Marthas komentáře u knih
(SPOILER) 3,5/5 Tak já nad tímto dílem nijak neplesám. Zdálo se mi, že se autorka prostě rozhodla, že její předchozí knihy byly prostě ještě málo tlusté. Ráda bych ji osobně vyvedla z omylu. A tak tuto natáhla na maximum. Krapet to ale přehnala. V pasážích na konci, kdy má člověk s hrůzou trnout nad osudy postav, jsem jen znuděně čekala, co dalšího tam ještě nacpe. Těch konců světa a variací na ně je prostě příliš a když si představím, že v zahraničí budou mít už samostatných 10 dílů a to nepočítám mezidíly, tak se jen děsím co bude příšte. Pokud tedy něco u nás ještě vůbec vyjde. Sérii budu číst už jen ze zvědavosti, jak se to celé uzavře, protože mimo to, že to bylo hróóózně moc dlouhé, tak tam byla geometrická řada chyb a nedorazů, která mi otravovala čtení a odváděla mou pozornost.
(SPOILER) 3,5/5 Tak tahle knížka se dle mého názoru autorce povedla o level více než předchozí díl Instant Karma. Kdo by si prostě neoblíbil nesmělého a nervózního až lehce neurotického Juda (bratra předchozí hlavní hrdinky Pru) a talentovanou Ari, kterou si jistě každý zapamatoval a oblíbil už v předchozím díle a nezajímalo by ho, jak to s ní bude pokračovat. A ten komiks, který je součástí příběhu, jen dokazuje, jak si s tím autorka pohrála a promyslela to. Navíc je fakt roztomilý a super to ozdobil. I ostatní postavy většinou nepůsobí jako bezduché křoví a to ani Maya, díky níž tam máme naneštěstí nenásilně vecpaný úhelník. Jediné, co mohu vytknout, je to, že i sem prosákly trendy LGBT+Q. Když jsem poprvé přečetla jinou koncovku. Myslela jsem si, že je to šotek, odpusť knížko, když se to ovšem párkrát opakovalo, uvědomila jsem si, že to náhoda asi nebude a vzpomněla jsem si na něco, co se říkalo v prvním díle. Naštěstí nebinární koncovka či co, tam byla všeho všudy 5x, takže to zase ani tak nerušilo. A kupodivu mi ani nevadily ty všemožné popkulturní hlášky a zmínky o D&D, které mi jinak nic neříkají. A jupí nebyla tam ani přemíra cizích slov. Třeba ze španělstiny. Za mě se to fakt povedlo.
(SPOILER) 2/5 Z příběhu jsem taková rozpačitá. Čekala jsem nějaký romantický, historický román a to jsem tak úplně nedostala. Příběh je natažený, jak kšandy mého fotra. Autor sice detailně popisuje život a strasti lidí v 18. století v anglickém Cornwallu a bohužel pro mě dost barvitě. Přijde mi, že se vyžívá v naturalistickém popisu a la Zola a jemu podobní a to skoro všeho: máme tu "dětskou zábavu" za ocasy svázaného psa a kočku, návštěvu obludária, kohoutí zápasy.. Pokouší se sice i o pěkné barvité popisy přírody, ale... Největší nedostatky vidím v plynulosti děje, což se dá možná čekat a omluvit, obzvláště v případě uvědomíme-li si, že kniha vznikla v první polovině 20. stol. Dále mi tam chybí nějaká lepší a výraznější romantická linka, ta jež tam je, se zakládá na dost vratkých základech a navíc se objevuje až ke konci knihy a je taková neuvěřitelná. A výraznější postavy. Trochu barvy má z ženských hrdinek víceméně pouze Demelza a ta to celé neutáhne. Verity nedostala příliš prostoru, Elisabeth je taková protivná. A vůbec většina žen - šlechtičen v této knize se chová jako nechutné, klevetivé "husy". Mužské postavy jsou vykresleny asi lépe, což se dá čekat, vezmeme-li v potaz, že je autorem muž.. No, dá se to, když se zohlední i to, že tato kniha je asi jednou z prvních, co autor napsal. Další díl si přečtu, už jen proto, abych věděla, jak to bude pokračovat. Pochybuju ale, že bych přečetla všechny díly, co dosud u nás vyšly a nebo dokonce nedočkavě vyhlížela další. Zatím to tak rozhodně nevypadá.
