Marthas
přečtené 1053
Den pro Šakala
1996,
Frederick Forsyth
Přestože je kniha mimo můj obvyklý okruh zájmu, líbila se mi a zaujal mě i její autor, a to až tak že zvažuji, že si od něj ještě něco přečtu. Doporučila bych ji převážně čtenářům, co mají rádi akčnější knihy a mají silnější žaludky. Je tam dost násilných scén, které tam ale nejsou zbytečně. A není divu, když jednou z hlavních postav je atentátník. Já sama sice silnější žaludek nemám, ale kniha je tak napínavá, že jsem se i tak nedokázala odtrhnout. Mé vydání z roku 1996 sice obsahuje nějaké tiskové chyby, ale oproti tomu, co vychází dnes to nic není. Napočítala jsem cca 20 tiskových chyb a nedorazů, ale ty mi zážitek zas až tak nekazily. Dialogy se mi zdály uvěřitelné, postavy nebyly ani zdaleka ploché, zápletka byla zajímavá a dobře promyšlená. A zdálo se mi, že si autor udělal před psaním opravdu vyčerpávající rešerše.... celý text
Bylo nebylo
2024,
Kiyash Monsef
Slohově kniha není vůbec špatná, obzvlášť na prvotinu. Bohužel se mi vůbec natrefila do nálady. Dle mého názoru je kniha i na desetileté děti dost pochmurná. Proto musím ještě zvážit, zda se pustím do dalšího dílu, pokud tedy u nás vyjde.... celý text
Soumrak
2022,
Shannon Messenger
3,5/5 Tak já nad tímto dílem nijak neplesám. Zdálo se mi, že se autorka prostě rozhodla, že její předchozí knihy byly prostě ještě málo tlusté. Ráda bych ji osobně vyvedla z omylu. A tak tuto natáhla na maximum. Krapet to ale přehnala. V pasážích na konci, kdy má člověk s hrůzou trnout nad osudy postav, jsem jen znuděně čekala, co dalšího tam ještě nacpe. Těch konců světa a variací na ně je prostě příliš a když si představím, že v zahraničí budou mít už samostatných 10 dílů a to nepočítám mezidíly, tak se jen děsím co bude příšte. Pokud tedy něco u nás ještě vůbec vyjde. Sérii budu číst už jen ze zvědavosti, jak se to celé uzavře, protože mimo to, že to bylo hróóózně moc dlouhé, tak tam byla geometrická řada chyb a nedorazů, která mi otravovala čtení a odváděla mou pozornost.... celý text
S trochou štěstí
2024,
Marissa Meyer
3,5/5 Tak tahle knížka se dle mého názoru autorce povedla o level více než předchozí díl Instant Karma. Kdo by si prostě neoblíbil nesmělého a nervózního až lehce neurotického Juda (bratra předchozí hlavní hrdinky Pru) a talentovanou Ari, kterou si jistě každý zapamatoval a oblíbil už v předchozím díle a nezajímalo by ho, jak to s ní bude pokračovat. A ten komiks, který je součástí příběhu, jen dokazuje, jak si s tím autorka pohrála a promyslela to. Navíc je fakt roztomilý a super to ozdobil. I ostatní postavy většinou nepůsobí jako bezduché křoví a to ani Maya, díky níž tam máme naneštěstí nenásilně vecpaný úhelník. Jediné, co mohu vytknout, je to, že i sem prosákly trendy LGBT+Q. Když jsem poprvé přečetla jinou koncovku. Myslela jsem si, že je to šotek, odpusť knížko, když se to ovšem párkrát opakovalo, uvědomila jsem si, že to náhoda asi nebude a vzpomněla jsem si na něco, co se říkalo v prvním díle. Naštěstí nebinární koncovka či co, tam byla všeho všudy 5x, takže to zase ani tak nerušilo. A kupodivu mi ani nevadily ty všemožné popkulturní hlášky a zmínky o D&D, které mi jinak nic neříkají. A jupí nebyla tam ani přemíra cizích slov. Třeba ze španělstiny. Za mě se to fakt povedlo.... celý text
Ross Poldark - Návrat domů
2015,
Winston Graham
2/5 Z příběhu jsem taková rozpačitá. Čekala jsem nějaký romantický, historický román a to jsem tak úplně nedostala. Příběh je natažený, jak kšandy mého fotra. Autor sice detailně popisuje život a strasti lidí v 18. století v anglickém Cornwallu a bohužel pro mě dost barvitě. Přijde mi, že se vyžívá v naturalistickém popisu a la Zola a jemu podobní a to skoro všeho: máme tu "dětskou zábavu" za ocasy svázaného psa a kočku, návštěvu obludária, kohoutí zápasy.. Pokouší se sice i o pěkné barvité popisy přírody, ale... Největší nedostatky vidím v plynulosti děje, což se dá možná čekat a omluvit, obzvláště v případě uvědomíme-li si, že kniha vznikla v první polovině 20. stol. Dále mi tam chybí nějaká lepší a výraznější romantická linka, ta jež tam je, se zakládá na dost vratkých základech a navíc se objevuje až ke konci knihy a je taková neuvěřitelná. A výraznější postavy. Trochu barvy má z ženských hrdinek víceméně pouze Demelza a ta to celé neutáhne. Verity nedostala příliš prostoru, Elisabeth je taková protivná. A vůbec většina žen - šlechtičen v této knize se chová jako nechutné, klevetivé "husy". Mužské postavy jsou vykresleny asi lépe, což se dá čekat, vezmeme-li v potaz, že je autorem muž.. No, dá se to, když se zohlední i to, že tato kniha je asi jednou z prvních, co autor napsal. Další díl si přečtu, už jen proto, abych věděla, jak to bude pokračovat. Pochybuju ale, že bych přečetla všechny díly, co dosud u nás vyšly a nebo dokonce nedočkavě vyhlížela další. Zatím to tak rozhodně nevypadá.... celý text
