjavík a jak se stalo, že měl Island první prezidentku na světě.
Zábavné, poučné a přitom neshazující, jen sebekritické a zároveň hrdé. Obdiv.
Na závěr si dovolím ocitovat citát Oskara Wildea, který uvozuje první kapitolu o objevení Ameriky: "Islanďané jsou nejdůvtipnějším národem na světě, neboť objevili Ameriku a nikomu o tom neřekli." Tak takhle je to napsané celé.“... celý text
— Apo73
Jak Island změnil svět
„"Rychlá a zběsilá jízda tisícem let dějin", "kniha bohatá na zábavné anekdoty"... akorát, že moc ne.
Je to prostě klasická kniha o historii Islandu. Poměrně dobře napsaná. Pokud vás ale vysloveně historie nebaví a spíš hledáte fun facty, bavit bás bude především obálka. Ta je totiž skvostná.
Zábavné to není ani trochu. Některé kapitolly byly zbytečně delší, než by musely být. Navíc vzhledem k povaze knihy mi chyběly jakékoliv ilustrace, fotografie, prostě cokoliv, co by trochu rozmnělnilo 276 stran textu.“... celý text
— Bustedka
Jak Island změnil svět
„Knížka se mi dostala do ruky náhodou, měla jsem o Islandu jenom mastnou potuchu. Že tam asi nerostou banány a neběhají antilopy.
Autor je zapálený milovník Islandu a podal čtenáři hromadu informací, čtivým a zábavným způsobem. Je rozený vypravěč a čtivě by zpracoval i návod na čištění filtru u pračky.
Od počátků až k dnešku, zkrátka počasí nic moc, ale rozhodně se tam nenuděj.
Pan Bjarnason je člověk otevřené mysli, s nadhledem bere i různé pohromy, prostě všechno zlé je k něčemu zase dobré a přežít se dá všechno.
Z knížky se na mne přenesl kousek autorova optimismu. Potřebovala jsem to jako sůl.
( Jenom jsem někdy váhala, jestli mě pan Bjarnason trochu chvílema netahá za nohu. Ale i kdyby, trošinku nadsázky nezaškodí, plný počet bodů. Za dobrou náladu, kterou je ten spisek přímo prosáklý. A přenesl ji i na mne. )“... celý text
— helena8303