(SPOILER) 4,3/5 Trochu těžší četba, nejen pro svůj barvitý sloh. Hlavně ale pro tu nálož filosofie, myšlenek, odkazů přímých i skrytých... Dopřála jsem si luxus knihu přečíst, aniž by mě honily termíny, maturita či cokoliv. Nemyslím si, že knihu dokáže každý plně pochopit, na to je v ní až příliš skryto. Stejně tak se každému nemusí líbit a ne každý ji dokáže ocenit. Ačkoliv jsem klasiku nikdy neměla příliš v lásce, a mé plnění povinné literatury dle toho vypadalo, musím říci, že na této knize něco je. Něco znepokujujícího. Mladík, sirotek, Dorian Gray potkává umělce Basila, jenž se do něj zamiluje a zpodobní jeho nevšední zjev do portrétu v životní velikosti. Příběh má mnoho vrstev a my je postupně odkrýváme a s nimi poznáváme i to, co se z Doriana stalo pod vlivem umělcova přítele lorda Henryho. Něco čím by nikdo nechtěl být a tak vlastně celou dobu tušíme, jak to skončí. Jsme tedy ochuzeni o moment překvapení. Můžeme dumat, co za to mohlo. Zda Basil a jeho vyzdvihování krásy, zda lord Henry a jeho filosofie života anebo bláhová "láska" k dívce z nižších vrstev, jež ho hloupě zbožnovala či krutý a zlý Dorianův příbuzný, který tou dobou sice již hnije v hrobě, přesto jehož geny v Dorianovi dřímají a skrývají se v něm i vzpomínky na mizerné dětství, kdy byl odloučen od jakékoliv lásky a odříznut od vztahů s vrstevníky. Kniha je ovšem psána tak, že člověk Doriana nijak moc nelituje a vlastně nelituje ani první "obět" jeho ješitnosti, jeho první lásku, herečku Sibylu.
Co k tomu říct více, je to jistě zajímavá sonda do duše, a ne ani tak postavy, jako i samotného autora a jeho doby. Přesto se mi zdá, že k dokonalosti ještě krapet schází.
Osobně mi např. vadilo, že poznámky resp vysvětlivky, jimiž kniha končí a jež v mém vydání měly skoro 20 stran, byly až na konci knihy a nikoliv průběžně dávkovány pod čarou. Rozhodně se mi nechtělo se neustále zastavovat v ději, seznamovat se s neznámými pojmy a ještě navíc listovat až na konec.. To by ale neměla být závada originálu. A ta nejdelší kapitola, jež pojednávala o tom, co vše Dorian obskurního studoval, shromažďoval a čím se obklopoval, ta se pro mnohé méně trpělivé jedince může stát prubířským kamenem, kdy dočíst či nedočíst se stane tou hlavní otázkou, důležitější než filosofie samotného díla a života.
3,3/5 Tento historický román zabývající se bitvou u Shrewsbury, jednou z mnoha bitev tzv. války růží z pera E. Pargeter (známější pod pseudonymem E. Peters) je sice dozajisté napsán dobře, pro mě však příliš květnatě a složitě. Stále se to tam hemží různými hraběcímí a jinými tituly. Je opravdu kvalitně zalidněn, pro mě bohužel až příliš. Nedá se mu upřít jistá řemeslná dovednost, dobrá zápletka, znalosti pro to potřebné, překlad velmi dobrý i psychologie postav.. Přesto přese všechno je použitý jazyk, alespoň pro mě již příliš starý, květnatý a vůbec tak bohatý, že jsem se s totou knihou rvala skoro měsíc. Za svou osobu dávám přednost, pokud už historickým románům, tak těm sušším a novějším např. A. Weir. Přesto ale věřím, že by se mohl jiným líbit více. Já hodnotit lépe nemůžu.
