Nová kniha
Tokijský sen - Emiko Jean
Izumi se dozvěděla, že její otec je japonský korunní princ, a přes noc se tak stala princeznou. Počáteční nesnáze nakonec překonala a rodiče navázali na svůj dá... detail knihy
Populární knihy
Nové komentáře u knih Emiko Jean
Tokijský motýl
„Z normální holky se najednou stane princezna, hvězda, nebo něco podobného. Je to prostě klasické klišé. A pojem klišé vznikl proto, aby vystihoval něco častého – a časté je něco co se lidem líbí na tolik že to pořád opakují a opakují až se to označí jako klišé. Ale stále jsou lidé, kteří to milují, a já jsem jedním z nich.
Kniha mě bavila a četla se rychle. I když to nebylo nic extra,ale aby něco bylo dobré, nemusí to nutně být mistrovské dílo. Když to shrnu: jde o béčkové young adult, které vás možná na konci trochu mrzí, že jste dočetli, ale o pár hodin později si uvědomíte, že už ani nevíte, o čem ta kniha byla. Ale to mi vůbec nevadí. Jediné, co vím, je, že čtení této knihy nebyla ztráta času.
Už se těším až se pustím do dalšího dílu.“... celý text
— adelareNy
Tokijský sen
„Autorka by podle mě udělala lépe, kdyby nechala první díl jako standalone a do tohoto pokračování se vůbec nepouštěla.
Tady se toho událo hrozně moc a zároveň vlastně nic, kvůli čemu bych měla chuť číst dál - Izumi a její sestřenice se nesnáší a najednou jsou nejlepší kamarádky, Izumi se rozejde s Akiem, aby se k němu na konci zase vrátila, Izumi se pohádá s kamarádkou a vzápětí už se zase kamarádí, Izumi nastoupí na školu a pak to zase stáhne... Její rodiče se chtějí vzít, ale nemůžou, pak zase nechtějí a pak zase chtějí... Zkrátka se tady úplně ztratilo to kouzlo prvního dílu a ani po dočtení jsem ho bohužel nenašla.“... celý text
— Sarah11
Tokijský sen
„2/5 Dočteno. Co k tomu říci více? Zdá se mi, že autorka má tendenci k stereotipizačnímu řešení problémů a nejen rodinných. Samozřejmě, že nám z Evropy se to posuzuje hůře. Nemáme patřičně hluboké znalosti, ať už o životě běžných japonců, tak o životě japonské "aristokracie" či přímo vládnoucí vrstvy. Ale troufla bych si říct, že je -li to tam tak tvrdé, že pokud se opět pohádáte s příbuznými, které nemusíte a něco hodnotného u toho zničíte a oni vás potrestají tím, že vás pošlou na "smírčí" výlet do budhistického či šintoistického chrámu, abyste si to tam s nimi odmakali a srovnali to s nimi. Navíc u toho figurují i důtky. Tak si nedokážu ani představit, co se stane, když to autorka ukončila, tak jak to ukončila. To je snad "vlastizrada".
Jinak překlad dobrý, ale spousta korekčních chyb a hlavně tiskových šotků. Sloh průměrně zdařilý, dá-li se to poznat z překladu. Námět lehce klišé, který v prvním díle ještě zachraňovaly orientální prostředí a jinakost postav i nějaká těžší témata. V tomto díle je sice patrnný posun hrdinky, její rodiny, ale ostatní postavy plní spíše úlohu křoví a ta témata..
Výsledek, jelikož jsem od knihy neměla přílišná očekávání. Prostě si ráda počtu a vypnu, tak není zklamání zdaleka tak velké, jako kdybych chtěla nějaký přesah. Na knize je znát, že se pohybujeme v teen literatuře a já doufám, že autorka z toho, co si sobě a postavám nalíčila nějak vybruslí ve třetím díle, po němž ten konec přímo volá. Trojku bych si s vypětím sil ještě přečetla. Následně ale doufám, že z toho neudělá sérii a la Nástoje smrti, jenž mají ještě spoustu podsérií. Ne každý autor na tohle má schopnosti, ale hlavně i čtenáře.“... celý text
— Marthas
Tokijský sen
„Pokračování příběhu nalezené japonské princezny. Před rokem a půl jsem toužila přečíst si dál o vztahu bodyguarda Aika a mladé Izumi a teď tu mám tuhle knížku. Bezhlavě jsem si koupila a pak se musela srovnat s tím, co v ní je a co v ní hlavně není. Jestli vás taky nadchnul nepřístupný japonský kluk se svým tabu, džimu a nindžó... tak tady se ho nedočkáte. Žádná složitá témata s nemocnou maminkou, žádné laskavosti a milé situace (jako ta v bambusovém lese). To, čím mne nakonec okouzlil první díl, tu vlastně není. Namísto toho je kniha o usmíření se sestřenicemi a novém vztahu (jo, milostné trojúhelníky teda zrovna moc nemusím). To, co Izumi dělala a jak se rozhodovala o svých vztazích a studiu, mne nijak neoslovilo. Z knihy jsem lehce zklamaná, pokud se budu k prvnímu dílu vracet, asi vždy skončím jen u něj.“... celý text
— jitka_dankova
Tokijský motýl
„Tato kniha je skvělá. Velmi čtivá a odlehčená, ale i s tématem na zamyšlení. Motivy hledání sama sebe a své identity jsou aktuální pro mnoho lidí. A lidé, kteří pocházejí ze dvou odlišných kultur, to mají možná ještě složitější.
Moc se mi líbilo originální prostředí příběhu a hlavní hrdinka. Také mi vyhovovalo, že autorka příliš netlačí na pilu, především v oblasti vztahů. Na druhou stranu, mi mnoho věcí přišlo moc idealistických. Ale to asi k romantickým knihám patří.
Zamlouvá se mi konečné vyznění, kdy není asi největší důraz na: "Žili spolu šťastně, až navěky." Naopak, postavy před sebou mají ještě spoustu práce a neuzavřených věcí, ale jdou do toho s nadějí a uvědoměním mnoha důležitých věcí...“... celý text
— Lidska_ctecka