3,3/ 5 Tuto povídkovou knížku jsem si přečetla znovu zhruba po 15 letech. Pravda je, že některé povídkové příběhy jsou opravdu perfektní, milé a úsměvné, pár jich je tam slabších a bohužel i jedna nebo dvě nic moc. Ale jako čtení na prázdniny dokonalé. A nejvíce jsem vlastně byla aktuálně kupodivu zklamaná z povídky mé oblíbené teen německé autorky Hortense Ullrich. Hodnocení jsem právě proto musela kapánek snížit.
3/5 Ačkoliv jsem jako malá autora opravdu milovala, zdá se mi, že se A. Horowitzovi stále nedaří, alespoň v mých očích rozhodně, vystoupit ze stínu Alexe Ridera.
Co mi na knize vadilo tentokrát. Rozhodně styl vyprávění, kdy kvůli tomu, co si na sebe Anthony upletl, tak neustále vstupoval do dění připomínkami vypravěče, bylo to místy rušivé až otravné a i to sem tam připomínalo tištěnou reklamu na jeho předchozí díla. A ten kostrbatý sloh, který určitě nebude dílem překladatelky, protože tu už krapet znám z jiných děl. Za další v této knize se kombinuje údajně skutečný případ s fikcí a opravdu bych ráda viděla někoho, kdo by dokázal rozlišit, co je skutečnost a co fikce. Kvůli tomu, abych to rozlouskla, jsem ji ale nečetla. To se vyštěnilo až mnohem později v průběhu čtení. Prostě jsem byla zvědavá na další autorovu knihu, a teď jsem mírně roztrpčená.
Na závěr bych ale měla ocenit námět. Opravdu neotřelá je i forma vyprávění, jen hůře uchopená. Co mě ale nejvíce zaujalo byly jednotlivé autobiografické prvky např. jak se píše scénář, co vše si pro jeho napsání autor musí nastudovat a celé to pozadí psaní scénářů a co je potřeba pro jejich úspěšné převedení na filmové plátno atd. Uznávám, ale že mě to zaujalo, i když ve výsledku je to dost zdržovačka a někdo by to mohl označit i za vatu a i to mnohé vypovídá.
Ve výsledku se jedná o celkem průměrné dílko, ale jelikož je to docela stará záležotost a v zahraničí už stihly vyjít 4 další díly, tak mě to neodradilo natolik, abych si nepřečetla volné pokračování, které u nás brzy vyjde (Rozsudek smrti, 2024) a z kterého, jak doufám si konečně sednu na zadek.. Prostě uvidíme, jak se to vyvine a zda k lepšímu.
(SPOILER) 4,4/5 Ačkoliv jsem původně neměla v plánu si tuto knihu kupovat, přeci jen jsem ji již četla, když byla publikována na jisté platformě. Tak nakonec vůbec nelituji toho, že zvítězila moje zvědavost a že mi kniha říká paní. Na wattu mě tehdy dokonce tak zaujala, že jsem strávila několik dní pečlivým procházením digitálního rukopisu a hledala chyby. Jsem velmi ráda, že i já se tímto způsobem mohla podílet na práci na "původním" rukopise, i když to bylo jen takové wattpaďácké bettování. Byla to zábava a vzniklo z toho něco opravdu dobrého. Bylo mi ctí, Leandro.
Rukopis od té doby doznal ještě nějakých změn, a prošel i profi korekcí, a právě tyto avizované změny mě přiměly po knize sáhnout. Všimla-li jsem si dobře, tak byl předělán začátek, kde přibyla scéna s proroctvím cikánky a dvěma bratry a jejich koňmi. Ubyl pohled krále Yana, který mi nikdy k srdci příliš nepřirostl. Též byl krapet předělán konec. Ale co a jak, vám nepovím. Přeci vám vše nevyzvoním. Přečtěte si samy tento akcí nabitý fantasy příběh, který dovedně kombinuje prvky každodenního života s magickým realismem.
Jsem ráda, že autorka zraje jako víno a s každou knihou se stále ještě zlepšuje. Tato kniha byla zase o krapánek lepší a vymazlenější, než předchozí Přání! a dokonce i Paní jara, na jejíž druhý díl dále napjatě čekám. Zajímavá je dozajista už na první pohled svou povedenou a k tématu korespondující obálkou od Zuzany Válkové a někoho jistě zaujme i tématicky laděná ořízka, která je jistě krásná, ale já prostě nejsem fandou barevných ořízek. Dle mého názoru mnohdy odvádějí anebo se snaží odvést pozornost a zaujmout tam, kde kniha sama nic moc nenabízí. Zde to naštěstí neplatí.
Jediné, co bych snad ještě knize mohla krapet vytknout bylo, že hned na začátku bylo používáno pár vazeb, ze kterých jsem nabyla dojmu, jako by byl text lehce archističtejší než byl na wattu. Zda to bylo cílem, anebo nikoliv nevím.
Za mě doporučuju si přečíst a doufám a těším se na další autorčiny knihy.
Menší upozornění. Kniha by v jiném vydavatelství jistě měla několik trigger warnings, ať už se jedná o násilí na mužích i ženách, které sice není samoúčelné, ale je tam. A to i sexuálně laděné scénky a pár vulgarismů. Nedá se tedy považovat za Young adults.
4,4 / 5 Konečně po stránce pravopisné, překladové a stylistické skoro dokonalé. Jsem opravdu ráda, že autorka už krapet vyzrála a že už jí nemusím mít tak za zlé tu očivinou inspiraci A.Ch. Koneckonců ona se jí netají. Jediné, co mi tedy krapet pije krev, je hranice realističnosti a lgbt tendence, což mi připomíná, že snad jedna z postav zázračně změnila orientaci. V době, kdy se to odehrává, tolik národnostních menšin a nejen těch, opravdu nevím, zda by to bylo možné.
Jinak poslední díl této série. V zahraničí autorka už vydala několik knih v navazující sérii, která ale předpokládám u nás nebude.
3,5/ 5 Jsem trochu na rozpacích, jak mám tuto knihu ohodnotit. Ze začátku se mi ani nijak moc nelíbila, lehce mě nudila a narazila jsem tam nejen na nějaké ty korekční chybky a tiskařské šotky, ale i zvláštní slovní spojení, která asi byla vinou překladu. Dále jsem nabyla dojmu, jako by snad byla krapet kompilátem různých jiných dětských knih. Ale nebudu nikomu sahat do svědomí, do jaké míry šlo o cíl a do jaké míry to bylo jen ovlivnění tím, co sama autorka kdysi četla, líbilo se jí to a podvědomě ji to ovlivnilo. Pravda je taková, že nejsem sice knižní inkvizitorka, přesto ale knihy vždy dočítám a i u sérií se o to snažím, i když mě moc nebaví. Nemám ráda pocit, že jsem zahodila šanci zjistit, zda s další knihou série nebude mít vzestupnou tendenci. Přesto mě samotnou někdy po 200 stránce příjemně překvapilo, že jsem najednou zjistila, že mě to celkem baví a hrdinům jsem fandila, i když jsem to už ani nečekala. Ať řeknu a napíšu cokoliv, tak je pravdou, že autorka se snažila v rámci svých možností stvořit a popsat svět, který si vymyslela v hlavě a ať už inspirace byla jákákoliv. A že toto byla její prvotina. A to bych asi měla zohlednit také. Ale na druhou stranu jsem také nabyla nepěkného dojmu, že jako kratší série by to mohlo být lepší, kdyby nebyla natáhnutá jak kšandy. Jak jinak má čtenář strávit, když zjistí, že v zahraničí se píše již 10. díl série a tím pádem ani zdaleka není jisté, že série u nás vyjde komplet.
Předpokládám, že mi to časem nedá a otevřu i další díl.
Obvykle nemám moc ráda povídky. Pro jejich kratší rozsah nejde jít více do hloubky a tak v člověku moc nerezonují a dokonce se mi i hůře pamatují. I zde to tak bylo. Některé povídky byly lepší jiné horší.
(SPOILER) 2,6/5 Kniha vyhrála 5. ročník literární soutěže Hvězda inkoustu nakladataleství Fragment a přestože není autorčinou naprostou prvotinou je z ní stále ještě cítit jistá nevypsanost. Nalákala mě na ni opravdu hezká a korespondující obálka i anotace, jež se opravdu vyvedly a námět připomínající místy knihu jiného autora S. Rudolfa: Kopretiny pro zámeckou paní, která mi jako malé opravdu učarovala ale je přeci jen ještě o několik levelů výše mimo autorčin dosah. Chválihodná je sice její snaha nás zase z jíného úhlu seznámit s prací kastelána a průvodců na zámku. Bohužel vydaný rukopis obsahuje sem tam různé tiskové chyby a gramatické nedorazy, opravdovou perlou mezi nimi je pro mě záměna slova : "staronový" za "stranový". Co mě na knize, ale opravdu naštvalo byla celkem násilně vecpaná sexuální scéna. Myslím si, že bez ní by vyzněla mnohem lépe. Oceňuju sice, že se vydavatelství snaží spopularizovat psaní a dát šanci novým autorům, stále se mi však nezdá, že by se mu příliš dařilo vybrat a vydat ten nej. Zatím jsem byla laureáty ceny vždy zklamaná a to bohužel platí i o této knize, na níž jsem čekala skoro 2 roky.
(SPOILER) 1,3/5 Kniha se opět snaží svézt na stále ještě trvající vlně popularity A. Christie, slibuje "naprosto úchvatnou cosy crimi" a drzý marketing dokonce doporučuje, že máme "zapomenout na slečnu Marplovou..." Realita je však, jak tomu u marketingových hypů bývá trochu jinde, zde hodně jinde. Knihu jsem četla právě proto, že mám ráda anglickou detektivku a principy, které přinesla: inteligentního detektiva a nebo amatérského vyšetřovatele jako byla právě postava slečny J. Marplové. Zde bohužel má snad k inteligenci nejblíže Gladstone - pes, jenž patřil strýci hrdinky. Zdá se mi, že ten se nejvíce zasloužil o to, aby byl případ v Henley Hall opravdu vyřešen. Nápad udělat mišmaš lady A.CH. a sira A.C.D. není nijak originální. Použila jej již spousta autorů, a bohužel pro tuto knihu jsem četla už lepší ztvárnění. Nevím, zda klopýtal překlad či originál, ale nečetlo se to zrovna příjemně. Trápila jsem s tím déle než týden. Jediný atribut, který se více méně manželům vystupujícím pod pseudonymem Verity Bright povedl, byla humorová složka. I když se někdy mohlo zdát, že se kniha blíží spíše parodii, tak se čtenář alespoň sem tam zasmál. Postavy byly spíše ploché, dialogy měly k dokonalosti daleko a mohla bych v tirádě pokračovat. Navíc se mi nelíbila ani některými čtenáři vyzdvihovaná obálka. Jediné, proč to neudělám je to, že toto má být snad první společný beletristický počin dua skrývajícího se pod pseudonymem V. B. a tak se dostáváme k další věci, u níž si nejsem jistá, zda mám být ráda a to tomu, že se jedná o první díl plánované prozatím 12. dílné série. Jelikož ale nemám ráda nedočtené série, tak se obávám, že vyjde-li další díl i u nás, že se s lady Eleanor neuvidím naposledy. Snad do té doby autorské duo krapet dozraje a v příští knize dá větší důraz na jiné složky než je cosy.
2,3/ 5 Moje první kniha od autorky a rovněž úplně první pyšnící se štítkem lgbt a těžící z tohoto nového trendu. Budu komentovat pouze své dojmy z knihy a vyvaruji se narážek na nový trend. Anebo se o to alespoň pokusím. Začneme obálkou, která je velmi barevná a ladící k tématu i jeho pojetí. Anotace je pak také velmi zajímavá a navnazující k četbě. Horší už je příběh sám, přestože námět jako takový je velmi zajímavý a celkem neotřelý a poselství knihy je důležité a potřebné, tak slohová složka za tímto dost zaostává. Jazyk knihy je takový nevytříbený a rozhodně bych ho nečekala u autorky, jež má na svém kontě už něco okolo 5 knih. V knize též dost často ujíždějí chybky a řádí šotci. Pak tu máme ten element použití nových gender koncovek, které mě dost rušilo, ale předpokládám, že je to spíš o zvyku. A další věc, která mi na knize vadila, byla celková plochost a nepropracovanost postav. A to nemluvím o nadužívání některých slov a vazeb, aby to bylo více stylové. Vypadá to, že ke knize se rozhodně vracet nebudu a co se týče nového trendu, tak ještě uvidím.
3,4/5 Kniha je i přes svůj rozsah překvapivě čtivá, ale přišlo mi, že zatímco se začátkem si autorka poměrně vyhrála, tak konec trestuhodně odbyla. Já sama mám celkem ráda knihy z viktoriánského období, přesto bych ráda ocenila nějaký doslov, kde by vysvětlila z historického hlediska, co vše bylo v té době možné a co ne, čím se inspirovala a co si vymyslela.
Na knize je jednoznačně poznat, že není vrcholným dílem plně vyspělého autora. Slušelo by se některé pasáže krapet zestručnit a jiné rozvést, aby byla kniha vyváženější. I přesto, že je kniha romantická, není dle mého potřeba, aby se zhruba od poloviny stále jako ve smyčce opakovaly skoro stejné popisy vzpomínek hlavní hrdinky na její lásku. I po jazykové stránce si čtenář může všimnout sem tam nějakých úletů a nedorazů, ať už vinou překladu nebo autorky. Přesto ale nejsem zastáncem názoru, že by knihy z wattpadu pro blaho čtenářů neměly spatřit světlo světa. Naopak myslím, že i na této platformě se sem tam vyskytují zajímavá dílka a slibní autoři. Přeci jen žádný učený z nebe nespadl a je jedno, zda si píše do šuplete a nebo sdílí, stejně se musí vypsat. Je ale potřeba pečlivě vybírat, co vydat a také si myslím, že je potřeba jim v tom případě věnovat větší korekční a jinou péči.
Zajisté bude ještě zajímavé sledovat, jak se bude dále vyvýjet kariéra autorky a já si od ní určitě ještě něco přečtu.
(SPOILER) 3,5/5 Myslím, že i tentokráte kniha funguje jako celkem dobře promazaný stroj. Nebýt toho, že bohužel vydavatelství MOBA tehdy a většinou ani teď nebylo a není garantem bezchybných knih. A že oko milovníka našeho jazyka zaplakalo a knihařští šotci si to tam pěkně rozdali, nemohu bohužel ani tentokráte vynechat. Též jsem přemýšlela, zda se překladatelce sem tam nepletla slova, např. nymfička - nymfomanka atd. Stále ale platí, že počáteční díly série jsou lepší než ty koncové.
PS: Opravdu nedoporučuju vařit kočkám dle Qwillových receptů a divím se, že vůbec Koko a Yum Yum vydržely tak dlouho přežít to, co jim dával. Dle dnešních měřítek velké riziko pro kočičí ledviny a i jiné orgány, takováto strava.
Ačkoliv mě normálně pohádky nevadí. Občas si ráda nějakou přečtu anebo případně knihu na její motiv či shlédnu film jí inspirovaný, tak s tímto počinem jsme se nějak nepotkali. Už jako starší dítě jsem se knihu snažila přečíst, abych věděla, co na ní všichni mají. Tehdy jsem ji zabalila již v první pohádce a to ve Velké kočičí pohádce zhruba okolo strany 55, ačkoliv mám normálně kočky ráda, tak zde mě to nudilo, obzvláště pak ty slovní hrátky páně autorovi.
O cca 30 let později mohu s čistým svědomím říci, že jsem knihu přečetla celou, ale marně jsem se pídila po jejím kouzlu. Pokud jsem se za celou tu bichličku 5x zasmála, tak přeháním. Ilustrace bratra autora pana Josefa Čapka se mi taky nijak moc nelíbily, ale v tomhle odvětví jsem "pole neorané", takže nesoudím, jak jsou či nejsou dobré. Myslím, že by mohly být i horší, soudím podle toho, s čím se setkávám na obálkách nových vydání starých klasik, vrací se snad kult opěvované ošklivosti. Práci redaktorům nezávidím, protože na tomto textu se toho dalo zvorat opravdu hodně, ale v mém vydání ( Albatros roku 1983) jsem se s chybami nesetkala, takže ode mně mají absolutorium. Osobně se mi nejvíce líbila pohádka bratra páně autorova První loupežnická pohádka, ty ostatní od K. Čapka mě nějak neoslovily.
Myslím tedy, že 3 hvězdy jsou odpovídající hodnocení.
(SPOILER) 3/5 Pro dyslektiky je to krapet horor, obzvlášť ty dvojí názvy kapitol. Jako malá jsem to právě proto odložila a nepřečtené vrátila na poličku. Ke knize jsem se vrátila až teď. I když film moc nemusím, tak je o něco lepší než kniha. Jinak jsem se ale parkrát i zasmála tomu, jak to dali formeláci Hamalovi sežrat i za Lucku. Mít takové kamarády by se mi v dětství hodilo taky.
1,4/5 Slabé, fakt slabé. Od bestselleru bych čekala více než podprůměrný sloh, který nepředpokládám, že by byl vinou překladatelky. Vím, že každý nějak začínal, ale tohle přece není autorčina prvotina, ne? Zbytečně natažené, opakující se informace, spousta vaty. Chaty a emaily mě bavily nejméně, když skončily, nebyla to žádná sláva, ale ušlo to. Ale ten konec to zase zahrabal sto sáhů pod zem, pootevřený a napsaný tak, že jsem si nebyla jistá, zda jsem to pochopila správně. Jinak námět zajímavý, ale v rukách začínající autorky docela zabitý. K postavám nemám co říct. PS Nesnáším autorčin smysl pro humor. Naštěstí většinu knih od autorky v knihovně nemáme, takže do pokráčka nepůjdu, obzvlášť když bych si ho musela kupovat.
3,5/5 Ani opětovné čtení po cca. 20 letech neubírá knize jisté kouzlo. Nebýt těch šotků a tiskařkých chyb v ní dala bych možná ještě více.
Není to sice žádná vysoká literatura, zato spolehlivě vykouzlí úsměv na rtech každému kočkomilovi a člověk se u toho zrelaxuje a sem tam se i zasměje. Autorčiny knihy jednoznačně patří k lepšímu průměru v žánru jak krimi, tak jsou peckou v žánru krimi, kde hrají roli i zvířata.
Mám v plánu zkusit zjistit, zda tentokráte dokážu přečíst celou sérii. Přeci jen časem měla série klesající tendenci, což se stává.